| s dusíkem nitrátovým | s dusíkem amonným a amoniakálním | s dusíkem amidovým | s dusíkem ve dvou i více formách | pomalu působící | zásady použití dusíkatých hnojiv | 

            Do skupiny dusíkatých hnojiv zařazujeme všechny dusíkaté sloučeniny v minerální  i organické formě, v tuhém i kapalném skupenství, které rostlinám poskytují dusík jako živinu a jsou podle obsahu tohoto prvku také oceňována.

Rozdělení N hnojiv

• s dusíkem nitrátovým (ledkovým, dusičnanovým) NO₃^-

• s dusíkem amonným a amoniakálním NH₄⁺, NH₃

• s dusíkem amidovým (organickým) NH₂

• s dusíkem ve dvou i více formách NH₄⁺, NO₃^-, NH₂

• pomalu působící.

Suroviny pro výrobu dusíkatých hnojiv

            Do roku 1920 kryl potřebu dusíku ledek čilský (sodný). Později byly vypracovány různé postupy vázání vzdušného dusíku na dusíkaté sloučeniny:

1. Výroba kyseliny dusičné v elektrickém oblouku podle Birkenlanda a Eydeho a z ní dusičnanu vápenatého. Dnes se již nepoužívá.

2. Výroba kyanamidu vápenatého podle Franka a Caroa azotací karbidu vápníku.

3. Syntéza amoniaku z vodíku a dusíku podle Habera a Bosche.

Poslední uvedená technologie je v současné době nejrozšířenější a také nejlevnější. Surovinou k výrobě N hnojiv je vzdušný elementární dusík N₂. Tento zdroj je prakticky nevyčerpatelný (atmosféra obsahuje 77,5 dílu dusíku). Vodík se získává ze zemního plynu, z derivátů ropy, uhlí, koksu.

Vlastní syntéza amoniaku ze syntézní směsi N₂ a H₂ probíhá katalytickou reakcí při vysokém tlaku a teplotě (20-100 kPa, 500) podle rovnice:

N₂ + 3H₂    -------------->      2 NH₃ + 46,05 kJ

Vyrobený amoniak může být používán k přímému hnojení, nebo je výchozí surovinou pro výrobu kyseliny dusičné, ledků, močoviny, N roztoků, vícesložkových hnojiv.

Výroba dusíkatých hnojiv je energeticky náročná. Na výrobu 1 kg čistého N v hnojivu je zapotřebí podle druhu použité technologie 1,5 i více litrů nafty.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.