Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji. Čím více poznatků si osvojíme, tím víc si uvědomíme, co ještě neznáme.

Výzkum

Identifikace bakteriálních druhů z klinického materiálu

Bakteriální infekce v nemocnicích jsou velmi závažným problémem (s ohledem na vznikající rezistenci a následně velmi obtížně zvládnutelný průběh bakteriálního onemocnění). Proto je nezbytné všechny tyto infekce pečlivě studovat pochopit důvody jejich vzniku a přijmout vhodná opatření. V odborných a vědeckých kruzích je tento fenomén velmi diskutovaným a zůstává stále zahalený řadou nejasností. Rezistentní bakterie výrazně zhoršují prognózu pacientů, znesnadňují jejich léčbu a v řadě případů vedou k náročným chirurgickým zákrokům až k případné smrti pacienta. Podle obecných přijatých pravidel jsou bakterie rezistentní, pokud určité antibiotikum ztratí schopnost tyto bakterie zabíjet nebo zastavovat jejich růst. O biologické podstatě problému je známo stále velmi málo (známe hlavní mechanismy přenosu přes plasmidy a chromozomové kazety rezistence). Stále však přes velký pokrok v poznání patofyziologických principů vzniku a přenosu infekcí zůstávají tyto infekce závažným problémem nejen zdravotnickým, ale i socioekonomickým (náklady na náročnou léčbu, rehabilitaci jsou nezanedbatelné).

Z běžného nemocničního provozu je známo, že příznivé podmínky pro vznik a šíření infekcí jsou zejména u nemocných v intenzívní péči (řada vstupů do organismu, aplikace řady léčiv včetně antibiotik. Bakterie z infikované rány jsou odebírány pomocí stěrového tamponu, který je asepticky přenášen v transportním médiu. Transportní média jsou polotuhá agarová média, která neobsahují živné látky a svým složením jsou blízké pufrům, které jsou obohaceny o další složky jako je aktivní uhlí (médium dle Amiese). Tato média udržují životaschopnost bakterií ve vzorku, zabraňují během transportu vzorků jejich přerůstání doprovodnou mikroflórou a udržují tak kvantitativní poměry mezi jednotlivými mikrobními druhy, což je důležité při posuzování a interpretaci výsledků u bakteriologických nálezů. Vzorek musí být zpracován do 72 hodin od odběru při zajištění odpovídajících podmínek transportu.

Po evidenci těchto vzorků dochází k vyselektování bakterií ze vzorku do čtyř rozdílných skupin. To je provedeno pomocí selektivních pomnožovacích agarových živných půd (Mikrobiologický ústav, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno, Česká republika). Jedná se o čtyři různé agarové půdy (Obr. 1).

Infrastrukturní vybavení pracoviště bylo uskutečněno díky Evropskému sociálnímu fondu projektu SIX CZ 1.05/2.1.00/03.0072

---