Kořen jetelovin je kůlový. V symbióze s kořeny jetelovin žijí bakterie rodu Rhizobium, které fixují vzdušný dusík. Nové lodyhy vyrůstají z kořenového krčku, který se nachází mezi kořenem a bazální nadzemní částí. Podle stavby kořenového krčku můžeme jeteloviny rozdělit na trsnaté a výběžkaté. Trsnaté jeteloviny (vojtěška setá, jetel luční, jetel zvrhlý, vičenec ligrus) mají vzpřímené až polovzpřímené lodyhy. Výběžkaté jeteloviny (jetel plazivý, štírovník růžkatý, vojtěška srpovitá, čičorka pestrá) mají polovzpřímené lodyhy, které mohou být poléhavé, nebo krátké boční výběžky. Lodyhy bývají vzpřímené (vojtěška setá, jetel luční) nebo poléhavé (jetel plazivý). Poléhavé lodyhy mají schopnost zakořeňovat. Počet samotných lodyh je závislý na prostředí. Rozhoduje o něm dostatek vláhy a počet rostlin na ploše. Jeteloviny jsou hmyzosnubné rostliny. Květ je tvořen křídly, pavézou a člunkem. Květenstvím může být hrozen (vojtěška setá, vičenec ligrus, komonice bílá), hlávka (jetel luční, jetel plazivý) nebo okolík (štírovník růžkatý). Plodem je většinou lusk (jetel plazivý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá. U některých druhů může být plodem struk (jetel nachový, čičorka pestrá). Podobně jako trávy můžeme jeteloviny rozdělit na druhy jarního a ozimého charakteru. Jarního charakteru je vojtěška setá, jetel luční dvousečný, štírovník růžkatý. Ozimého charakteru je naopak jetel luční jednosečný, úročník lékařský, tolice dětelová.
Listy jetel plazivého jsou trojčetné. Na líci mají lístky bílou skvrnu. Na rubu jsou hladké a lesklé. Barva květů je bílá s nádechem do růžova. Květenstvím je hlávka. Kořenový systémem má mělký. Většina kořenů se nachází v hloubce do 20 cm. Rozmnožuje se vegetativně. Odolný vůči suchu. Zlepšuje vzhled trávníku v suchém období i bez doplňkové závlahy. Stejně jako jiné jeteloviny fixuje vzdušný dusík. Jetel musí být pravidelně sekán, aby nevykvetl a nelákal včely.
Květ jetele plazivého | List jetele plazivého |
Uplatnění nachází v trávnících, kde je omezena závlaha a hnojení. Velmi dobře se rozmnožuje vegetativně. Potlačován bývá psinečkem výběžkatým. V trávnících je znám především jako úporný plevel. Vytváří jetelová kola a narušuje tak homogenitu trávníku. Do trávníků je třeba používat drobnolisté odrůdy, které vykazují nízký nárůst hmoty a celistvost trávníku nenarušují. V této souvislosti se v poslední době začíná mluvit o speciálních odrůdách jetele plazivého „Microclover“. Tyto odrůdy je možné využít pro dráhy golfových hřišť nebo pro užitkové trávníky s nízkou úrovní výživy a nedostatkem vláhy. Výhodu je zelená barva po celé vegetační období. Microclover má drobné lístky, které nenarušují vzhled trávníku.
Jetel plazivý v trávníku |
Listy štírovníku růžkatého jsou pětičetné. Dva lístky přisedají k lodyze. Barva květů je žlutá. Lístky, zejména pavéza, mohou být zabarveny do červena. Kořenový systém je hluboký. Rozmnožuje se vegetativně. Velmi dobře snáší sucho. Daří se mu na písčitých a kamenitých půdách. Nevyhovují mu půdy s vysokým podílem jílovitých částic. Snáší nízké sekání. Nevyhovuje mu vysoká hladina spodní vody. Je možné ho využít do užitkových nebo krajinných trávníků.
Štírovník růžkatý v trávníku | Štírovník růžkatý velmi dobře snáší sucho |
Listy čičorky pestré jsou lichozpeřené. Barva květů je bílo-růžová. Květenstvím je okolík tvořený až 20 květy. Rozmnožuje se vegetativně. Vyznačuje se dlouhou dobou kvetení. Vhodná je na mírně suché trávníky a na okraje cest. Nevyhovuje jí vysoká hladina spodní vody. Náročnější je na teplo.
Květenství čičorky pestré | Výběžky čičorky zpevňují povrch půdy |
Listy lichozpeřené. Koncový lístek výrazně delší než lístky postranní. Barva květů žlutá, květenstvím jsou hlávky. Mohutný kořenový systém. Patří k ozimým jetelovinám. Ve druhé seči vytváří pouze přízemní listové růžice. Vhodný pro chudá a štěrkovitá stanoviště krajinných trávníků. Daří se mu až do výšek kolem 3 000 m n. m. Vhodný pro zatravňování sjezdovek.
Květenství úročníku lékařského | Úročník a štírovník na okraji cesty |
Jednoletý až dvouletý druh. Na stanovišti se udržuje vysemeňováním. Nízkého vzrůstu. Velký význam má na chudších půdách. Daří se jí v teplejších oblastech s dostatkem vláhy. Sucho sice snáší velmi dobře, ale při dlouhodobém suchu zpomaluje až zastavuje růst.
Tolice dětelová |
Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |