plevele 8.0 Plevele v trávnících

8.0 Plevele v trávnících

8.1 Plevele nově zakládaných trávníků

Jedná se většinou o jednoleté plevele, jejich semena (obilky) zůstávají v půdě několik let. Vázány bývají na dostatečně prokypřené půdy. Z jednoděložných druhů sem patří ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli), bér zelený (Setaria viridis) nebo chundelka metlice (Apera spica-venti). Zástupcem dvouděložných druhů v nově zakládaných trávnících je ptačinec žabinec (Stellaria media).

Ježatka kuří noha

Jejich výskyt se možné omezit důkladnou přípravou substrátu. Před založením trávníku je vhodné nechat vyklíčit semena plevelných druhů, která jsou v půdní zásobě. Na vzešlé plevele se aplikují herbicidy s totálním účinkem (Roundup, Glyfogan). Většinu jednoletých plevelů v nově založeném trávníku výrazně omezíme "odplevelovací sečí".

8.2 Plevele starších trávníků

8.2.1 Dvouděložné plevele

Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)

Daří se jí v nízko kosených trávnících. Listové růžice jsou mimo dosah žacích vřeten. Její výskyt podporuje nedostatečné hnojení. Květy mohou narušovat vzhled trávníku. Nežádoucí je na golfových greenech a v okrasných trávnících. Může být vhodným doplňkem užitkových trávníků.


Sedmikráska na golfovém greenu	sedmikráska chudobka

Jitrocel prostřední (Plantago media)

Přízemní listové růžice se nacházejí mimo dosah žacích vřeten a vytvářejí neproduktivní plošky.

Jitrocel prostřední

Jitrocel větší (Plantago major)

Daří se mu na písčitých, hlinitých i kamenitých půdách. Velice dobře snáší sešlap. Rozšiřuje se na utužených substrátech. Podobně jako u předchozí druhů se listová růžice nachází mimo dosah žacích vřeten a vytváří neproduktivní plošky.


Jitrocel větší	Jitrocel větší na odpališti golfového hřiště

Pampeliška lékařská (Taraxacum officinale)

Pampeliška lékařská má velkou regenerační schopnost a širokou stanovištní amplitudu. Velmi dobře snáší sešlap.


Pampeliška lékařská v trávníku	Pampeliška lékařská

Černohlávek obecný (Prunella vulgaris)

Lodyhy jsou poléhavé. Daří se mu na mírně vlhkých, humózních půdách. Může být doplňkem užitkových trávníků.


Obrůstající černohlávek	Černohlávek obecný

Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens)

Vyskytuje se na vlhkých a zastíněných stanovištích. Daří se mu na hlinitých půdách s dostatkem živin. Rozmnožuje se vegetativně.

Mochna husí (Potentilla anserina)

Vyskytuje se na utužených půdách. Rozmnožuje se vegetativně.


Mochna husí	Mochna husí se rozmnožuje vegetativně

Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea)

Preferuje vlhčí půdy.


Obrůstající popenec	Popenec břečťanolistý

8.2.2 Jednoděložné plevele

Lipnice roční (Poa annua)

Běžný plevel většiny trávníků. Velmi dobře snáší sešlapávání. Na jaře brzy obrůstá. Špatně odnožuje a rozmnožuje se převážně generativně. Za vegetační období vytváří tři generace. Velmi náročná na vláhu. Díky mělkému kořenovému systému při dlouhodobém suchu odumírá. Její výskyt v trávnících podporuje závlaha menšími dávkami vody a v kratších intervalech. Daří se jí také v trávnících s vyšším podílem stařiny. Díky světlezelené barvě narušuje celkový vzhled trávníku. Není odolná vůči vysoké mechanické zátěži. Prevence jejího výskyru spočívá ve právném systému závlahy (provlhčení substrátu do hloubky 12 cm) a pravidelném odstraňování stařiny.


Lipnice roční	Lipnice roční v nízko sekaném trávníku

Lipnice obecná (Poa trivialis)

Podobně jako lipnice roční narušuje vzhled trávníku díky světlezelené barvě.

8.2.3 Regulace plevelů

Aby byl omezen výskyt plevelů je třeba pravidelné sečení trávníku, které je spojeno s odpovídajícím přísunem živin. Velké množství plevelů je vázáno na utužené substráty, pravidelnou aerifikací podpoříme rozvoj trav a omezíme růst dvouděložných plevelů. Nezbytné je také provádění vertikutace. Silná vrstva plsti přispívá k rozvoji lipnice roční.

Při menším výskytu je možné plevelné druhy odstranit vypícháváním, kdy jsou rostliny odstraňovány i s kořeny. Po odstranění plevelů je třeba následné přihnojení trávníku a přesev.

Chemickou ochranu je vhodné aplikovat v květnu/červnu nebo srpnu/září, kdy jsou plevele nejslabší. Rostliny by měly mít dostatečně vyvinuté listy. Využít je možné systémové herbicidy s převahou účinků přes listy. Tyto herbicidy pronikají do všech částí rostliny a narušují látkovou výměnu. Mezi účinné látky na dvouděložné druhy patří fenoxyoctové kyseliny (Aminex Pur), fenoxypropionové kyseliny (Sluprop), fluxorypyr (Starane 250 EC), clopyralid (Lontrel 300). Kontaktní herbicidy ničí část rostliny, která jimi byla zasažena. Účinnými látkami mohou být bentazon (Besagran) nebo pyridate (Lentagran). Půdní herbicidy patří mezi systémové hrbicidy s převahou účinků přes kořeny. Aplikace je možná preemergentně nebo postemergentně. Zasahují klíční rostliny. Jejich účinek závisí na vlhkosti půdy, půdním druhu a obsahu organických látek v půdě. Účinnou látkou je pendimethalin (Stomp 330 E). Totální herbicidy je možné využít při likvidaci starého trávníku, přípravě plochy pro výsev nebo na cesty. Dlouhé reziduální účinky mají triazinové herbicidy (Gesatop 50) a dichlorbenil (Casoron G). Totální herbcidy s krátkými reziduálními účinky jsou v půdě rychle inaktivovány. Musí zasáhnou listovou plochu. Po aplikaci na list pronikají do celé rostliny a zasahují nadzemní i podzemní orgány. Účinné látky jsou glyfosfáty (Roundup) nebo sulfosat (Touchdown).

8.3 Mechy

Mechy díky velmi hustému zápoji vytlačují trávy. Narušují vzhled trávníku a ovlivňují hru. Na greenech vytvářejí nerovnosti, které způsobují změny v pohybu míčku, díky mělkému kořenovému systému je slabá pevnost drnu na drahách golfového hřiště, za vlhka jsou kluzké. Za sucha mohou zasychat a uvolňovat místo pro dvouděložné plevele. Výskyt mechů podporuje stín a vlhko, utužená půda, nedostatek živin (zvláště dusíku), nízké kosení při kterém dochází ke skalpování trávníku a silně kyselá půdní reakce. Celkově jejich výskyt podporuje nedostatečná péče o trávník.

Aby se zabránilo nadměrnému rozšiřování mechů je třeba zajistit dostatečnou péči o trávník. Kromě odpovídající výživy je třeba provádět pravidelnou aerifikaci a pískování. Udržováno by mělo být pH 5,5 - 6,5.

Při likvidaci mechů nejprve odstranit faktory, které podporují jejich výskyt. Snížit utužení substrátu (aerifikace), provést vertikutaci spojenou s pískováním a upravit výživný režim. V případě silně kyselého pH je vhodné provést vápnění a ustálit pH v rozmezí 5,5 - 6,5. Některé druhy mechů nejsou vázány na kyselé substráty a vápnění nevede k jejich omezení. Při chemické ochraně je možné požít preparáty na bázi chloroxuronu nebo kyseliny octové. Na bázi síranu železnatého je vyráběn přípravek Anti-mech.

Předchozí

Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009

Následující