Základní jednotkou golfového hřiště je jamka. Jamku tvoří odpaliště, dráha (fairway), okraje drah (semiraughs, raugs), písečné překážky (bunkers), jamkoviště (green), ale také vzrostlá zeleň nebo vodní překážky. Konstantními komponenty jsou odpaliště, dráha, jamkoviště a okraje drah. Primárním zdrojem pro výstavbu jamek je krajina. Jednotlivé jamky mají různou náročnost. Architekt by měl pro tvorbu překážek využít výhod krajiny. Kromě náročnosti se jednotlivé jamky liší svojí délkou. Jamky PAR 3 mají délku do 225 m, PAR 4 od 225 do 430 m a PAR 5 nad 430 m.
Odpaliště se na golfových hřištích se budují od roku 1875. Jedná se o rovnou plochu se sklonem 1 – 2° ve směru hry. Na golfovém hřišti jsou 4 odpaliště. Červeně označené pro ženy, modře označené pro muže, žlutě označené mistrovské pro ženy a bíle označené mistrovské pro muže. Odpaliště by mělo být umístěno na otevřené ploše. Dostatečné oslunění a větrání umožňuje dobrý růst a regeneraci travního porostu. Vybudována by měla být drenáž a závlahový systém. Zajištění dostatečné únosnosti, pevnosti a drsnosti drnu dosáhneme výsevem jílku vytrvalého (Lolium perenne), kostřavy červené krátce výběžkaté (Festuca rubra trichophylla), kostřavy červené dlouze výběžkaté (Festuca rubra rubra) a lipnice luční (Poa pratensis). Potřebné je pravidelné kosení na výšku 1 – 3 cm (třikrát až čtyřikrát týdně). Utužení plochy by mělo umožnit zapíchnutí „týček“.
|
|
| Odpaliště je vyvýšené 1 - 2° ve směru hry | Červené značky pro ženy a modré pro muže |
Sklon drah by měl být max. 25 % ve směru hry. Příčný sklon max. 10 %. Dráhy by měly kopírovat terén. Pásma dopadu prvních ran utvářena tak, aby umožnila co nejpřesnější golfový úder. Vzhledem k zatížení musí mít travní drn dostatečnou únosnost. Do směsí se používá jílek vytrvalý (Lolium perenne), kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata), kostřava červená krátce výběžkatá (Festuca rubra trichophylla), kostřava červená dlouze výběžkatá (Festuca rubra rubra), lipnice luční (Poa pratensis) a psineček tenký (Agrostis tenuis). Dráhy mohou vznikat také procesem zatravnění. Jeteloviny přítomné v travním porostu umožní omezit hnojení (pouze jednou za 2 – 3 roky). Travní drn musí být hustý. Míček by se do travního drnu neměl zabořit. V době intenzivního růstu trav probíhá kosení dvakrát až třikrát týdně. Porost se udržuje při výšce 1,5 – 3,0 cm. Odklízená hmota se často ponechává na ploše. Po mineralizaci je tak opětným zdrojem živin. Na podmáčených místech může být vybudována drenáž. Závlaha se buduje v případě, že je dostatečný zdroj vody.
|
|
| Dráhy na golfovém hřišti ve Svratce | Dráha na golfovém hřišti v Karlových Varech |
| Aplikační dávky hnojiva Rasen® Floranid do firmy Compo na odpaliště a dráhy | |||
| Oblast použití | Velikost 1 dávky hnojiva (g.m-2) | Počet dávek za rok | Termín aplikace |
| Odpaliště (tee) | 30 - 40 | 3 - 4 | březen - listopad |
| Dráha (Fairway) | 30 - 50 | 1 - 3 | březen - srpen |
| N = 20 %, P2O5 = 5 %, K2O = 8 % a MgO = 2 % | |||
Písečnou překážku je potřebné umístit s ohledem na ráz krajiny. Jedná se o prohlubeň nebo „jámu“, která je vysypaná pískem. Na dně je položena drenáž, která je obsypána štěrkem. Písek na dně bunkeru by měl mít mocnost alespoň 10 cm. Velikost zrn písku by měla být do 2 mm (25 % jemného písku do 0,02 mm). Písek v bunkeru by měl být čistý. Pravidelně je třeba odstraňovat zaplevelení a seřezávat okraje bunkeru. Pokud písek ztratí čistotu, ztrácí hratelnost.
|
|
| Dráhový bunker v Karlových Varech | Greenový bunker na Kořenci |
Vodní překážky představují jezera, břehy, potoky nebo břehy moře. Mohou být přírodní nebo uměle vytvořené. Jejich umístění je s ohledem na ráz krajiny. Břehy vodních překážek by měly být přírodního charakteru. Porosty ostřic a hygrofytních druhů trav plní filtrační funkci.
|
| Vodní překážka ve Štiříně |
|
| Nově budovaná vodní překážka na Hluboké s dosud nezapojenými břehy |
Semirafy lemují dráhy. Jedná se o 4 – 5 m široké pruhy travního porostu, které jsou udržovány při výšce 4 cm. Míček má zapadnout do travního drnu. Poloha míčku v semirafu má hráče potrestat za špatný úder, ale míček je stále dobře hratelný.
Rafy jsou více vzdáleny od dráhy. Jedná se spíše o druhově bohaté luční porosty, které se sklízejí jednou až dvakrát za rok. Rafy mohou být také tvořeny porostem vřesu, keři nebo stromy.
|
| Dráha a semiraf |
Sklon jamkoviště by měl být nejvýše 5 %. Jedná se o extrémně zatěžovanou travnatou plochu. Výška trávníku je od 3 do 7 mm. Kosení probíhá jednou až dvakrát za den. Travní drn by měl být jemný a vyrovnaný. Zajištěna by měla být dostatečná rychlost míčku. Směs pro jamkoviště tvoří kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata), kostřava červená krátce výběžkatá (Festuca rubra trichiphylla a psineček tenký (Agrostis tenuis). Pěstována může být také monokultura psinečku výběžkatého (Agrostis stolonifera). Kolem rovníku bývají golfové greeny tvořené ze smělku štíhlého (Koeleria macrantha). Ve Spojených státech se zkouší lipnice roční (Poa annua var. reptans).
Přechod mezi jamkovištěm a dráhou tvoří lem jamkoviště, tzv. forgreen. Tento travnatý pás je sekaný na výšku 1 cm. Směs pro forgreeny je podobná jako pro greeny. Doplněna může být lipnicí luční Poa pratensis.
|
| Jamkoviště lemuje forgreen sekaný na výšku 1 cm |
Jamkoviště mohou být budována podle kalifornské metody. Na drenáži leží vrstva hrubého písku o mocnosti 30 cm a na ní vegetační vrstva o mocnosti 30 – 60 cm. Vegetační vrstva je z 80 – 90 % tvořena pískem (50 % zrn do 0,4 mm, 25 % zrn do 0,25 mm a méně než 10 % částic jemnějších jak 0,1 mm), 5 – 7,5 % je jílovitá zemina a 5 – 7,5 % rašelina. Podle metody americké golfové asociace je drenáž obsypána štěrkem (zrna 6 mm), štěrk je dále navršen na drenáži ve vrstvě o mocnosti 10 cm, následuje vrstva hrubého písku (zrna 1 – 2 mm) o mocnosti 5 cm. Na ní je položena vegetační vrstva o mocnosti 30 cm. Vegetační vrstvu tvoří 80 % písku (zrna 0,05 – 2,0 mm) a 20 % organické hmoty.
|
|
| Kalifornská metoda | Metoda americké golfové asociace |
Nezbytnou součástí jamkoviště je vyvrtaná jamka do které je vložena umělohmotná vložka. Jamka se v závislosti na intenzitě zátěže převrtává (až několikrát týdně).
Vzhledem k intenzitě zátěže a nízkému sekání jsou golfová jamkoviště náročná na ošetřování. Zajištěna by měla být dostatečná výživa, pravidelné kosení a závlaha. Travní druhy používané na jamkovištích mají sklon k plstnatění. Plsť je třeba odstraňovat pravidelnou vertikutací. V opačném případě dochází v plsti k nadměrné akumulaci vody a živin. Rozvíjí se houbové choroby a jsou vytvářeny příhodné podmínky pro růst lipnice roční. Existují i enzymatické přípravky, které napomáhají rozkladu plsti. Thatch Buster je enzymatický přípravek rozkládající celulózová vlákna. Aplikuje se postřikem a je schopný odbourat 13 mm plsti za rok.
|
|
| Greeny ve Svratce | Green v Bad Griessbachu |
|
|
| Dráha s greenem v Karlových Varech | Green na Karlštejně |
| Příklad aplikace hnojiva Floranid® Master extra od firmy Compo na golfovém jamkovišti | |||||
| Termín | Dávka hnojiva (g.m-2) | N (g.m-2) | P2O5 (g.m-2) | K2O (g.m-2) | MgO (g.m-2) |
| Březen | 40 | 7,6 | 2 | 4 | 0,8 |
| Květen | 35 | 6,65 | 1,75 | 3,5 | 0,7 |
| Červen/červenec | 30 | 5,7 | 1,5 | 3 | 0,6 |
| Srpen | 35 | 6,65 | 1,75 | 3,5 | 0,7 |
| Říjen/listopad | 30 | 5,7 | 1,5 | 3 | 0,6 |
| Celkem | 32,3 | 8,5 | 17 | 3,4 | |
| N = 19 %, P2O5 = 5 %, K2O = 10 % a MgO = 2 % | |||||
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |