|
|
| Na prvém místě by měla stát krása krajiny | |
Golfové hřiště se může rozkládat na ploše 16 ha (doplňkové golfové hřiště) nebo 100 ha (mistrovské golfové hřiště). Jedná se o značně velkou plochu, která ovlivňuje krajinu. V městských aglomeracích představuje nárazníkovou oblast mezi průmyslovou zónou a obytnou čtvrtí. Umožňuje ozelenění městských a příměstských částí. Stromy a keře, stejně jako pestrá luční společenstva okrajů drah zvyšují diverzitu krajiny. Stávají se součástí územních systémů ekologické stability. Krajina je zároveň obohacena o trvale zelené plochy. Golfová hřiště můžeme budovat na ruderálních plochách při rekultivaci krajiny nebo ve členitém terénu, kde je nerentabilní zemědělská výroba. Při stavbě je možné využít opuštěné zemědělské budovy. Zeleň golfových hřišť je zdrojem kyslíku. Travní porost na golfovém hřišti má stejné mimoprodukční funkce jako luční porost (protierozní funkce nebo filtrační funkce). Golfová hřiště neprodukují hluk a emise. V neposlední řadě představuje golfové hřiště možnost vratného využití zemědělské půdy.
|
| Golfová hřiště představují možnost vratného využití zemědělské půdy |
|
| Golfová hřiště obohacují krajinu o trvale zelené plochy |
Velká plocha golfových hřišť může krajinu ovlivňovat také negativně. Při výstavbě infrastruktury je velký prostor zastavěn, vydlážděn nebo pokryt asfaltem. Komunikace rozdělují krajinu a mění tak její vizuální vzhled. Travnaté plochy golfových hřišť sice neprodukují hluk a emise, ale toto již neplatí o autech návštěvníků. Při budování drah, odpališť a jamkovišť může docházek ke změnám morfologie terénu. Umělé písečné a vodní překážky mohou v krajině působit nepřirozeně. V důsledku budování drenáží dochází ke změně vodních poměrů. Velké množství vody se spotřebuje na závlahu. Důsledkem snížení hladiny spodní vody je nejenom změna ekosystému, ale také ohrožení lokálních vodních zdrojů (vysychání mělkých studní). Nadměrné dávky dusíkatých hnojiv mohou vést ke znehodnocení podzemní vody. Dopad na lokální vodní zdroje může mít také chemická ochrana. Souvislé travnaté plochy drah fragmentují přírodní biotopy.
Na prvém místě by měla stát krása krajiny. Pro výstavbu golfových hřišť by jsme měli vybírat místa, kde bude výsledkem zvýšení ekologické hodnoty dané lokality. Při výstavbě je dobré využít stávající budovy a inženýrské sítě. Ekologicky citlivá místa by měla označena a od hracích ploch by je měla oddělovat nárazníková zóna kolem 10 m. Okraje lesa by měly být odděleny pásem keřů. Potoky přírodního charakteru by se neměly přehrazovat a břehy budovaných nádrží je dobré ponechat v přírodním stavu. Při výstavbě golfového hřiště realizovat pouze minimální přesuny zeminy a pro výsadbu využít domácí dřeviny. Různorodá společenstva s bohatstvím rostlinných druhů zvýší diverzitu hmyzu a motýlů a následně ptáků a obojživelníků. Pro ošetřování golfových hřišť používat pouze nezbytně nutné množství hnojiv. Při budování drah je možné využít proces samozatravnění. Výsledný travní porost budou tvořit nejenom trávy, ale také byliny a hlavně jeteloviny, které budou obohacovat půdu o dusík zcela přirozeně. Omezit by se mělo množství pesticidů. Velmi důležité je také odborné vzdělávání greenkeeperů.
|
| Ekologicky citlivá místa by měla být označena |
|
| Golfová hřiště mohou být domovem různých živočichů |
|
| Břehy budovaných nádrží je dobré ponechat v přírodním stavu |
|
|
| Dráhy na golfovém hřišti mohou vznikat procesem samozatravnění | |
| Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |