Úvod
Trávníkové druhy
Kategorie trávníků
Zakládání trávníků
Příprava substrátu
Výsev trávníku
Ošetřování trávníků
Sportovní trávníky
Golfové trávníky
Choroby trávníků
Plevele trávníků
Kobercové trávníky
Literatura

 
        © 2007
zakladani_vysev 3.0 Zakládání trávníku

3.2 Výběr způsobu založení

Trávník můžeme zakládat dvěma základními způsoby. Zvolit je možné přímý výsev nebo travní koberec. Obě metody mají své výhody i nevýhody. Rozhodování bude záviset nejenom na finančních možnostech, ale také době, za kterou chceme mít trávník k dispozici.

Přímý výsev může být ekonomičtější než pokládání travního koberce. Výsev je také fyzicky méně náročný než pokládání travního koberce. Nevýhodou je, že trávník se bude zapojovat několik týdnů. Normální zátěž je možná až po několika měsících. Záleží na vysetých druzích (druhy s rychlým nebo pomalým vývinem). Náročnější  je péče o nově vysetý trávník. Malé semenáčky jsou velmi citlivé na poškození špatným počasím. V létě může dojít k zasychání v důsledku sucha a s ním spojeným nedostatkem vláhy. Při pozdním výsevu může vzcházející trávník ohrozit časný nástup zimy. Problémem mohou být také plevele.

Kobercové trávníky je možné položit během jednoho dne. Lehká zátěž je možná po několika dnech. Normální zátěž zhruba po 6 týdnech. Travní koberec rychleji zakořeňuje do substrátu. Nevýhodou může být finanční náročnost. Cena travního koberce se bude lišit podle použité směsi, délky pěstování ve školce a také podle výrobce. Může se pohybovat od několika desítek korun až do několika set korun. Pokládání travního koberce je fyzicky náročnější. Položen musí být travní koberec nejpozději do druhého dne po dodání. V opačném případě hrozí jeho poškození. Okraje koberce zasychají a jeho střed se zapařuje. Dochází tak k nenávratnému poškození.

3.3 Zakládání trávníků přímým výsevem

3.3.1 Výsev

Pokud je k dispozici závlaha je možný výsev po celé vegetační období. Pokud závlahu k dispozici je možné zvolit buď jarní nebo letně-podzimní výsev. Jarní výsev je od dubna do června a představuje jistotu pro založení travního drnu. Druhou možností v případě absence závlahy je letně-podzimní výsev, který spadá do období začátku září až poloviny října. Výsev by se neměl příliš opozdit a trávy by měly vytvořit 4 – 5 pravých listů. Při tomto termínu výsevu dochází k silnějšímu zakořenění rostlin a rostliny na jaře rychleji regenerují.

Před samotným výsevem můžeme rozhrnout na již připravený vegetační substrát slabou vrstvičku zeminy o mocnosti 3 – 5 cm. Dorovnáme tím poslední nerovnosti. Povrch je dobré uválet. Výsev můžeme provést buď ručně nebo strojově. Při strojovém výsevu dochází ke kvalitnějšímu zapravení osiva trav do hloubky 0,5 – 1,5 cm. Před setím se půda dorovnává pomocí mřížovaného nebo cambridžského válce. Po setí je osivo přitlačeno zadním válcem, který půdu utuží a zajistí lepší vzcházení. Při ručním výsevu je dobré osévanou plochu rozdělit na více částí. Výsevní množství pro užitkové trávníky je 20 - 25 g.m-2. Toto nepatrné množství je třeba rovnoměrně rozmístit. Kromě rozdělení plochy na menší části pomůže také promíchání osiva s 2 – 3násobným množstvím písku. Po výsevu osivo „zasekáme“ hráběmi. Na okraje cest je z důvodů přehřívání lepší vyset větší množství osiva. Po výsevu provedeme zaválení. Na menších plochách můžeme povrch substrátu utužit deskami. Válením, resp. utužením zajistíme lepší vazbu mezi osivem a vegetačním substrátem.

3.3.2 Ošetření plochy po výsevu

V případě zavlažované plochy je třeba dodržet určité zásady. Používat by se měly menší dávky vody v kratších časových intervalech. Zajištěno by mělo být dostatečné provlhčení do hloubky 60 mm. Při teplotách 15 – 20 °C zavlažujeme denně dávkou 8 – 10 mm. Stejnou dávkou zavlažujeme při teplotách nad 25 °C dvakrát denně. Naopak při teplotách pod 15 °C zavlažujeme pouze třikrát až čtyřikrát týdně.

Přihnojení dusíkem může být při výšce 2 – 3 cm, podpoříme tím růst a odnožování trav. Dusík aplikujeme v rychle přístupné ledkové formě v dávce 4 – 5 g.m-2. První seč je při výšce 8 – 10 cm a trávník se seče na výšku 6 – 8 cm. Při jednom sekání by nemělo být odstraněno víc jak 25 – 30 % délky listů. Výšku snižujeme postupně. Kosení mladého trávníku podpoří jeho zakořenění a také omezí rozvoj plevelů, které se vyskytují i přesto, že plocha byla před výsevem ošetřena herbicidy.

3.5 Zakládání pomocí travních koberců

3.5.1 Operace prováděné před položením trávního koberce

Před položením travních koberců na pozemek je nutné provést řadu pracovních operací, současně je důležité respektovat následující zásady:

3.5.2 Postup při pokládání a ošetřování předpěstovaných trávníků

Alespoň 1 – 2 dny před pokládkou koberců by měla být horní vrstva půdy pozemku lehce prokypřena, aby došlo k snadnějšímu spojení mezi travními druhy a substrátem. Koberec se pokládá  co nejdříve po sloupnutí, nejpozději však do 24 hodin. Při slupování musí být suchý, přesto se za teplého počasí může při přepravě zapařit. Na připravený pozemek se jednotlivé pásy pokládají jako dlaždice na vazbu těsně vedle sebe. Po položení trávníku se zarovnají jeho okraje podle návrhu, celou plocha se uválí lehčím válcem. Na svazích je vhodné koberce fixovat proti pohybu pomocí kolíků. Rohože je nutné po rozvinutí úhlopříčné poválet a následně důkladně zavlažit dávkou cca. 15 mm. Tím je zajištěn kontakt mezi kořeny a podložím s nímž se přibližně do 14 dnů spojí. Další závlaha je prováděna podle počasí. Důležité je aby trávník v počáteční fázi nepřeschl. Před založením trávníku je vhodné vybudovat podzemní závlahový systém s výsuvnými postřikovači. Následná údržba spočívá v pravidelném zalévání, hnojení a sekání:


Pokládání kobercového trávníku

Pozn.: pro přehrání videosekvencí použijte Internet Explorer



Předchozí Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky:  03. 07. 2009
Následující