choroby 7.0 Choroby a škůdci trávníků

7.0 Choroby a škůdci trávníků

Trávník poškozený chorobami je méně odolný proti mechanické zátěži. Napadený porost nemá schopnost rychlé regenerace. Na golfových jamkovištích se zpomaluje rychlost míčku. Napadený trávník mění barvu a zhoršuje se jeho vzhled. V důsledku silného napadení trávy postupně odumírají a jsou nahrazovány plevelnými druhy. Kvalitativní změna druhového složení bývá většinou negativní.

7.1 Původci onemocnění trávníků

Původce onemocnění trávníků můžeme rozdělit na infekční a neinfekční. Mezi infekční původce patří viry, bakterie a především houby (plísně). Neinfekční původci onemocnění jsou buď abiotického (chemické, mechanické a fyzikální agens) nebo biotického (řasy, mechy, hmyz, bezobratlí, obratlovci) původu. U trávníků převažují choroby houbového původu.

7.1.1 Infekční původci onemocnění trávníků

Sněžná světlorůžová plísňovitost trav (plíseň sněžná)

Původcem je houba Microdochium nivale. Nejdříve se objevují drobné vodnaté skvrny, které se postupně rozšiřují. Bezprostředně po roztání sněhu pokryté bělavým nebo narůžovělým myceliem.. Teplotní optimum pro růst 0 - 10 °C. Výskyt plísně sněžné není vázán na sněhovou pokrývku. Poškození trávníku je patrné brzy na jaře. Náchylné jsou jílky a psinečky, ale také lipnice roční. Je třeba zajistit vyrovnané hnojení, odstranit zbytky travní biomasy, případně listy. Z chemických přípravků je v České republice registrován Heritage (azoxystrobin).

Sněžná šedobílá plísňovitost trav (paluška travní)

Původcem je houba Typhula incarnata. Bezprostředně po roztání sněhu bílé nebo růžové mycélium, podobně jako u plísně sněžné. Odumřelé rostliny mají "papírovou strukturu". Na odumřelých listech sklerocia světlé barvy. Patogen přežívá ve sklerócií a klíčí při teplotách 10 - 18 °C. Rozvíjí se při dlouhodobé sněhové pokrývce. Velmi náchylné jsou psinečky, nízký výskyt je u bojínku lučního. Ochrana jako u sněžné světlorůžové plísňovitosti trav.

Červená nitkovitost trav (kornatka travní)

Původcem je houba Laetisaria fuciformis. Výskyt typický pro extenzivně využívané trávníky. Intenzivní výskyt zejména po dlouhodobém podmáčení trávníku. Světle hnědé, později slámově žluté skvrny různé velikosti. často doprovázeny chomáčky růžového nebo bílého mycélia. Konce listových čepelí nápadně zúžené a mají růžovou barvu. Optimální teploty 16 - 22 °C. Rozvíjí se zejména v pozdním létě a na podzim. Konidie jsou přenášeny vodou, větrem a obuví. Náchylná je zejména kostřava červená, kostřava ovčí a jílek vytrvalý.

Padlí trav

Původcem je houba Blumeria graminis. Za příznivých teplotních podmínek (1 - 30 °C) produkuje mycelium konidie, které se šíří vzduchem a postupně infikují zdravé spodní listové patro a následně také horní listové patro. Na listech se objevuje bíle moučnatý povlak. Často je doprovázen chlorózami a nekrózami. Listy později zasychají. Náchylná zejména lipnice luční. Rozšíření choroby podporuje zastínění. Popisována je dobrá účinnost řady fungicidů (azoxystrobin, propiconazol, triadimefon).

Listové skvrnitosti

Původcem jsou houby rodu Drechslera a Pyrenophora. Na listech se objevují drobné tmavé skvrny, které se postupně rozšiřují a listy následně zasychají. Skvrny se objevují většinou na podzim. Na trávníku jsou vidět plošné skvrny a dochází k jeho následnému prořidnutí. Rozšiřuje se semeny, vodou, vzduchem nebo mechanicky. Napadána zejména lipnice luční, jílek vytrvalý, bojínek cibulkatý, psinečky nebo smělek. V České republice není registrován žádný fungicid.

Travní rzi

Původcem jsou houby rodu Puccinia a Uromyces. Letní výtrusy vypadají jako žluté, oranžové až červené skvrny. Zimní výtrusy jsou tmavé. Celé listy postupně zasychají. Optimální teplota je 20 - 30 °C. Rozvíjí se zejména koncem léta. Pro úplný vývoj rzí je nutný mezihostitel (dřišťál, mahónie, tužebník aj.). Velmi náchylným druhem je lipnice luční. Ochrana spočívá ve výběru vhodných odrůd a vyrovnaném hnojení (dostatečné zásobení N). V České republice není registrován žádný fungicid.

Dolarové skvrny

Původcem je houba Sclerotinia homeocarpa. V trávníku se objevují skvrny světlé barvy o velikosti 1 - 3 cm. Mycelium bílé barvy. Rozvíjí se při teplotách 25 - 30 °C a v nehnojených trávnících nebo trávnících s nedostatečnou úrovní výživy.

Antraknóza trav

Původcem je houba Colletotrichim graminicola a Microdochium bolleyi. Napadený trávník hůře obrůstá a žloutne. Při vyšších teplotách se na trávníku tvoří větší skvrny. Napadené rostliny se dají snadno vytáhnout z půdy. Na odumřelých částech tmavé mycelium.

Bronzově hnědá ohniskovitost trávníků (stéblolam)

Původcem je houba Gaeumannomyces graminis. S chorobou se můžeme setkat např. na golfových greenech. V trávníku se objevují nepravidelné skvrny, které se barví tmavě zeleně, potom hnědé až červené. Na místě odumřelého travního drnu se usídlují plevelné druhy. Výskyt při pH vyšším než 7, při používání tvrdé vody a po delším období sucha. Výskyt choroby podporuje neúměrné zhutnění půdy. Mycelium patogena přežívá v odumřelé travní hmotě a také v živých podzemních orgánech. Kořeny a nadzemními částmi prorůstá za chladného počasí a rostliny odumírají. Askospóry jsou přenášeny mechanicky s odumřelou travní hmotou. Odolnost vůči této chorobě zvyšuje Mn. Velmi náchylné psinečky, kostřavy a jílky.

Čarodějná kruhovitost trávníků (čarodějné kruhy)

Původcem je asi 60 druhů vyšších hub. V trávníku se objevují pravidelné kružnice tvořené plodnicemi hub, odumřelou zónou nebo tmavě zbarvenými pruhy trávníku. Nejčastější ve starších nebo extenzivně využívaných trávnících. Výskyt podporuje nedostatečná úroveň výživy. Ochrana spočívá v odstranění půdy s myceliem, provzdušnění substrátu.

7.1.2 Škůdci trávníků

Tiplice luční (Nephrotoma pratensis

Samičky kladou vajíčka od srpna do září. Larvy tiplic škodí požerem na kořenech. Jejich výskyt je periodický. Listy trav jsou špinavě hnědé nebo světle zelené. Práh škodlivosti je 50 larev na m^-2.

Travařík obecný (Crambus lathoniellus)

Housenky jsou dlouhé 15 mm. Trávník vyžírají těsně pod povrchem půdy. Na trávníku se objevují zaschlé skvrny a nadzemní část se dá snadno oddělit od kořenové. Napadána je především kostřava červená.

Žížaly

Na nízko sekaných trávnících zanechávají velké množství koprolitů. Při nedostatku vzduchu vylézají hromadně na povrch. Druhotně dochází k poškození trávníku ptáky. Jejich výskyt podporuje zásaditá půdní reakce. Okyselení substrátů můžeme dosáhnou aplikací síranu amonného nebo síranu železnatého. Jejich výskyt podporuje mulčování travních porostů. Na golfových greenech je možné aplikovat top-dressing. Fungicidy s účinnou látkou benomyl, carbendazim a thiophanat-methyl je odpuzují.

7.1.3 Řasy

Řasy v trávníku jsou značně proměnlivé. Přizpůsobeny jsou různým podmínkám prostředí, ale rozšiřují se zejména na méně propustných půdách s nízkým obsahem živin. Vyskytují se na všech typech trávníků bez ohledu na stáří nebo druhové složení. Půdní druhy řas jsou většinou jednobuněčné organismy, které se shlukují v kolonie a vytváří kolem sebe různé obaly a pouzdra. Na trávníku vytvářejí nepropustný povlak tmavě zelené až černé barvy. Nejprve je slizovité povahy a postupně zasychá a praská. Zabraňují průsaku vody a výměně plynů. Díky vylučovanému slizu vytvářejí kluzký povrch. Travám konkurují v nárocích na vodu a živiny, produkují látky inhibující růst. Podílí se na tvorbě tzv. černé vrstvy. Řasy způsobují zhoršení kvality trávníku. Ovlivňují hrací schopnosti i estetický vzhled. Pro omezení jejich výskytu je třeba omezit dlouhodobé zastínění trávníků, zabránit skalpování trávníku a odstraňovat utužení substrátu (aerifikace). Z chemických přípravků je deklarována účinnost u fungicidů na bázi chlorthalonilu, mancozebu, dichlorfluanidu, síranu měďnatého, chloridu sodného a kvarterních amonných sloučenin. Dobré účinky vykazují herbicidy s účinnou látkou quinoclamin.

7.2 Profylaktická opatření

Napadány jsou trávníky s nižší vitalitou, která je dána nedostatkem světla, vody a živin v půdě. Nežádoucí je také přebytek vody a dusíku, případně extremní teploty. Využívat by jsme měli rezistentní druhy a odrůdy. Vertikutací by měla být pravidelně odstraňována plsť. Výskyt chorob podporuje utužený substrát. Utužení je možné omezit aerifikací. Minimalizovat by se mělo poranění listů. Trávník by měl být rovnoměrně zásoben živinami. Na podzim je třeba zabránit přebytku N v půdě a zvýšit přísun K. Dostatečné množství draslíku zajišťuje odolnost rostlin vůči chorobám. Půdní reakce by měla být slabě kyselá (pH 5,5 - 6,5).

Předchozí

Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009

Následující