| příjem živin kořeny | mimokořenová výživa rostlin | faktory příjmu živin | interakce iontů ve výživě rostlin |

            Příjem živin je ovlivňován celou řadou faktorů, které můžeme rozlišit na vnitřní a vnější. Vnitřní faktory souvisí s druhem pěstované plodiny a jsou dány geneticky. Charakteristickým znakem jak rostlinného druhu, tak odrůdy je příjmová kapacita rostlin. Ta je dána „mohutností“ kořenového systému rostlin (velikostí a množstvím kořenového vlášení) a jeho vlastnostmi umožňujícími např. to, že jeden druh rostliny odčerpává z půdy více N, P, K aj. než druhý. Výrazné jsou i druhové rozdíly v příjmu živin z méně přístupných forem. Z obilovin má nejvyšší příjmovou kapacitu ozimé žito < oves < ozimá pšenice < jarní ječmen. Vyšších hodnot v příjmové kapacitě dosahují vikvovité rostliny. Vyšší schopnost příjmu živin není vždy v přímé souvislosti s jejich využitím na tvorbu produktu. Bylo prokázáno, že novější výkonné odrůdy mají většinou menší příjmovou kapacitu než odrůdy starší, avšak vyznačují se lepší schopností jejich využití na tvorbu hlavního produktu (tzv. index utilizace IU). To vede k tomu, že u těchto nových výkonných odrůd jsou výrazně vyšší požadavky na zajištění přístupnosti živin po převážnou část vegetační doby.

            K vnějším faktorům ovlivňujících příjem živin řadíme vlivy ekologické a povětrnostní. Povětrnostní podmínky jsou určeny souborem faktorů, z nichž největší význam má teplota, voda (srážky), sluneční svit, složení atmosféry. Vliv nepříznivých povětrnostních podmínek v daném roce označujeme jako vliv ročníku.

a)    Teplota ovlivňuje nejen základní biologické procesy (růst, fotosyntézu, transpiraci aj.), biochemické reakce (aktivitu enzymových systémů), ale i příjem vody a živin. Při nižších teplotách než 10^oC se snižuje příjem fosforu kořeny. Teplota kolem 5^oC je hranicí pro příjem dusíku nitrátového, zatímco dusík amoniakální přijímají rostliny i při teplotě nižší. U většiny plodin mírného pásma je při teplotě pod 10^oC omezen dále příjem síry a draslíku a zvyšuje se příjem vápníku a hořčíku.

b)   Voda je zdrojem živin, umožňuje difúzi a je nezbytná pro distribuci živin a metabolitů v celé rostlině. Za vyšší půdní vlhkosti se obvykle v půdním roztoku zvyšuje koncentrace Ca²⁺, Mg²⁺ v poměru k jednomocným kationtům (K⁺, Na⁺).

                 Voda ovlivňuje produkci sušiny. Optimální výživa rostlin může snížit spotřebu vody a produkci sušiny, a tím zvýšit odolnost proti suchu. Hodnota transpiračního koeficientu (TK) u brambor:

                 Typ rostlin ovlivňuje hodnotu TK. Rostliny typu C₄ mají hodnotu TK nižší než u typu C₃.

c)    Sluneční záření. Kvalita, intenzita a doba osvětlení ovlivňuje celou řadu fyziologických procesů v rostlině. Zvýšená intenzita osvětlení pozitivně působí na příjem dusíku, fosforu a síry. Draslíku přijímají rostliny při intenzívním osvětlení podstatně nižší množství než při zastínění. Při nedostatečném osvětlení se tvoří málo cukrů, bílkovin a zvyšuje se obsah nitrátů.

d)    Složení atmosféry. Atmosféra obklopující každý živý organismus, a tedy i rostliny, výrazně ovlivňuje růst rostlin, ale i půdní úrodnost. Některé plyny (SO2, NOX, HF, H2S aj.) mohou být ve zvýšené míře toxické pro rostliny. Rovněž tuhé nečistoty (spad) obsažené v atmosféře negativně ovlivňují fotosyntézu, a tak snižují výnos o 5-10% při spadu 150-1500 t.ha-1. Negativní působení spadu se zvyšuje obsahem cizorodých prvků, které rostliny přijímají formou listové výživy (Cd, Hg, Pb, Zn, Ni, Cr aj.). V kontaminovaném ovzduší nelze vypěstovat zdravotně nezávadné produkty.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.