Kořen

Kořen je podzemní orgán rostlin, který upevňuje rostlinu v půdě, přijímá a vede vodu s minerálními živinami, ale je rovněž centrem především dusíkatého metabolizmu rostliny (probíhá v něm syntéza aminokyselin, alkaloidů, cytokininů). U některých rostlin slouží kořeny jako zásobárna sacharidů a dalších látek.

Kořenový systém, skládající se z adventivních kořenů, nazýváme homorhizie. Tento typ kořenové soustavy je fylogeneticky starší, nacházíme ho i u kapraďorostů, ale především je typický pro jednoděložné rostliny. Zde kořeny sekundárně netloustnou a mají téměř stejnou velikost a tvar.

Druhým typem kořenového systému je tzv. allorhizie, kdy je vytvořen hlavní (kůlový) kořen a postranní kořeny, které vznikají postupně od báze kůlového kořene k jeho vrcholu (apexu). Tato kořenová soustava je běžná u nahosemenných a dvouděložných rostlin.

Obrázek: A -allorhizie u vojtěšky, B - homorhizie u kukuřice.

Anatomickou stavbu kořenů si objasníme na příčných řezech v místech s ukončeným růstem a různým stupněm diferenciace trvalých pletiv.