| železo | mangan | bór | zinek | molybden | měď | kobalt |

| fotografie deficitů Zn u kulturních plodin | fotografie toxického působení nadbytku Zn |

            Zinek je rostlinami přijímán převážně jako kationt Zn²⁺ a také v hydratovaných formách. Může být přijat také ve vhodné chelátové vazbě nebo jako Zn(OH)⁺. Není známa forma, ve které je zinek translokován z kořenů do nadzemních částí rostliny. Hladina zinku v rostlinách je velmi nízká a všeobecně se pohybuje do 100 ppm v sušině. Příjem zinku inhibuje přítomnost některých kovů. Kompetitivní vliv na příjem má Fe a Mn. Depresivně na příjem působí Mg²⁺, Ca²⁺, Sr²⁺ a Ba²⁺. Zinek se hromadí v kořenech zejména při vysokých hladinách v prostředí.

            Pohyb zinku v rostlině je velmi malý, ve starých listech je prakticky imobilní. Imobilita je vysvětlována jeho reakcí s fosforem za vzniku Zn₃(PO₄)₂.4H₂O. Na pohyblivost zinku v rostlině nejsou jednotné názory.

            V rostlinném organismu plní zinek významné funkce. Při nedostatku Zn bylo zjištěno poškození funkce chloroplastů a snížila se intenzita fotosyntézy. Účast zinku v pochodech fotosyntézy spočívá pravděpodobně v tom, že zinek je nezbytnou složkou karboanhydratázy, alkoholdehydrogenázy, glutamátdehydrogenázy, laktádehydrogenázy a alkalické fosfatázy.

            Důležitou úlohu hraje zinek při regulaci metabolismu nukleových kyselin. Zinek inhibuje aktivitu ribonukleázy v rostliných pletivech. Při nedostatku zinku stoupá aktivita ribonukleázy.

            Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin. Zinek je nezbytný jako aktivátor při tvorbě tryptofanu. Vzhledem k tomu, že zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu nepřímo ovlivňuje i tvorbu indolových auxinů.

            Zinek zasahuje do metabolismu cukrů. Při nedostatku zinku se zvýšil obsah redukujících cukrů a klesala fosforylace glukózy v důsledku inhibice hexokinázy.

            Zinek ovlivňuje i tvorbu giberelinů. Při nízké hladině pozitivně a při vysoké hladině negativně.

            Při hodnotě pod 10 ppm Zn v sušině se objevují na rostlinách zřetelné symptomy nedostatku. Deficience se projevuje hlavně na mladých částech rostlin vytvářením růžic s úzkými a drobnými listy, které jsou bledě zelené a zkrácením internodií. U ovocných stromů se při nedostatku Zn vytváří růžice úzkých drobných listů, které jsou asymetrické a často zbarvené do modrozelena.

            Sklizněmi se ročně odčerpá kolem 0,5 kg Zn z hektaru. K náhradě zinku lze použít ZnSO₄ nebo Zn-cheláty. Je doporučován Zinkovit (12,3% Zn), Zinkocit (6,2% Zn) v koncentraci 0,2-0,4%.

            Vedle nedostatku zinku se zvláště v oblastech postižených průmyslovými emisemi, v okolí skládek apod., objevuje u rostin jeho nadbytek a často i toxicita. Projevuje se rekukcí růstu kořenů a listů. Vysoké hladiny Zn v živném prostředí depresivně působí na příjem P a Fe. Ječmen reaguje červenohnědými skvrnami listů a brzy hyne. U kukuřice se dostavují chlorózy, růst je omezen, což má za následek snížený výnos. Rostliny bramboru se rovněž stávají chlorotickými a brzy hynou.

  nahoru

autor textu: Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.

Růžice drobných úzkých lístků u jabloně (deficit Zn)