Nosná vrstva by měla mít dostatečnou únosnost. Hloubka podzemní vody max. 600 mm. Ze středu je spádována do stran. Spád nemá překročit 1 %. Plocha musí být vyrovnaná.
Mocnost drenážní vrstvy bývá v rozmezí 120 - 200 mm. Vyspádována je stejně jako nosná vrstva. Použitý materiál by měl být odolný proti mrazu a zvětrávání. Obsahovat by měl minimální obsah organických příměsí rostlinného původu. Podíl jílovitých částic max. 5 %. Použitý materiál nesmí znečišťovat spodní vodu.
Drenážní vrstvu by mělo tvořit 50 % písčitých částic do 2 mm (pouze 8 % částic do 0,2 mm), 40 % jemného a středně velkého štěrku o velikosti 2 - 20 mm a 10 % hrubého štěrku o velikosti 20 - 30 mm.
Vegetační vrstva by měla vytvořit vhodné prostředí pro růst kořenů, intenzivní odnožování trav, hustotu drnu a pružnost drnu. Podmínky by měly být vytvořeny také pro efektivní využití doplňkové závlahy a živin z minerálních hnojiv.
Výška vegetační vrstvy před slehnutím by měla být min. 150 mm a po slehnutí min. 120 mm. Ze středu je vyspádována do stran. Kopíruje nosnou a drenážní vrstvu. Sklon povrchu 0,5 - 1 %. Plocha musí být vyrovnaná. Použitý substrát musí být homogenní. Obsah humusu 1 - 3 %. Zhutnění < 2,5 MPa do hloubky 100 mm. Nezbytnou podmínkou je dostatečná propustnost pro vodu.
Základní materiál vegetační vrstvy tvoří písek, zemin, případně jemný štěrk. Podíl jílovitých částic (0,002 - 0,06 mm) by měl být 5 - 10 %, podíl jemných písčitých částic (0,06 - 0,2 mm) 20 %, podíl středně velkých a hrubších písčitých částic (0,2 - 2,0 mm) 50 - 60 % a jemného štěrku (2,0 - 3,0 mm) 10 %. Substrát dále tvoří přídavné látky zvyšují zásobu živin a regulují vodní režim. Použít se mohou komposty, rašelina nebo půdní kondicionéry.
Netlon® Advanced Turf-System | ||
Vyrovnávací vrstva | ||
Nosná vegetační vrstva | ||
Nosný základ s drenážními rýhami |
StratAyrTM System | ||
Vyrovnávací vrstva | ||
Nosná vegetační vrstva s reflexními elementy | ||
Nosná vegetační vrstva na bázi písku | ||
Drenážní vrstva | ||
Nosná vrstva s drenáží |
Jarní hnojení probíhá na přelomu března a dubna. Dávka dusíku je na úrovni 6 - 8 g.m-2. V průběhu vegetačního období se dusík aplikuje ve stejnoměrných dávkách 5 - 7 g.m-2. Na podzim se snižují dávky dusíku, vypouští se hnojení fosforem a zvyšují se dávky draslíku.
Hnojení fotbalového trávníku při silné zátěží hnojivy firmy Eurogreen | ||||||||||
Termín hnojení | Hnojivo | Množství | N | P2O5 | K2O | MgO | ||||
(g.m-2) | (%) | (g.m-2) | (%) | (g.m-2) | (%) | (g.m-2) | (%) | (g.m-2) | ||
Březen/duben | Spring | 25 | 25 | 6,25 | 5 | 1,25 | 9 | 2,25 | 0 | 0 |
Květen | Olympia | 25 | 27 | 6,75 | 5 | 1,25 | 7 | 1,75 | 3 | 0,75 |
Červen/červenec | Olympia | 25 | 27 | 6,75 | 5 | 1,25 | 7 | 1,75 | 3 | 0,75 |
Srpen | Olympia | 25 | 27 | 6,75 | 5 | 1,25 | 7 | 1,75 | 3 | 0,75 |
Září | Europlus | 25 | 25 | 6,25 | 5 | 1,25 | 10 | 2,50 | 5 | 1,25 |
Říjen | High K | 30 | 13 | 3,90 | 0 | 0 | 24 | 7,20 | 2 | 0,60 |
Celkem | 36,65 | 6,25 | 17,20 | 4,10 |
Komplexní regenerace fotbalových trávníků spadá do období letní hrací přestávky, tj. na měsíce červen/červenec. Toto období sice není optimální z hlediska růstu trav, ale umožňuje delší hrací pauzu, kdy má trávník možnost regenerovat. V rámci komplexní regenerace trávníků by měla být provedena vertikutace, aerifikace, pískování a přísev. Hnojení v průběhu roku by mělo být rozvrženo tak, aby jedna dávka připadla právě na termín komplexní regenerace. Po provedení regenerace by měl být trávník ponechán v klidu. Optimální by byla herní pauza v délce 6 týdnů.
Fotbalový trávník po komplexní regeneraci |
Pokryvnost by měla být minimálně 5 %. Přítomno by mělo být maximálně 1 % jiných trav. Plocha by měla mít čerstvě zelenou barvu a měla by být homogenní, bez chorob a škůdců. Hloubka prokořenění 10 cm.
Fotbalový trávník po předání hřiště |
Hodnocené kritérium | Požadované hodnoty pro zařazení do skupin | ||||
Výborná | Dobrá | Dostatečná | Nedostatečná | Poznámka | |
Hlavní kritéria | |||||
Pokryvnost hřiště | > 95 | 95 - 90 | 89 - 75 | < 75 | Střední třetina hřiště (%) |
Stav brankoviště | < 10 | 10 - 20 | 21 - 40 | > 40 | Plně vyšlapaná místa (m2) |
Rovinatost povrchu | 1 - 2 | 3 - 5 | 6 - 10 | > 10 | Počet nerovností nad normu |
Pomocná kritéria | |||||
Floristické složení | < 30 | 31 - 85 | 86 - 95 | > 95 | Lipnice roční v porostu (%) |
Hodnocení rozhodčími | A - B | B - C | C - D | E | Průměr za období od XI do IV |
Kladný vliv topení spočívá ve snížení mechanického poškození trávníků v zimním období a zkrácení doby zimního klidu.
Vyhřívání trávníku má také negativní stránky. Zvyšuje se riziko napadení chorobami, trávník vysychá, zmenšuje se hloubka prokořenění, zvyšuje se podíl plevelných trav. Silné zahřátí trávníků v režimu tání sněhu vede k vysokým rozdílům teplot v kořenové vrstvě a listové části a tím dochází k silné fyziologické zátěži; látková výměna probíhá v kořenech a neprobíhá v listech.
Při používání topení by se měly dodržovat určité zásady. Kořenová vrstva by se nad teplotu 15 °C měla zahřívat pouze v nejnutnějších případech. V listopadu by se měl trávník zahřívat na teplotu 8 - 10 °C, koncem listopadu na 5 - 7 °C. Při sněžení zvýšit teplotu, aby sníh odtával. Není dobré rozpouštět vysokou vrstvu sněhové pokrývky. Během prosincové a lednové pauzy by se mělo topení odstavit a trávy by měly být ponechány v dormantním stavu. Po skončení prosincové a lednové pauzy je třeba sníh nejprve odklidit. V únoru vyhřívání na 3 - 5 °C a v březnu na 8 - 10 °C.
Předchozí |
Autor Jiří Skládanka, Jana Vrzalová, Ivo Vyskočil
Datum poslení aktualizace stránky: 03. 07. 2009 |
Následující |