| s fosforem rozpustným ve vodě | s fosforem rozpustným v citranu amonném | s fosforem rozpustným ve 2%ní kyselině citrónové | s fosforem rozpustným v silných kyselinách | zásady použití fosforečných hnojiv |

 
zásady použití fosforečných hnojiv

Efektivní použití fosforečných hnojiv je podmíněno celou řadou faktorů, které závisí na:

1. Samotném fosforečném hnojivu – jeho dávce, formě fosforu v hnojivu (rozpustný ve vodě, citranu amonném apod.), na úpravě fosforečného hnojiva (práškové, granulované) a konečně na jeho chemických vlastnostech. Výsledky pokusů ukazují, že využití fosforu z dodaných hnojiv se pohybuje mezi 10 až 15 %. Převážnou část P rostliny přijímají z půdní zásoby (85-90 %).
2. Půdních vlastnostech – zejména na půdní reakci, teplotě, vlhkosti a neméně důležité jsou chemické, fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti půdy (obsah P i ostatních živin, obsah dvoj- a trojmocných kationtů, organických látek a s ním spojená mikrobiální činnost). Na půdách s optimálním pH je možné aplikovat všechna P hnojiva s vodorozpustným fosforem, popř. i s fosforem rozpustným v citranu amonném a v kyselině citrónové. Na půdách kyselých (pH pod 5,0) je možno aplikovat mleté fosfáty, popř. hyperfosfáty, které jsou rovněž vhodnější při nutnosti aplikace vysokých jednorázových dávek P (meliorační hnojení).
3. Způsobu zapravení hnojiva – vhodné je společné zapravení s organickými hnojivy, kdy dochází k lepšímu využití fosforu rostlinami. Při hlubším zapravení P hnojiva do vlhčího prostředí způsobuje pozvolnější retrogradaci P, vyšší a rychlejší příjem fosforu rostlinou. Proto P hnojiva zapravujeme vždy kultivačním nářadím nebo orbou.
4. Vlastnostem hnojené plodiny - různé druhy a odrůdy plodin vykazují rozdílnou příjmovou kapacitu pro P, některé druhy rostlin mají schopnost přijímat P i z méně přístupných forem.

     Uvedené faktory ve svém komplexu zajišťují, jsou-li v optimu, vysokou hladinu přijatelného P v půdě a umožňují současně jeho zvýšený příjem rostlinou a tím i vysokou efektivnost fosforečného hnojení. Při respektování všech uvedených faktorů můžeme uplatňovat následující způsoby hnojení fosforem:

1. Každoroční – uplatňuje se hlavně na kyselých půdách, které nejsou vhodné pro zásobní hnojení.
2. Zásobní hnojení – dávka je součtem dávek na 2-3 roky .
3. Meliorační hnojení – jednorázové zapravení vysokých dávek P hnojiv s cílem zvýšit základní zásobu přijatelného P v půdě. Uplatňuje se převážně na rekultivovaných plochách a při zakládání trvalých kultur.

     Zásobní a meliorační hnojení je vhodné provádět se zaorávkou organických hnojiv. Docílíme tím lepšího využití fosforu a jeho rozdělení v orničním profilu.

Při hnojení fosforečnými hnojivy je třeba respektovat obsah cizorodých prvků, zejména kadmia. Tento je u nás limitován obsahem 50 g Cd na 1 t P₂O₅. Pro použití fosforečných hnojiv platí tyto zásady:

1. Na půdách kontaminovaných Cd používat hnojiva s velmi nízkým obsahem Cd (superfosfát Kola aj.).
2. Na půdách nekontaminovaných Cd:

• nepřekročit průměrnou dávku 3 g Cd.ha^-1 za rok,

• při zásobním hnojení nesmí být jednorázová dávka Cd vyšší než 9 g Cd.ha^-1 za rok.

     Zvláštní pozornost je s ohledem na kontaminaci půd nutné věnovat aplikaci fosforečných hnojiv při melioračním a zásobním hnojení vytrvalých kultur.

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.