| statková hnojiva | minerální hnojiva | manipulace | legislativa |

     Pojem hnojiva je vymezen v zákonu č. 156/1998 Sb. ve znění zákona č. 308/2000 Sb. Za hnojiva jsou považovány látky obsahující živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce.

     Rozdělení hnojiv

            Hnojiva rozdělujeme podle tří základních hledisek:

1. Podle účinnosti
   a)   hnojiva přímá
   b)   pomocné látky

2. Podle původu
   a)   hnojiva minerální
   b)   hnojiva statková

3. Podle skupenství
   a)   hnojiva tuhá
   b)   hnojiva kapalná

     Hnojiva přímá jsou látky, které obsahují jednu nebo více rostlinných živin, zpravidla ve větším množství a to buď v minerální nebo organické formě. Rostlinám poskytují makro- nebo mikroživiny a patří mezi ně hnojiva minerální a statková.

     Pomocné látky neobsahují rostlinné živiny ve větším množství, rostlinám tedy nedodávají živiny, ale umožňují zlepšit výživu úpravou životního prostředí nebo ovlivňují metabolismus rostlin tak, že rostliny dovedou využít větší množství živin na tvorbu výnosu.

Dělí se na

• pomocné půdní látky – látky bez účinného množství živin, které půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňují, zlepšují její stav nebo zvyšují účinnost hnojiv

• pomocné rostlinné přípravky – látky bez účinného množství živin, které jinak příznivě ovlivňují vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů.

     Hnojiva minerální zahrnují všechny hnojivé látky vyráběné mimo zemědělský závod. Jsou to produkty především chemického, báňského a stavebního průmyslu i jiných závodů, jako jsou humusárny a výrobny očkovacích látek. Hlavními zástupci této skupiny jsou koncentrovaná minerální hnojiva, která dělíme na:

• jednosložková – obsahují jednu živinu jako hlavní. Mohou obsahovat také doprovodné ionty (např. Ca²⁺, Mg²⁺, Na⁺, SO^2-₄, Cl^-), popř.mikroelementy. Dělí se na hnojiva dusíkatá, fosforečná, draselná, vápenatá a hořečnatá,

• vícesložková – hnojiva s obsahem minimálně dvou nebo více hlavních živin, mohou obsahovat doprovodné ionty a mikroelementy. Podle obsahu živin se dělí na hnojiva – dvojitá s obsahem 2 hlavních živin (NP, NK, PK)
            - trojitá (plná)
            - mikrohnojiva – s obsahem mikroelementů
            - zvláštní skupinu tvoří hnojiva se sírou

     Podle způsobu výroby rozlišujeme vícesložková hnojiva smíšená (vyrábí se mechanickým mísením jednosložkových hnojiv a nacházejí se buď v práškové formě nebo se granulují) a kombinovaná (vyrábí se chemickými pochody z původních surovin).

     Hnojiva statková jsou hnojiva, která se vyznačují velkým objemem, jsou produkována v zemědělské prvovýrobě a dělí se na:

• hnojiva stájová
            - chlévský hnůj
            - kejda
            - močůvka
            - hnojůvka

• ostatní
            - komposty
            - zelené hnojení
            - sláma na hnojení
            - ostatní organická hmota

     Hnojiva tuhá – minerální hnojiva jednosložková nebo vícesložková, která se podle velikosti částic dělí na:

      -  prášková (převládají částice menší než 1 mm)
-  zrnitá (částice zpravidla 1-4 mm) a podle způsobu výroby mohou být krystalická nebo granulovaná.

     Obdobně je možné provést i rozdělení statkových hnojiv na tuhá (chlévský hnůj) a tekutá (močůvka, hnojůvka, kejda).

nahoru

autor textu: Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc.