Jedná se o stanovení celkové tvrdosti vody komplexonem. Jako indikátoru se používá eriochromčerň T. Komplexon během titrace vytváří nejprve komplex s vápníkem a teprve pak, až jsou všechny ionty vápníku vázány v komplexu, se váže s hořčíkem. Po vytitrování hořečnatých iontů se mění barva indikátoru do modra. Obsahuje-li vzorek malé množství hořčíku, bývá bod ekvivalence nejasný. Proto přidáváme něco hořečnaté soli do tlumivého roztoku. Množství přidaného hořčíku kompenzujeme přídavkem ekvivalentního množství komplexonu, který rovněž přidáváme k tlumivému roztoku.
Rušivý vliv železa, mědi a zinku maskujeme přídavkem KCN, hliník přídavkem trietanolaminu.
Do titrační baňky odměříme 100 ml zkoušené vody, přidáme 5 ml tlumivého roztoku, na špičku nože eriochromové černě a jsou-li přítomny rušivé ionty, přidáme dostatečné množství KCN a trietanolaminu. Potom titrujeme komplexonem III do vzniku čistě modré barvy.
Máme-li za úkol zjistit celkovou tvrdost vody, pak 1 ml komplexonu při objemu vzorku 100 ml odpovídá 1,4oN.
| Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 13. 10. 2020 |
Následující |