Je v podstatě součástí stanovení tzv. alkality vody, kterou zjišťujeme množství normálních uhličitanů, kyselých uhličitanů a hydroxidů. Koncentraci normálních a kyselých uhličitanů zjistíme výpočtem po titraci vzorku odměrným roztokem kyseliny solné na metyloranž a fenolftalein. Titrací kyselinou solnou na fenolftalein vytitrujeme ionty OH- a polovinu normálních uhličitanů (převedením pouze na kyselé uhličitany). Titrací na metyloranž ztitrujeme hydroxidy a normální i kyselé uhličitany. Při stanovení působí rušivě silnější zabarvení vody, které odstraníme protřepáním vzorku s aktivním uhlím a filtrací.
Do Erlenmayerovy baňky odměříme 100 ml vody, přidáme 3 kapky metyloranže a titrujeme 0,1 M kyselinou solnou do vzniku růžového zabarvení. Spotřebu 0,1 M HCl označíme m. V případě, že vzorek vody reagoval alkalicky na fenolftalein, o čemž se přesvědčíme kvalitativním důkazem, odměříme nových 100 ml vzorku, přidáme 3 kapky fenolftaleinu a titrujeme roztokem 0,1 M HCl do odbarvení. Spotřebu kyseliny odečteme v ml a označíme jako f.
Za předpokladu, že 1 ml 0,1 M HCl při titraci na metyloranž odpovídá 61 mg HCO3- na litr a 1 ml 0,1 M HCl při titraci na fenolftalein 30 mg CO32- na litr, zjistíme obsah uhličitanů z následující tabulky:
Výsledek titrace | Vzorek obsahuje | Vzorek obsahuje |
---|---|---|
HCO3- | CO32- | |
f = 0 | m | 0 |
2f < m | m-2f | 2f |
2f = m | 0 | 2f |
2f > m | 0 | 2(m-f) |
f = m | 0 | 0 |
Vynásobením koncentrace uhličitanů v mval.l-1 koeficientem 0,28 dostaneme uhličitanovou tvrdost ve oN.
Stanovení ruší přítomnost aniontů slabých kyselin a při titračním stanovení také zbarvení vody.
Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 13. 10. 2020 |
Následující |