Při hodnocení vhodnosti vody pro závlahu je třeba brát v úvahu celý komplex podmínek. Vliv závlahové vody na rostliny bude záviset nejen na chemickém složení, ale také na stavu a složení půdy, propustnosti pozemku, práci závlahového systému, hloubce spodních vod atd. Avšak chemický rozbor dává možnost celkově charakterizovat závlahovou vodu a také předvídat některá důležitá opatření při jejím použití.
Voda z vodních toků je charakteristická nízkým obsahem rozpuštěných solí a poměrně značným množstvím nerozpuštěných látek. Složení vody z vodních nádrží je závislé hlavně na stupni znečištění přítoků, na hloubce a situování nádrže. Spodní vody mají všeobecně vyšší obsah rozpuštěných solí a jen zřídka nepatrné množství nerozpuštěných a organických látek. Odpadní vody mají velmi často rozdílné složení. K závlaze je možno použít jen takové odpadní vody, které svým složením a vlastnostmi odpovídají příslušným směrnicím.
Pro posouzení fyzikálních vlastností vody k závlaze má největší význam zjištění mechanického znečištění, tj. množství, původ a složení nerozpuštěných látek. Částice větší než 0,1 mm zanášejí kanály a žlaby, částice o průměru 0,1-0,005 mm mohou působit příznivě na vlastnosti zejména sléhavých půd. Částice pod 0,005 mm a hlavně částice pod 0,001 mm působí příznivě na lehkých propustných půdách. Při závlaze postřikem nejvíce ulpívají na listech. Velikost částic se stanovuje aerometrickou metodou.
Teplota vody má být pokud možno vyšší než teplota půdy. Za optimální se považuje 10-15oC v jarních a 15-25oC v letních měsících.
Posouzení vhodnosti závlahové vody s ohledem na její pachové vlastnosti se provádí v případě, že míra pachu přestoupí hodnoty podle ČSN 830505.
Vhodnost vody pro závlahu z chemického hlediska se posuzuje podle celkového obsahu rozpuštěných solí, podle vzájemného poměru Na+ : (Ca2++ Mg2+), obsahu chloridů, síranů, uhličitanů a v případě potřeby i podle obsahu některých dalších látek. Při použití vody horší kvality je nutno volit odolnější druhy plodin i vhodné růstové fáze rostlin (nejméně jsou odolné mladé rostliny).
Podle celkového obsahu solí lze závlahovou vodu charakterizovat takto:
Při hodnocení vody podle celkového obsahu solí není možno opomenout, že různé soli působí na rostliny různě. Nejškodlivější jsou soli sodíku a z nich uhličitan sodný – Na2CO3. Hranicí obsahu jednotlivých solí pro dobře propustné půdy jsou následující hodnoty: Na2CO3 - 1 g, NaCl - 2 g a Na2SO4 - 5 g na litr vody.
Uhličitan sodný se v přirozených vodách prakticky nevyskytuje. Voda, která obsahuje sádru, je neškodná. Pro posouzení stupně vhodnosti vody pro závlahu se proto vychází z obsahu chloridových a síranových solí sodíku a jejich poměru a stanovuje se stupeň zásaditosti vody:
| Obsah iontů v mg.ekv | Hodnota zásaditosti |
|---|---|
| Iontů Na+ méně než iontů Cl- | K = 288 / 5 . Cl |
| Je-li přítomen NaCl, iontů Na+ je více než iontů Cl-, ale méně než iontů silných kyselin. Je přítomen chlorid i síran sodný. | K = 288 / Na + 4 . Cl |
| Iontů sodíku je více než iontů silných kyselin, je přítomen chlorid, síran i uhličitan sodný. | K = 288 / 10 Na - 5 . Cl - SO42- |
| K | Hodnocení | Celková charakteristika |
|---|---|---|
| 18 | Nanejvýš vyhovující | Může se úspěšně používat k závlaze bez specielních opatření proti hromadění alkálií. |
| 18-6 | Plně vyhovující | Nutno předcházet postupnému hromadění alkálií u všech půd kromě půd propustných. |
| 5,9-1,2 | Málo vyhovující | Může se používat pro závlahu speciálních půd při umělém odvodnění. |
| Pod 1,2 | Špatná | Prakticky nevhodná pro závlahu. |
Voda obsahuje Na+ 11 mg ekv. a Cl- 11,4 mg ekv. V tom případě bude:
K = 288 / 5 . 11,4
K = 5,05
Voda je tedy pro závlahu málo vyhovující.
Kromě celkového obsahu solí je třeba při posuzování vhodnosti vody pro závlahu vypočítat poměr kationtů sodíku a vápníku + hořčíku.
Poměrem Na+ / (Ca2+ + Mg2+) se rozumí: Na mmol.l-1 (22,99) / (Ca mmol.l-1 (40,08) + Mg mmol.l-1 (24,32))
Při provozu závlahy se jakost vody kontroluje v reprezentativním profilu podle potřeby, nejméně však lx měsíčně. V případě změn jakosti závlahové vody je třeba operativně změnit jak zjišťované ukazatele, tak i četnost odběru vzorků.
Při zjevné změně jakosti závlahové vody se dočasně vyloučí ze závlahy ty plodiny, které by mohly být závlahovou vodou znehodnoceny (zejména zeleniny, ovocné stromy a keře, vinohrady apod.).
Při havarijním znečištění vody (voda poškozuje rostliny, je zbarvena, páchne, na hladině jsou ropné látky, hynou v ní ryby apod.) musí být její odběr pro závlahy okamžitě přerušen. Opětné použití je možné teprve po prokázání její vhodnosti příslušnými rozbory, popř. i testy toxicity.
Při zhoršení jakosti závlahové vody nebo při nepříznivé hygienické, epidemiologické či epizootické situaci v povodí nad odběrem vody pro závlahy, se stanoví zvláštní opatření pro provoz závlah, nebo se závlahy dočasně zastaví.
Na zavlažovaných pozemcích je třeba zjišťovat fyzikální, chemické a jiné vlastnosti půdy.
V plánech hnojení je nutno přihlédnout k obsahu živin (makro a mikroprvků) v závlahové vodě.
| Ukazatel | Jednotka | Třída I | Třída II | Třída III |
|---|---|---|---|---|
| Voda vhodná | Voda podmíněně vhodná | Voda nevhodná | ||
| A. Fyzikální ukazatele | ||||
| 1. teplota vody (t) | oC | 35 | 40 | >40 |
| B. Chemické ukazatele | ||||
| 2. Reakce vody(pH) | - | 5,0-8,5 | 4,5-9,0 | <4,5 a >9 |
| 3. Rozpuštěné látky (RL) | mg.1-l | 800 | 1200 | >1200 |
| 4. Chloridy(Cl-) | mg.1-l | 300 | 400 | >400 |
| 5. Sírany (SO42-) | mg.l-1 | 250 | 300 | >300 |
| 6. Hliník (Al) | mg.1-l | 10 | 20 | >20 |
| 7. Arsen (As) | mg.1-l | 0.05 | 0.10 | >0.10 |
| 8. Bor (B) | mg.1-l | 0.5 | 1.0 | >1.0 |
| 9. Kadmium (Cd) | mg.1-l | 0.01 | 0.02 | >0.02 |
| 10.Chrom veškerý(Cr) | mg.l-1 | 0.2 | 0.5 | >0.5 |
| 11. Kobalt (Co) | mg.l-1 | 0.5 | 1.0 | >1.0 |
| 12.Měď (Cu) | mg.l-1 | 0.5 | 2.0 | >2.0 |
| 13.Mangan (Mn) | mg.l-1 | 3 | 5 | >5 |
| 14.Molybden (Mo) | mg.l-1 | 0.2 | 0.4 | >0.4 |
| 15.Nikl (Ni) | mg.l-1 | 0.1 | 0.2 | >0.2 |
| 16.Olovo (Pb) | mg.l-1 | 0.05 | 0.10 | >0.10 |
| 17.Rtuť (Hg) | mg.l-1 | 0.005 | 0.010 | >0.010 |
| 18.Selen (Se) | mg.l-1 | 0.02 | 0.05 | >0.05 |
| 19.Vanad (V) | mg.l-1 | 0.01 | 0.50 | >0.50 |
| 20.Zinek (Zn) | mg.l-1 | 1 | 2 | >2 |
| 21.Železo (Fe) | mg.l-1 | 10 | 100 | >100 |
| 22.Kyanidy (CN) | mg.l-1 | 0.4 | 0.5 | >0.5 |
| 23.Tenzidy aniontové | mg.l-1 | 2 | 4 | >4 |
| 24.Fenoly těkající s vodní parou | mg.l-1 | 0.2 | 0.5 | >0.5 |
| 25.Polychlorované bifenyly | ng.l-1 | 50 | 100 | >100 |
| Třída vhodnosti vody k závlaze | Sloučeniny Na | Půdy těžké bez přirozeného odtoku podzemní vody | Půdy středně těžké | Půdy lehké s přirozeným nebo umělým odtokem podzemní vody |
|---|---|---|---|---|
| Voda vhodná | SO42- | < 1,0 až 0,67 | < 2,0 | Mohou být překročeny hodnoty pro středně těžké půdy |
| Cl- | < 0,5 až 0,33 | < 1,0 | ||
| CO32- | < 0,33 až 0,22 | < 0,67 | ||
| Voda podmíněně vhodná | SO42- | 1,0 až 0,67 | 2,0 | |
| Cl- | 0,5 až 0,33 | 1,0 | ||
| CO32- | 0,33 až 0,22 | 0,67 | ||
| Voda nevhodná | SO42- | > 1,0 až 0,67 | > 2,0 | |
| Cl- | > 0,5 až 0,33 | > 1,0 | ||
| CO32- | > 0,33 až 0,22 | > 0,67 |
x) Pro přepočet platí:
mmol.l-1 = (Na / 22,99)/[(Ca / 40,08) + (Mg / 24,32)] (mg.l-1)
| Kultura | Odolnost k solím | |||
|---|---|---|---|---|
| vysoká | značná | mírná | nízká | |
| Travní porosty | ovsík vyvýšený, ovsík žlutavý, srha laločnatá, kostřava červená, jílek jednoletý, přirozený travní porost | jílek italský, ostřice, sveřep vzpřímený, bojínek luční, lipnice luční, kostřava luční | psárka luční | - |
| Polní plodiny | krmná řepa, ječmen, řepka, slunečnice, pšenice, cukrovka | oves, kapusta krmná, žito, proso, čirok, rýže | bob (peluška), hrách, štírovník, hořčice, brambory, tykev, len, vojtěška, kukuřice, čekanka, komonice, tabák, jetel bílý, vikev | fazol, čočka, jetel luční, jetel švédský |
| Zelenina | červená řepa, chřest, paprika | květák, kapusta, kedlubna, zelí, špenát, rajčata, cibule | česnek, mrkev, pór, ředkvička, ředkev, salát | jahoda zahradní, okurky, celer |
| Ovocné kultury | - | - | réva vinná | jabloň, meruňka, hrušeň, broskev, švestka |
| Jiné dřeviny | - | vrba, topol | - | - |
| Okrasné rostliny | - | - | - | azalka, orchidea, okrasné rostliny obecně |
Upozornění: vzcházející rostliny a rostliny v prvních fázích vývoje jsou velmi citlivé na vyšší koncentraci solí.
| Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 26. 01. 2010 |
Následující |