Úvod
Analýza půd
Analýza substrátů
Odběr vzorků substrátů
Úprava vzorků k analýze
Stanovení sušiny
Analýzy substrátů
Hodnocení substrátů
Analýza závlahové vody
Analýza hnojiv
Analýza rostlinné hmoty
Optimalizace hnojení dle ARR
Literatura

           © 2009

Vyhodnocení výsledků a výpočty hnojení

Pro vyhodnocení rozborů substrátů používáme výsledky analýz, které porovnáme se směrnými čísly, tzn. optimálními hladinami pro danou kulturu (viz tabulka).

Jestliže je obsah živiny v substrátu nižší než optimum, je třeba výpočtem zjistit, jakou dávkou hnojiva deficit vyrovnáme.

Výsledky rozborů se vyjadřují v mg.100 g-1 jemnozemě. Ve stejném rozměru je třeba vyjádřit směrné číslo, které bývá často uváděno v rozměru jiném - mg.l-1 substrátu. Potom platí přepočet:

(mg.l-1/10) / OH=mg . 100-1g

OH = objemová hmotnost v g.ml-1

Opačným postupem přepočteme mg.100 g-1 na mg.l-1:

mg . 100 g-1 . 10 . OH = mg.l-1

OH = objemová hmotnost v g.ml-1

Rozdíl mezi směrným číslem pro danou živinu a hladinou živiny zjištěnou v našem substrátu je potřeba živiny „a“. Označujeme ji symbolem „Fa“. Dávku živiny ve formě hnojiva „A“ označíme symbolem Da(A). Posledním používaným symbolem je přepočítávací faktor, příslušející procentickému zastoupení živiny „a“ v hnojivu „A“ a určité hloubce vrstvy substrátu, v němž rostliny maximálně prokořeňují. Doporučuje se uvažovat hloubku 20 cm. Všechny faktory v tomto textu se vztahují k hloubce 20 cm.

Příklad výpočtu faktoru pro tuhá hnojiva:

Fa(A) = 20 / hmotnost v % a v hnojivu A

1 hmotnostní procento = 10 g živiny v 1 kg tuhého hnojiva.

Při použití těchto faktorů vychází dávka tuhých hnojiv v dkg na 1 m2. Jestliže v substrátu o určité OH chybí proti optimu určité množství živiny „a“, potom potřebné množství hnojiva „A“, které je nutno dodat na 1 m2, vypočteme podle vzorce:

Da(A) = Pa . OH . Fa(A)

Výsledek vynásobíme plochou dané kultury, čímž zjistíme potřebu jednotlivých hnojiv i jejich vzájemný poměr pro konkrétní plochu.

Optimální hladiny přístupných živin (živiny v mg.100 g-1) pro nejběžnější druhy skleníkových okrasných rostlin (Soukup, 1970)

Druh rostlinyoptimum pH/H2OOptimální hladiny přístupných živin (v mg.100 g-1)
NminP2O5K2O
Karafiáty - léto6,0-7,330-6035-7060-100
Karafiáty - zima6,0-7,310-2535-7090-150
Gerbery - léto4,5-5,530-5030-4040-50
Gerbery - zima4,5-5,515-2030-4040-60
Rychlené růže5,5-6,520-4050-8060-100
Chryzantémy6,0-7,520-5040-70100-150
Asparagus sprengeri6,0-7,020-6030-5080-160
Asparagus plumosus5,2-6,510-3030-4060-80
Anthurium andreanum4,5-5,515-4030-4060-80
Anthurium scherzerianum4,5-5,510-3020-3540-50
Dieffenbachia, Philodendron4,5-5,530-10030-4050-150
Ficus, palmy4,8-6,020-6030-4050-140
Bromelie4,0-4,815-4520-7050-90
Primula obconica6,0-6,510-2520-3550-90
Begonia6,0-6,510-3025-3560-120
Rhododendron simsii4,0-4,815-3525-3530-60
Fresia6,0-7,015-2530-4050-100
Jiné cibulové rostliny pod sklem6,0-7,015-3015-2520-50
Euphorbia pulcherrima5,5-6,230-6080-12080-120
Saintpaulia + Sinningia5,0-6,220-4540-8050-100
Pelargonium zonale + Pelargonium peltatum5,6-6,820-4040-8070-120
Cymbidium4,8-5,310-4030-5050-80
Nephrolepis5,0-6,020-3525-4050-70
Cyclamen5,5-6,520-4050-8070-100

Limity pro obsah cizorodých prvků jsou shodné s průmyslovými komposty.

Zpět na předchozí stránku    

Předchozí Autor: Petr Škarpa
Datum poslení aktualizace stránky:  01. 02. 2010
Následující