Z průměrného vzorku substrátu se nejprve odstraní cizí předměty, kořeny a jiné části rostlin, větší kamínky a kousky dřeva. Pokud vzorek obsahuje větší hrudky, je třeba je rozdrtit ještě za vlhka.
Je-li vzorek příliš velký (např. více než 1 kg), provedeme jeho redukci. K tomu lze použít laboratorní dělič sypkých materiálů. Pokud tento dělič nemáme, redukce se provede tak, že zeminu vysypeme na mělkou misku nebo jinou vhodnou podložku, dobře promícháme a urovnáme povrch. Potom z různých míst podle níže uvedeného schématu, kde jednotlivá čísla značí místo odběru, odebíráme dílčí vzorky ode dna lopatkou.
Redukce vzorku se nikdy neprovádí pouhým odsypáním ze sáčku. Stejná zásada platí i při navažování. Takto zpracovaný vzorek se nechá na misce proschnout do vzduchosuchého stavu. Doporučujeme ho podložit filtračním papírem, což urychlí prosychání. Vrstva substrátu nemá být vyšší než 2 cm. Teplota místnosti při sušení by se měla pohybovat nad 20oC, neměla by přesáhnout 30oC. Sušení lze urychlit nucenou ventilací.
Pokud je z časových důvodů nutno analyzovat vlhký nebo dokonce mokrý vzorek, musí se to výrazně označit v pracovním protokolu. Je prokázáno, že výsledky analýz vlhkých vzorků (se sušinou pod 80%) se po přepočtení na 100% sušinu statisticky významně liší od výsledků analýz vzorků vysušených na vzduchu. Výsledky analýz vlhkých vzorků považujeme za hrubě orientační a analýzu po vysušení vzorku opakujeme.
Vysušený vzorek je třeba rozmělnit na jemnozem na laboratorním šrotovníku a pak prosát sítem o velikosti ok 2 mm . Podíl na sítě znehodnotíme.
Jedná-li se o specielní substrát s převahou obtížně rozmělnitelných složek, provede se prosev ručně na sítech a substrát se nastříhá nebo rozdrolí. V takovém případě se volí síta s většími oky a odlišný způsob úpravy vzorku se zaznamená do protokolu.
Rozmělněný suchý vzorek by měl mít hmotnost 200-500 g. Uchovává se ve vhodných vzorkovnicích.
Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 26. 01. 2010 |
Následující |