Krmivo

Žito

Žito obsahuje 9–11 % dusíkatých látek, z toho většinu tvoří zásobní bílkoviny gliadin (prolamin) a gluteniny. Hlavní živinou žitného zrna je škrob, ale obsahuje také další polysacharidy – xylany a arabinoxylany v podobě žitných slizů. Vláknina představuje cca 2 %, tuk cca 1,4 % a minerální látky cca 1,8 %.

Žito má nižší výživnou hodnotu, hořkou chuť, nevhodné dietetické vlastnosti a obsahuje antinutriční látky. Z antinutričních látek se v žitu vyskytují inhibitory proteáz, alkylresorcinol a antinutriční polysacharidy arabinoxylany. Tyto látky zvyšují viskozitu střevního obsahu a tím omezují pohyblivost substrátů, snižují účinnost trávicích enzymů i emulgujících žlučových kyselin. Zhoršují i kontakt živin se střevní mukózou.

Využitelnost klesá u všech živin, nejvýrazněji u tuků a liposolubilních vitamínů. Z tohoto důvodu může zkrmování žitných zrn vést k poklesu užitkovosti zvířat.

Žito se dříve uplatňovalo jako první jarní zelené krmení pro skot. Pro tento účel se využívaly především odrůdy s vysokým výnosem zelené píce a pomalým stárnutím (pomalejší lignifikace).

Zrno žita se používá ke krmení zvířat v omezeném rozsahu – jde zejména o partie nevhodné pro lidskou výživu. Zařazuje se do krmné dávky pro vykrmovaný skot, dojnice, případně pro prasata nad 50 kg živé hmotnosti v omezeném množství (obvykle do 10–20 %). Čerstvé žito ve větších dávkách může působit zažívací potíže. Není vhodné pro mladá nebo březí zvířata. Stravitelnost organické hmoty je nejnižší ze všech obilnin. Hlavní příčinou nižší krmné hodnoty jsou rozpustné NSP, především arabinoxylany.

Omeziení při zkrmování

Námelové žito se ke krmným účelům nesmí používat.

Obsah živin

Obsah živin je uveden v 1 kg sušiny krmiva.
* Obsah sušiny je uveden v původní hmotě.