Z mezinárodního workshopu „Zaměstnávání starších lidí v ČR a srovnání s EU“ v Brně
Dne 26.5. 2016 se na Provozně –ekonomické fakultě Mendelovy Univerzity v Brně uskutečnil mezinárodní workshop „Zaměstnávání starších lidí v ČR a srovnání s EU“ v rámci dvouletého projektu Gender dimenze implementace aktivního stárnutí v českém soukromém a veřejném sektoru ve srovnání se západními zeměmi financovaného z programu COST Action IS1409 (European Cooperation in Science and Technology), jehož řešitelkou je doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D.
Mezinárodní workshop v Brně měl několik částí; v první dopolední části proběhlo plenární zasedání zahájené doc. PhDr. Martinou Rašticovou, Ph.D., která přivítala všechny účastníky, představila projekt a zdůvodnila aktuálnost řešené problematiky v souvislosti s demografickým stárnutím populace, které zasahuje různou měrou všechny státy světa a s tím spojené politiky přípravy na stárnutí.
Druhou přednášející byla renomovaná nizozemská zakladatelka společnosti pro kariérové poradenství pro osoby 50+ Anne-Marije Buckens, která prezentovala bohaté praktické zkušenosti se zaměstnáváním starších osob a možnostmi jejich uplatnění na trhu práce v Nizozemí. Cílem společnosti je poskytnout starším zaměstnancům formou individuálního poradenství realistický pohled na současný trh práce, zprostředkování informací, co se na trhu práce změnilo a jak se na trhu práce dále udržet.
Posledním tématem této skupiny byl Koncept pracovní schopnosti-podpora úspěšného stárnutí na pracovišti prezentované RNDr. Bohumilem Pokorným, CSc. Nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o setrvání starších pracujících na trhu práce, jsou postoje jejich nadřízených k problematice stárnutí a jejich ochota hledat řešení v oblasti přizpůsobování pracovních podmínek. Zásadní roli ve vývoji měl výzkum pracovních schopností u stárnoucích zaměstnanců a zaměstnankyň, který v 80. letech realizoval Finský institut pracovního zdraví (FIOH). Pracovní tým pod prof. Juhani Ilmarinena se zabýval otázkou, jak dlouho lidé mohou pracovat a jaký je správný věk odchodu do důchodu. K řešení této otázky byl zvolen pozitivní přístup – jak určit pracovní schopnost nikoliv pracovní neschopnost. V rámci výzkumu byla vyvinuta nová metoda založená na sebeposuzování hodnoceného člověka – Work Ability Index (WAI).
V odpoledním bloku byly v rámci kulatých stolů vytvořeny dvě tematické skupiny vedené v českém a anglickém jazyce – Bariéry a stereotypy při zaměstnávání starších osob z pohledu zaměstnavatelů, seniorů a veřejného sektoru v ČR ve srovnání s EU a Age management,nebo-li flexibilní podmínky zaměstnávání různých věkových skupin v ČR a srovnání s EU složené ze zainteresovaných členů akademické, veřejné i privátní sféry. V rámci kulatých stolů se diskutovaly současné příležitosti i bariéry zaměstnávání starších osob a navrhovaly cíle a opatření, které by ve strategii aktivního stárnutí neměly být opomenuty. V rámci kulatého stolu Bariéry a stereotypy při zaměstnávání starších osob z pohledu zaměstnavatelů, seniorů a veřejného sektoru v ČR byla diskutována problematika předností, nedostatků a specifik věkové kategorie 50 a více let. Účastníci kulatého stolu se shodli, že mezi pozitiva starších pracovníků patří fakt, že disponují cennými životními zkušenostmi z praktického života, odborností a orientací ve vykonávané profesi, názorovou stabilitou, větší odpovědností, spolehlivostí a celkově větší vyzrálostí. Starší lidé tak představují pro společnost přínos ve vztahu k vykonávání vysoce odborných pracovních činností v rámci některých profesí a rovněž při předávání svých zkušeností a znalostí mladší generaci. Mezi bariéry či nevýhody starších pracovníků, které bývají řadou výzkumů reflektovány (zjm. z pohledu zaměstnavatelů) patří oblasti jako zkostnatělost, neperspektiva, nedostatečná flexibilita, úbytek fyzických sil, který může ovlivnit výkon povolání, zjm. ve fyzicky náročných profesích, případně nedostatečná počítačová gramotnost či obava z nízkého pracovního výkonu či neproduktivnosti.
V odpoledním bloku byly diskutovány potřebné změny postojů ke stárnutí na úrovni společenské, zaměstnavatelů a zaměstnanců a srovnání s EU. Účastníci workshopu se shodli, že demografické stárnutí může pro společnost představovat příležitost i výzvu jak využít znalostí a potenciálu starších lidí. Nejčastější obavy vyvolávané změnou věkové struktury se pojí s růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, nedostatkem pracovních sil na trhu práce a udržitelností financování důchodového systému. Významným problémem je mediálním prostředí, kde problematika stárnutí, resp. seniorů je stereotypně prezentovaná – senioři jsou v českých médiích popisováni zejména jako ekonomická a sociální zátěž kvůli napětí důchodového systému, jako oběti trestných činů a katastrof, často je český senior mediálně spojován s chudobou nebo duševní poruchou.
Mezinárodní workshop byl ukončen plenárním zasedáním, poděkováním nejen přednášejícím, ale všem účastníkům. Výstupy jednotlivých diskusí budou uveřejněny na projektovém webu a rozeslány zástupcům MPSV, vybraným městským a krajským úřadům, neziskovým organizacím, výzkumným organizacím zabývajícími se problematikou zaměstnávání starších lidí v ČR, stakeholderům a dalším zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti.
Díky diskusi odborníků z akademické oblasti, veřejného sektoru a privátních firem, kteří se ve své profesní činnosti věnují problematice seniorů či age managementu představoval významnou platformu s impulsy pro oblast problematiky aktivního stárnutí i diseminaci výsledků workshopu.
Diskuze u kulatých stolů zaujala některá média, mezi nimi například Českou televizi, Deník či Novinky. Doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D. také poskytla rozhovor v ČT Studio 6 a v Událostech.
Autorky: Ing. Drahomíra Zajíčková, doc. PhDr. Martina Rašticová,Ph.D., Ing. Monika Bédiová, Ph.D.