Stanovení stravitelnosti živin
Indikátorová metoda
Při použití indikátorové metody není třeba držet zvířata v klecích nebo v bilančních stáních
Chceme-li se vyhnout nutnosti přesného zjišťování spotřeby krmiv a množství vyloučených výkalů, můžeme koeficienty stravitelnosti stanovit indikátorovou metodou. Pokud zjistíme procentuální obsah nestravitelné látky - indikátoru v krmné dávce a zároveň ve výkalech, můžeme vypočítat, kolik výkalů se vytvořilo z hmotnostní jednotky krmiva, jaký je poměr mezi množstvím krmiv spotřebovaných a množstvím vyloučených výkalů. Ve výkalech se vylučuje veškerý přijatý indikátor, z živin však jen živiny nestrávené.
Jako indikátoru pro zjišťování stravitelnosti může být použito některé původní složky krmiva (přirozené indikátory - např. popel nerozpustný ve 4 M kyselině chlorovodíkové, lignin, methoxylové skupiny) nebo komponenty ke krmné dávce záměrně přidané (externí indikátory). Látky přidávané ke krmivu jako indikátor musejí být nestravitelné, nesmějí ovlivňovat trávení, nesmí se zapojovat do metabolických procesů a nijak je omezovat, nesmějí být produkovány v trávicím ústrojí, nesmějí být rozkládány mikroorganismy nebo ovlivňovat jejich aktivitu. Zároveň se musí jednat o látky neškodné pro zvíře, které musí být nezaměnitelné se všemi látkami z krmiva a musí být snadno a přesně identifikovatené. Z externích indikátorů se osvědčuje oxid chromitý, oxid titaničitý, někdy se používá síran barnatý i jiné látky, z hydrosolubilních sloučenin např. polyetylénglykol o dostatečně vysoké relativní molekulové hmotnosti a chromitý komplex etyléndiamintetraoctové kyseliny (Cr - EDTA).
Při použití této metody není třeba držet zvířata v klecích, stačí odebrat vzorky výkalů nekontaminovaných močí, částečkami krmiva, steliva apod. u zvířat ustájených v běžné stáji. Tyto metody usnadňují bilance při běžných technikách chovu, tam, kde bývá obtížná evidence množství přijatého krmiva. Použití indikátoru umožňuje bilancovat i u rychle rostoucích mláďat.
| Koeficient bilanční stravitelnosti = 100 – | i krm × ž výk | × 100 |
| i výk × ž krm | ||
| Legenda: i = obsah indikátoru v sušině v procentech ž = obsah živiny v sušině v procentech index krm = v přijatém krmivu index výk = ve vyloučencýh výkalech |
||
Indikátorů může být použito i při stanovení stravitelnosti pastevního porostu, kdy můžeme zároveň zjistit množství sparené píce. Výkaly shromažďujeme do sběrného vaku na postrojích, stanovíme obsah přirozeného indikátoru ve vzorku krmiva a ve výkalech a z těchto údajů vypočítáme množství přijaté píce:
| Množství přijatého krmiva = množství výkalů × | procento přirozeného indikátoru ve výkalech | |
| procento přirozeného indikátoru v krmivu |
Nechceme-li pro tyto účely kvantitativně shromažďovat výkaly, můžeme jejich množství zjistit tak, že zvířeti pravidelně (obvykle dvakrát denně) perorálbně ve škrobové nebo papírové tobolce podáváme standardní množství externího indikátoru (např. Cr2O3) a potom stanovíme joho koncentraci ve vzorcích výkalů:
| Množství výkalů = | množství podaného externího indikátoru | |
| koncentrace externího indikátoru ve výkalech |
Pomocí ve vodě rozpustného indikátoru polyetylénglykolu (PEG) o relativní molekulové hmotnosti asi 4000 můžeme stanovit množství vypité vody, i když ji zvířata přijímají z běžných napaječek bez vodoměru. V zásobní nádrži rozpustíme indikátor, z jeho koncentrace ve vodě a ve výkalech a z množství výkalů vypočítáme příjem vody.
| Množství přijaté vody = množství výkalů × | procento PEG ve výkalech | |
| procento PEG ve vodě |
