aplikace hnojiv
Rozumíme tím dobu a způsob, kterým hnojiva aplikujeme do půdy
nebo přímo k rostlinám (technika hnojení). Vhodnou
technikou hnojení vytváříme nejlepší podmínky pro plynulé zásobování
rostlin živinami v souladu s jejich potřebou a za současného
maximálního využívání živin z použitých hnojiv. Volba
vhodné doby a techniky hnojení závisí na půdních a klimatických
podmínkách, druhu a dávce hnojiva a druhu hnojené plodiny.
Rozlišujeme následující techniku hnojení:
Podle
doby aplikace:
1.
Hnojení základní, které se může provádět
-
před
nebo při orbě – hnojivo rozmetáme na povrch půdy a
zapravíme orbou. Hnojivo se dostane do orničního profilu. Při
zaorávání hnojiv rozeznáváme hnojení meliorační, předzásobní
a vrstevnaté.
-
před
setím a sázením – tuhá hnojiva se rozmetají na
usmykovanou půdu a zapraví se při předseťové přípravě.
2.
Hnojení startovací – hnojení při setí a sázení.
Vyžaduje u secích a sázecích strojů samostatné dávkovací ústrojí
pro hnojivo. Obvykle se aplikují secími stroji granulovaná
hnojiva.
3.
Přihnojování – hnojení během vegetace
-
na
list – aplikace rozmetadly nebo letecky na vrostlý
porost, u jetelovin a travních porostů i po seči.
-
do
řádků – tuhými i kapalnými hnojivy u širokořádkově
setých nebo sázených plodin. Hnojení do řádků se spojuje
i s plečkováním.
-
hnojivá
závlaha – slouží k aplikaci kapalných statkových
i průmyslových hnojiv nebo odpadních vod s hnojivou
hodnotou. Rozpuštěné živiny mají rychlý účinek.
-
mimokořenová
výživa – dodávání živin v roztoku jemným
rozstřikováním na listy, na nichž převážné množství
roztoku ulpívá a rostliny ho vstřebávají. Využití živin
je zde vyšší než při aplikaci do půdy. Koncentrace roztoku
nesmí být příliš vysoká, aby nedošlo k popálení
porostu.
Podle
způsobu aplikace:
1.
Hnojení na plochu (na široko) – plošná aplikace
na strniště, podmítku, hrubou brázdu, usmykovaný nebo uvláčený
povrch.
2.
Hnojení lokální – aplikace do řádků, mezi řádky,
do hnízd.
3.
Hnojení zásobní – na více let, může být předzásobní
a meliorační.
4.
Hnojení profilové neboli vrstevnaté – část
hnojiv se zaorává a zbytek se zapravuje při předseťové přípravě
půdy.
5.
Hnojení pozemní – rozmetadly nebo postřikovači a
letecké – letadly nebo vrtulníky.
6.
Hnojení na povrch půdy nebo na povrch rostlin (převážně
mimokořenová výživa postřikem).
7.
Hnojení pomocí injektorů – např. aplikace kapalných
hnojiv do kořenové zóny ovocných stromů.
Používání hnojiv se také řídí vyhláškou MZe ČR - Vyhláška
MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání
hnojiv, ve znění vyhl. č. 476/2000 Sb.
nahoru
|