| makroelementy v půdě | mikroelementy v půdě | užitečné prvky | těžké kovy v půdě |

Vývoj základních agrochemických vlastností zemědělských půd v ČR

          Výsledky dlouhodobého sledování půdních vlastností prokazují, že spotřeba průmyslových a vápenatých hnojiv úzce koreluje s půdní reakcí a obsahem přístupných živin v půdě. V sedmdesátých a osmdesátých letech působil výrazný nárůst spotřeby vápenatých hnojiv snížení podílu kyselých půd, narůstající spotřeba fosforečných a draselných hnojiv úbytek ploch s nedostatečným obsahem těchto dvou živin.

          Ve srovnání s rokem 1989 je současná spotřeba fosforečných a draselných hnojiv přibližně šestinová, spotřeba vápenatých hnojiv desetiprocentní. Srovnání vývoje spotřeby hnojiv a vývoje půdních vlastností do roku 1998 je znázorněno v grafech.

P ů d n í  r e a k c e

          Do roku 1975 nedokázala spotřeba vápenatých hnojiv pokrýt potřebu vápnění odvozenou z půdních rozborů. Proto podíl kyselých orných půd vzrostl z 27,5% na 34,1%. V následujícím období je patrný výrazný pokles podílu kyselých půd až na hodnotu 15,1%. Ani prudké snížení spotřeby vápenatých hnojiv po roce 1989 se neprojevilo na půdní reakci negativně. Průměrná hodnota pH u orných půd v ČR je 6,4. Tuto příznivou stagnaci možno spatřovat v pomalém uvolňování vápníku z dříve aplikovaných, často i hruběji mletých vápenatých hnojiv. Rovněž nižší působení okyselujících faktorů, především nízká současná intenzita hnojení a nižší podíl kyselých spadů, byl pro vývoj půdní reakce pozitivní.

Vývoj půdní reakce v orné půdě a spotřeba vápenatých hmot v ČR

O b s a h   p ř í s t u p n é h o  f o s f o r u  v  p ů d ě

          Vliv spotřeby fosforečných hnojiv na obsah přístupného fosforu v půdě je velmi markantní. Postupné výrazné zvyšování intenzity fosforečného hnojení z 29 na 78 kg č.ž. P₂O₅.ha^-1 působilo snižování podílu orných půd nedostatečně zásobených fosforem (nízký obsah) ze 70,9% na 12,1 %. Současně se zvyšoval podíl vysokého obsahu fosforu až na 34%. Tento stav se výrazněji nezměnil ani v cyklu zkoušení 1990 až 1992. Výsledky posledního cyklu zkoušení již prokazují výrazný nárůst podílu špatně zásobených půd (27,4%) a pokles kategorie s nadměrnou zásobou na 22,1%. Průměrná hodnota obsahu přístupného fosforu na orné půdě v ČR byla 81 mg.kg^-1 zeminy.

Vývoj obsahu fosforu v orné půdě a spotřeba fosforečných

O b s a h  p ř í s t u p n é h o  d r a s l í k u  v  p ů d ě

          Spotřeba draselných hnojiv výrazně vzrůstala do roku 1980, kdy bylo dosaženo 87 kg č.ž. K₂O.ha^-1. To se promítlo ve snížení podílu půd s nízkým obsahem draslíku ze 40,5% na 12,0%. Nárůst vysokého obsahu draslíku na 20,6% signalizoval v mnoha případech přehnojování draslíkem, nevhodný poměr K:Mg, a byl důvodem ke stagnaci a postupnému snižování dávek draslíku. Podíl špatně zásobených půd poklesl do roku 1992 na 8,7%. Současná velmi nízká spotřeba draselných hnojiv se projevila ve snižování obsahu přístupného K v půdě nárůstem kategorie nízkého obsahu o 5,0% a poklesem kategorie vysokého obsahu o 7,2%. Průměrná hodnota přístupného draslíku v orné půdě činila celostátně 230 mg.kg^-1 zeminy.

Vývoj obsahu draslíku v orné půdě a spotřeba draselných hnojiv v ČR

O b s a h  p ř í s t u p n é h o  h o ř č í k u  v  p ů d ě

          Spotřeba hořečnatých hnojiv je po celou dobu sledování půdních vlastností relativně zanedbatelná, proto dynamika obsahu přístupného hořčíku v půdě s hnojením výrazněji nesouvisí. Významnějším faktorem jsou především geologické a pedologické podmínky stanoviště. Podíl orných půd špatně zásobených hořčíkem kolísá mezi 5,1% až 13,0%. Nadměrný obsah ukazuje v posledních deseti letech přibližně 30% půd. Celostátní průměrná hodnota obsahu přístupného Mg je 175 mg.kg^-1 .

          Pokles obsahu draslíku a stagnace či mírný nárůst obsahu hořčíku v orné půdě se projevuje zlepšením poměru K:Mg. Obsah přístupného vápníku v půdě je v úzké korelaci s půdní reakcí. Obdobně jako pH i obsah CaO v půdě stagnuje.

Vývoj obsahu hořčíku v orné půdě v ČR

          Ze současného cyklu zkoušení 1999 až 2004 jsou dosud vyhodnoceny pouze čtyři roky. Vážené průměry sledovaných parametrů za toto období jsou uvedeny v tabulce.

Tabulka - Vážené průměry za období 1999-2002 - Mehlich III

          Současně bylo možno posoudit i vývoj půdních vlastností porovnáním výsledků za období 1999 až 2002 s výsledky za období 1993 až 1996. Identifikace odběrových míst souřadnicemi byla zajištěna již v předchozím cyklu, takže identita srovnávaných ploch je zaručena.

          Z výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd v současném období vyplývají tyto poznatky:

1. Vývoj půdní reakce naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Bez obnovení vhodného třeba i velmi úsporného systému vápnění nelze tento negativní trend zastavit.
2. Pokles obsahu přístupného fosforu v půdě je v porovnání dvou posledních časových období sice mírný, ale na orné půdě a trvalých travních porostech zřetelný. Kategorie nízkého obsahu se zvětšila přibližně o 5 % výměry.
3. Vývoj obsahu přístupného draslíku v půdě má silně negativní tendenci, projevující se u orné půdy přesunem přibližně 12 % výměry do kategorie nízkého a vyhovujícího obsahu.
4. S negativní změnou u draslíku má jistou souvislost obsah přístupného hořčíku, který vykazuje mírně pozitivní vývojový trend, s úbytkem výměry v kategorii nízkého obsahu. Vzájemný vztah těchto dvou kationtů se pozitivně projevuje ve zužování poměru K : Mg, což však při velmi úzkém poměru navozuje problém ve výživě draslíkem a potřebu zvýšeného hnojení touto živinou.
5. Zhoršující se vývojový trend obsahu přístupného vápníku v půdě není výrazný, ale je jednoznačný. Úzce souvisí s tendencí okyselování půd vlivem značné absence vápnění. U orné půdy se projevuje nárůstem výměry v kategoriích s horší zásobou Ca přibližně o 10 %.

nahoru

převzato z: www.ukzuz.cz