1) Výsledky chemických rozborů rostlin zhodnotíme pomocí následujících kritérií:
Propočty se zpravidla vypočítají z průměrných hodnot koncentrací živin jednotlivých vzorků příslušného honu, pokud se tyto vzorky neliší tak, že vyžadují samostatné hodnocení.
2) Úroveň stavu výživy rostlin zhodnotíme srovnáním získaných kritérií (a-e) s úrovní jejich hodnot v tab. „Klasifikace výživného stavu podle výsledků chemického rozboru rostlin“.
3) Vymezení optimální dávky dusíku pro produkční dohnojení ozimé pšenice zjistíme tak, že vyhledáme v tab. "Optimalizace dusíkatého hnojení" podle poměru N/P, dávku N pro produkční dohnojení porostu v kg.ha-1.
4) V případě schodku Ca se doporučuje aplikovat dávku N v ledku vápenatém (CaN sol). Při schodku Mg dohnojit Mg hnojivy (i foliární výživou), pokud tak neučiníme, snížíme dávku N. Pokud nevyrovnáme schodek Ca nebo Mg hnojivy, snížíme dávku N podle tab. "Redukce základní optimální dávky dusíku podle organického hnojení".
5) V případě zjištění schodku P, K jde pro danou plodinu o údaje spíše informativního charakteru, které naše znalosti o stavu výživy rostlin doplňují. Současně však slouží k vypracování návrhu hnojařských opatření k následným plodinám.
6) Výsledky hodnocení podrobíme ještě kontrole a předáme k realizaci. Při kontrole je nutno věnovat pozornost hlavně výsledkům stanovení koncentrace jednotlivých živin v sušině, výpočtům poměrů živin a návrhům hnojařských opatření. Přitom je nutno prověřovat zjištěné extrémní hodnoty a všímat si, do jaké míry jsou doporučené návrhy schopné praktické realizace. Případy, které jasně vybočují z běžných hodnot, je třeba podrobit prověrce a individuálnímu komplexnímu vyhodnocení z hlediska možného působení dalších faktorů (voda, teplota, další živiny apod.). Pro orientaci lze uvést, že u anorganických rozborů rostlin (na začátku tvorby 6. lístku, tj. 5. pravého lístku) se nejčastěji setkáváme s hodnotami koncentrace živin v sušině v následujících rozmezích:
| Živina | Ozimá pšenice % |
|---|---|
| N | 3,50-6,00 |
| P | 0,25-0,60 |
| K | 3,00-5,50 |
| Ca | 0,30-0,80 |
| Mg | 0,08-0,20 |
Chemickým rozborem vzorků rostlin zjistíme procentický obsah živin v sušině a výpočtem příslušných relací živin získáme hodnoty kritérií pro hodnocení výživného stavu a návrhy hnojařských opatření.
Výsledky chemických rozborů rostlin mají omezenou spolehlivost:
| Výživný stav: schodek N,K, Ca, Mg nebo nedostatek P | V sušině nadzemní biomasy | Barevné označení (číslo barevné tužky) | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Poměr N/P | Koncentrace % P | Poměr K/N | Poměr Ca/P | Poměr Mg/P | ||
| (relativní nadbytek) | - | (>0,60)x | (>1,00) | - | - | modrá (10) |
| Bez | >12,5 | 0,41-0,60 | 0,81-1,00 | >0,95 | >0,35 | zelená (15) |
| Mírný | 10,1-12,5 | 0,34-0,40 | 0,66-0,80 | 0,76-0,95 | 0,26-0,35 | žlutá (2) |
| Střední | 8,6-10,0 | 0,30-0,33 | 0,55-0,65 | 0,60-0,75 | 0,20-0,25 | Oranžová (4) |
| Hluboký | 7,50-8,50 | <0,30 | <0,55 | <0,60 | <0,20 | červená (5) |
| Velmi hluboký | 7,50 | - | - | - | - | fialová (8) |
x - hodnoty nad 0,60 % P se při výpočtu poměrů N/P, Ca/P, Mg/P neuvažují; to znamená, že 0,61; 0,62; 0,63 atd = 0,60
| Poměr živin N/P v sušině nadzemní biomasy na začátku 6. listu (ve 4. fázi Feekese) | Základní optimální dávka dusíku v kg N.ha-1 |
|---|---|
| > 14,5 | - |
| 12,6-14,4 | 30 |
| 11,1-12,5 | 40 |
| 10,1-11,0 | 50 |
| 9,3-10,0 | 60 |
| 8,6-9,2 | 70 |
| 8,0-8,5 | 80 |
| 7,5-7,9 | 90 |
| 7,1-7,4 | 100 |
| < 7,1 | 110 |
1) Nižší a střední dávky aplikujeme nejlépe již na začátku sloupkování (ve fázi Feekese 6), a to pozemně nebo letecky, vyšší zčásti na začátku a zčásti ke konci sloupkování.
2) K přihnojení používáme buď pevná hnojiva nebo kapalná. Při mimokořenové výživě postřikem používáme jen 50 až 65 % množství dusíku (podle pokryvnosti půdy listovou plochou); u ostatních živin jen 25-33 % množství. Zředění musí odpovídat takové koncentraci živin v roztoku, při níž podle citlivosti plodin a použitého hnojiva nedojde k poškození (popálení) rostlin.
| Intenzita organického hnojení (jeteloviny, kejda, hnůj) | Redukce základní optimální dávky dusíku v kg N.ha-1 | |
|---|---|---|
| V přímém působení k plodině: | slabé | -10 |
| střední | -20 (-15) | |
| silné | -30 (-25) | |
| V následném působení: | střední | -10 (0) |
| silné | -15 (-10) | |
Ozimá pšenice po vojtěšce středně výnosné (5 t sušiny ročně) obsahuje v sušině nadzemní biomasy na začátku tvorby 6. (pravého) listu: 4,85 % N; 0,51 % P; 4,32 K; 0,36 % Ca a 0,20 % Mg. Z těchto hodnot vyplývá poměr živin: N/P= 9,5; % P = 0,51; K/N = 0,89; Ca/P = 0,71; Mg/P = 0,39.
Při poměru N/P je optimální dávka N = 60 kg.ha-1. Při středním organickém hnojení (5 t sušiny) se dávka 60 kg N.ha-1 redukuje (-20 kg N) na 40 kg N .ha-1.
Poměr K/N 0,89 svědčí o tom, že draslík není ve schodku, poměr Ca/P 0,71 svědčí o středním schodku vápníku vyžadujícím dohnojit 40 kg Ca.ha-1. toto množství by bylo kryto při použití ledku vápenatého (LV) v dávce 200 kg.ha-1 (= 40 kg Ca). K úhradě 40 kg N je však nutné zvýšit dávku LV na 267 kg. V případě, že by nebyl použit ledek vápenatý (LV), pak by se dávka dusíku musela snížit o 20 kg.ha-1 a k aplikaci by zbyla pouze dávka 20 kg.ha-1. Vyšší množství dusíku by nebylo pro střední schodek vápníku efektivně využito.
| Předchozí |
Autor: Petr Škarpa Datum poslení aktualizace stránky: 21. 01. 2010 |
Následující |