U nás se nejvíce pěstují dva typy lnu, len přadný a len olejný (více zde). Výživa a hnojení se liší podle jejich zaměření. Nejvhodnější předplodinou pro přadný len je jarní ječmen a žito, pro olejný len ječmen. Skladba předplodin má vliv u přadného lnu na kvalitativní znaky stonku a zvláště vlákna. Výživa ovlivní kvalitu vlákna ze 30 %.

     Len se pěstuje hlavně v bramborářském a horském výrobním typu, kde má dobré vláhové a teplotní podmínky. K pěstování jsou nejvhodnější půdy lehké až střední s mírně kyselou reakcí (pH 5,5 - 6,5). Na velmi chudých půdách ho řadíme i po organicky hnojených okopanimách. Vzhledem ke slabě vyvinutému kořenovému systému a kratší vegetační době má značné požadavky na přístupné živiny v půdě. V průměru na 1 t rosených stonků len odebere 16 kg N, 3,5 kg P (8 kg P₂O₅), 19 kg K (23 kg K₂O), 9 kg Ca (12,5 kg CaO) a 1,5 kg Mg (2,5 kg MgO). Z mikroprvků jsou zvlášť významné bór a zinek.

     Také dusík ve výživě lnu rozhoduje o výnosu a jeho kvalitě. Při jeho nedostatku, zvláště v kombinaci s vláhovým deficitem nedochází k prodlužování stonku, listy jsou malé, přimklé k lodyze. Při vysoké dávce dusíku je omezen rozvoj kořenového systému lnu a dochází k polehnutí porostu.

     Stanovení optimální dávky dusíku k přadnému i olejnému lnu je nejpřesnější na základě obsahu minerálního dusíku. Dávku dusíku k přadnému lnu určíme podle tabulky (obdobná je pro olejný len).

     Dusík se aplikuje ve formě DAM-390, SA, LAV. Hnojení během vegetace se běžně nedoporučuje, poněvadž dochází k časovému posunu v příjmu dusíku místo do fáze stromečku až do fáze rychlého růstu . To vede k prodloužení zrání a celkové délky vegetační doby, ke zmlazování a poléhání porostu. Přihnojení dusíkem během vegetace je vhodné provést pouze k posílení slabých nebo mrazem poškozených porostů do výšky 20 cm. Z hnojiv doporučujeme DAM-390, Harmavit, Agrovit.

     Obsah fosforu v půdě by měl být na úrovni dobré. Při jeho nedostatku je len zakrslý, listy jsou tmavě zabarvené, zpomaluje se růst kořenů a stonků. Draslík ovlivňuje především výnos a jakost vlákna (ohebnost a pevnost). Proto by v půdách měla být dobrá až vysoká zásoba tohoto prvku. Na půdách s malou zásobou hnojíme 90 - 120 kg.ha^-1 K₂O, při střední zásobě 60 - 80 kg.ha^-1 K₂O. Fosforečná a draselná hnojiva zapravujeme na podzim.

     I když len vyžaduje půdy slabě kyselé, má značné nároky na vápník. Jeho nedostatek se projevuje sice až ve fázi rychlého růstu prohýbáním stonku pod vrcholem, ale později může vrchol i odumřít. Z tohoto důvodu na půdách silně kyselých (do pH 5) je přímé vápnění mletým vápencem na podzim účinné a zvýší výnos stonku, i když jakost vlákna mírně klesne. Proto je třeba vápnit půdy určené k pěstování lnu v předstihu k předplodině.

nahoru