| vyhnojení chmelnic před výsadbou |  hnojení plodných chmelnic |

     Český chmel má ve světovém pivovarnictví prvořadé místo. V poválečném období došlo ke stabilizaci ploch chmelnic na 10 tis. ha. Po roce 1990 vlivem přetlaku chmele na světových trzích se postupně plocha ustálila na současných 6000 ha. Aby chmel nepřišel o přirovnání k zelenému zlatu je potřeba se zaměřit na kvalitu a jedinečné aroma, které žatecký poloraný červeňák má. Jedním z vlivů, jak tyto parametry zajistit, je kvalitní a odpovídající výživa chmele.

     Chmel je rostlinou vytrvalou, která se na jednom stanovišti pěstuje v průměru 15 let. Vzhledem k biologickému utváření rostlin je nutno věnovat velkou pozornost přípravě stanoviště před jejich vysázením. Chmel vyžaduje hluboké půdy, protože kořeny dosahují do hloubky 4 a více metrů. Z tohoto důvodu je třeba půdu před založením chmelnice (vysázením) dobře prohnojit a hluboko zrigolovat. Hlavní příjem živin a vody se uskutečňuje pomocí jednoletých adventivních kořínků.

     Před založením nové chmelnice musí být půda zrigolována a zúrodněna do hloubky 50-60 cm organickými hnojivy, upraveno pH a vytvořena dobrá zásoba fosforu, draslíku, hořčíku a mikrobiogenních prvků v půdě. Tyto práce se provádějí nejméně rok před výsadbou chmelnice.

     Dříve než provedeme rigolování půd, obohatíme orniční vrstvu organickou hmotou jejím zapravením do hloubky 30 cm. Nejvhodnějším hnojivem je hnůj v dávce 70-100 t.ha^-1. Výhodné je i pěstování zeleného hnojení jako hlavní plodiny. Před hlubokou orbou provedeme i základní úpravu pH vápněním (při pH pod 7 je třeba vápnit) a vyhnojíme pozemek P, K, Mg (meliorační dávkou). Dávky se určují podle KVK nebo AZP. Z hnojiv používáme superfosfát nebo mikromletý fosforit, draselnou sůl; hořčík aplikujeme kieseritem nebo s vápněním - dolomitickými vápenci. Při nízkém obsahu zinku dodáme 60-80 kg Zn.ha^-1 ve formě síranu zinečnatého. Fosforem a draslíkem hnojíme spolu s organickými hnojivy. Po provedené orbě je vhodné zařadit zelené hnojení a při delším odstupu i vojtěšku. Pak následuje rigolování spojené se zapravením další dávky 70-100 t.ha^-1 hnoje, kompostu nebo kejdy. Při rigolování je vhodné zaorat i zelené hnojení.

     Chmelnice v plné plodnosti vyžadují na 1 t hlávek 90 kg N, 40 kg P₂O₅, 100 kg K₂O, 141 kg CaO a 27 kg MgO. Základem výživy jsou organická hnojiva - hnůj, komposty, kejda v aplikaci se zeleným hnojením. Pokud se používá kejda, její dávka by neměla překročit 45 m³.ha^-1 za rok.

     Chmel má velké požadavky na vápník. Vápníme podle potřeby každým 2.- 4. rokem, nejlépe dolomitickým vápencem. Dávky stanovujeme podle pH. Nesmíme připustit výrazné okyselení půdy (snižuje se využívání živin a výnos chmele), ani vysokou alkalitu půd (snižuje se přístupnost zinku, bóru, manganu a mědi).

     Dávky fosforu, draslíku a hořčíku se stanoví podle zásobenosti půdy a předpokládaného výnosu (tab. 1 - uvádí se starší kritéria hodnocení).

     Fosforečná a draselná hnojiva se aplikují na podzim buď každoročně nebo zásobně na 2-3 roky. Hořčík doplňujeme spolu s vápněním. případně ho dodáváme ve formě kieseritu nebo kapalných Mg-hnojiv v průběhu vegetace. Při nedostatku zinku hnojíme síranem zinečnatým (60-100 kg Zn.ha^-1) a bóru boraxem (6-8 kg B.ha^-1) lx za 3 roky. Dávku dusíku stanovujeme podle předpokládaného výnosu, který se koriguje podle obsahu N_min (tab. 2 ). Vzorky se odebírají z hloubky 30-60 cm, nejlépe v únoru a březnu.

     Dávku N do 80 kg zapravujeme jednorázově po řezu chmele. Vyšší dávky je vhodné dělit na 2-3 krát. První dávkou se hnojí po řezu chmele (síran amonný), druhá dávka po zavedení chmele na chmelovod a třetí na počátku květu chmele. Podzimní aplikace dusíku se dnes nedoporučuje. Určenou dávku dusíku je třeba snížit o dusík využitý z organických hnojiv a obsažený v N_min.

     Podle chemických analýz listů můžeme provádět doplňkové hnojení formou foliární výživy. K doplňkovému hnojení se používá CaN-sol, MgN-sol, Vegaflor, Harmavit a při nedostatku železa Fytovit, opakovaně 3-4 krát ve 14 denních intervalech (koncentrace 0,6-1 %). Pokud se sníží v listech obsah Zn, hnojíme Nitrozinkem (5 % Zn) a dále bórem ve formě Agroboru (5 % B), Hydro Plus Bor (160 g B·l^-1), který dodáváme foliárně. Při společném použití kapalných hnojiv a pesticidů je nutno postupovat podle schválené metodiky pro aplikaci pesticidů.

     Makrobiogenními prvky bychom měli hnojit tak, aby byl zajištěn jejich optimální obsah, který se pohybuje podle Bergmanna (1986) v rozmezí 2,5 – 3,5 % N, 0,35 – 0,6 % P, 2,8 – 3,5 % K, 0,3 – 0,6 % Mg, 1,0 – 2,5 % Ca, 35 – 80 ppm Zn, 25 – 70 ppm B.

     Nedostatečný obsah prvků v listech v polovině června nebo na počátku kvetení vede u dusíku k tvorbě drobných úzkých bledě zelených listů. Hlávky jsou drobné a chmelnice dávají malý výnos.

     V našich podmínkách se častěji při deficitu P, Mg, S v listech projevuje nadbytek N. Počet hlávek je menší, ale hlávky jsou nadměrně velké, hrubé a prorůstají. Nemají ukončenou tvorbu alfa kyselin, a tím je zhoršena kvalita chmelových hlávek.

     Nedostatek P vede ke snížení počtu chmelových hlávek, hlávky nejsou uzavřené, což vede při sklizni ke snížení obsahu chmelových pryskyřic (skupiny α, β kyselin – humulonu a lupulonu).

     Při optimálním obsahu P jsou hlávky dobře vyvinuté a uzavřené a je zabráněno jejich prorůstání.

     Draslík působí na barvu a kvalitu hlávek. Nedostatek Ca a Mg vyvolává typické příznaky na letorostech a listech, jako chlorózy až nekrózy, popř. typické zakřiveni.

     Z mikroelementů jsou zvlášť významné bór a zinek. Zvláště Zn je příčinou kadeřavosti chmele. Současně je omezena tvorba postranních plodonosných větviček, listy jsou deformované. U chmelových hlávek se zhoršuje jejich kvalita a výrazně je redukován výnos.