Jetelovinotravní směsky nacházejí uplatnění v oblastech, kde čisté porosty jetelovin jsou méně produktivní nebo jejich výnosy značně kolísají. Jde hlavně o vyšší polohy bramborářského a podhorského výrobního typu s nižší mocností ornice, zhoršenými agrochemickými a fyzikálními vlastnostmi půd a vyšším úhrnem srážek. Pěstování jetelovinotravních směsek řeší do značné míry výživu travního komponentu dusíkem a snižuje náklady na hnojení.

     Jetelovinotravní směsky je možné efektivně hnojit močůvkou a kejdou. Zásady hnojení jsou stejné jako v případě trav na orné půdě; hnojení ve větších dávkách je však vhodnější provádět až od 2. užitkového roku, kdy v porostu začne převládat travní složka.

     Nároky jetelotravních směsí na půdní reakci a potřebu vápníku jsou obdobné jako v případě travních porostů. Vyšší hodnotu pH vyžadují pouze vojtěškotrávy, vzhledem k větším nárokům vojtěšky. Vyšší hodnota pH půdy obecně zvyšuje konkurenční schopnost jetelovin ve směsi vůči travám. Potřeba vápníku je zpravidla dostatečně zabezpečena cyklickým vápněním osevního postupu.

     Hnojení jetelovinotrav dusíkem je značně závislé na podílu jeteloviny v porostu. V roce založení a v 1. užitkovém roce, kdy podíl jeteloviny ve směsce činí zpravidla 60 - 80 %, není hnojení dusíkem potřebné, neboť tuto živinu zabezpečuje v dostatečném množství jetelovinový komponent prostřednictvím symbiotické fixace. Výjimkou jsou zeslabené porosty po sklizni krycí plodiny nebo po přezimování, které lze hnojit nižší dávkou dusíku (40-60 kg.ha^-1) pro podporu travního komponentu. Od 2. užitkového roku, kdy jetelovinový komponent z porostu ustupuje, se dávky dusíku postupně zvyšují, neboť je třeba dusíkatou výživou stimulovat odnožování trav a zapojení uvolněné plochy po jetelovině. Dávky dusíku musí být proporcionální procentickému zastoupení trav a jejich základní výši uvádí tabulka 1 . Od 3. užitkového roku se zpravidla jedná již o monokulturu nebo směsku trav, která se hnojí stejným způsobem jako trávy na orné půdě.

     Dávky fosforu, draslíku a hořčíku se stanoví stejným způsobem jako v případě jetelovin (viz zde) a rovněž aplikace jednotlivých druhů hnojiv se provádí obdobným způsobem. Odběry živin jednotlivými druhy jetelotravních směsek uvádí tabulka 2 .