Žito je plodinou plastičtější jak na půdní, tak povětrnostní podmínky. Je možné ho úspěšně pěstovat ve vyšších polohách i na kyselejších půdách. Žito si velmi dobře osvojuje živiny z půdy. Vyžaduje však půdu lehkou a včasný výsev, aby rostliny mohly dobře využít živiny a na rozdíl od pšenice ozimé dobře odnožit již na podzim, a tak vytvořit potřebné množství biomasy před příchodem zimy.

     Pro určení dávky čistých živin vycházíme z  průměrné spotřeby č. ž., která činí 24 kg N, 6,1 kg P, 21,6 kg K a 2,4 kg Mg na 1 tunu výnosu zrna. Hnojení ozimého žita spolu s vhodnou předplodinou významně ovlivňuje výnos a jeho kvalitu.

     K základnímu hnojení aplikujeme asi 1/3 dusíku z určené dávky. K hnojení se používá LAV, močovina, DAM-390 a podle pH půdy i síran amonný. Dávku dusíku je vhodné korigovat podle N_min v půdě (viz tabulka ) nebo N_min na ha. Po dobré předplodině a na půdách s vysokým obsahem N_min (na úrovni 40-50 kg N) dusíkem nehnojíme. Pro výnos žita a jeho kvalitu je rozhodující jarní přihnojení dusíkem.

     Dávku dusíku pro regenerační hnojení musíme dodat včas, poněvadž ozimé žito má na jaře velmi rychlý vývoj. Hnojíme LV, LAV, LAD, močovinou aj. Rovněž je vhodné dávku N upřesnit podle N_min v půdě (viz tabulka ).

     K produkčnímu hnojení dusíkem (DC 31) se používá opět LV, LAV, LAD, močovina, ale také DAM-390 či SAM-240 a dávka se upřesní podle anorganických rozborů rostlin a obsahu N_min v půdě. U porostů s menšími předpoklady k polehnutí se doporučuje použít morforegulátoru. V tomto případě se dávka dusíku zvyšuje o 20-30 kg.ha^-1.

     Pozdní, kvalitativní přihnojení dusíkem aplikujeme ve fázi DC 51 v dávce kolem 20 kg N.ha^-1, avšak jen u zdravých porostů při optimálních vláhových poměrech v půdě.

     Pokud použijeme Retacel, porosty nesmí být zkrmovány na zeleno, ani silážovány.

     Hnojení P, K, Mg provádíme podle stejných zásad jako u ozimé pšenice.