Teplotní a srážkové poměry:

Z pohledu teploty vzduchu náležejí Žabčice k nejteplejším lokalitám na území ČR s průměrnou roční teplotou 9,2 °C (mapa 3) a velmi dlouhým vegetačním obdobím s průměrnou sumou TS10°C mírně přesahující 2800°C (mapa 4).  Zatímco průměrná teplota nejchladnějšího měsíce činí -2°C (mapa 5), během nejteplejšího měsíce v roce (červenec) přesahuje hodnotu19°C (mapa 6 , obr. 2). Potenciální produktivita území z pohledu zemědělské výroby je ale jisté míry omezena relativním nedostatkem srážek, který v kombinaci s poměrně vysokou teplotou a častými výsušnými větry dokresluje typický charakter lokality. Stanice Žabčice patří mezi místa s velmi nízkým průměrným ročním úhrnem srážek (mapa 7 ), který v období 1961-1990 činil pouhých 480 mm. Výrazně nižší srážky než např. v okolí Brna jsou na lokalitě zaznamenávány ve všech letních měsících (mapy 8-10) ale také v měsících zimních (např. mapa 11).

Kombinace nízkých srážek a vysokých teplot způsobuje, že podmínky na stanici jsou výrazně sušší, než je klimatologické optimum. To ostatně jak dokládá i mapa Langova dešťového faktoru (mapa 12) podle níž spadá tato lokalita do oblasti velmi suché.

Teplotní a srážkové poměry lokality velmi dobře zachycuje klimadiagram (Obr. 2) podle Waltera – Lietha, přičemž v souladu s prací Rožnovského a Svobody (1995) byl pro lokalitu Žabičce zvolen poměr os 10:30.

Obr. 2: Klimadiagram -  stanice Žabičce 1961-1990 (podle Rožnovského a Svobody, 1995).

V klimadiagramu jsou jednotlivé prvky označeny takto:

a – chod průměrných měsíčních teplot vzduchu

b – chod průměrných měsíčních úhrnů srážek

c – průměrná teplota vzduchu roční (vegetačního období)

d – průměrný úhrn srážek roční (vegetační období)

e – průměrná minimální teplota vzduchu nejchladnějšího měsíce

f – absolutní minimální teplota vzduchu

g – průměrná maximální teplota vzduchu nejteplejšího měsíce

h – absolutní maximální teplota vzduchu

i – měsíce s průměrnou minimální teplotou < 0 °C

j – měsíce s absolutní minimální teplotou < 0 °C

Z klimatologického pohledu se měsíce červenec až říjen vyznačují výrazně sušším charakterem, přičemž v některých letech (typicky 2000) je přísuškem postiženo i jaro (duben-květen). Detailnější pohled na klimatologii sucha v oblasti jižní Moravy najdete v kapitole klimatologie sucha.

Mapa 1: Elevace terénu v okolí experimentální lokality Žabčice v kontextu jižní Moravy.

Mapa 2: Mapa využití území v oblasti jižní moravy (zpracováno podle GEOČR500)

Mapa 3: Průměrná roční teplota vzduchu v období 1961-1990 na základě mapových vrstev ČHMÚ (Květoň, 2001)

Mapa 4: Teplotní suma TS10°C v období 1961-1990 na základě mapových vrstev ČHMÚ (Květoň, 2001)

Mapa 5: Průměrné měsíční teploty v měsíci lednu za období 1961-1990

Mapa 6: Průměrné měsíční teploty v měsíci červenci za období 1961-1990

Mapa 7:

Mapa 8.

Mapa 9.

Mapa 10.

Mapa 11.

Mapa 12: Hodnota Langova dešťového faktoru za období 1961-2000. Mapa je vyhotovena pro úroveň úroveň jednotlivých katastrálních území; Legenda: < 60 velmi suchá oblast; 61-70 suchá oblast; 71-80 přechodná oblast; 81-100 vlhká oblast; > 100 velmi vlhká oblast