Čeleď: bobovité (Fabaceae)

syn. motýlokvěté (Papilionaceae), vikvovité (Viciaceae)

suchozemské byliny, keře, stromy i liány

Kořenová soustava často mohutná, zasahující do velkých hloubek; na kořenech často bakteriální hlízky (symbióza s nitrogenními bakteriemi rodu Rhizobium).

Pletiva obsahují značné množství bílkovin.

Listy
střídavé, obvykle složené (jednoduše zpeřené nebo trojčetné až dlanitě složené), často zakončené úponkou nebo hrotem, s palisty
Květy
↓ oboupohl. K (5) C 5 A (10)n.(9)+1 G (1) svrchníkoruna složena z charakteristicky utvářených korunních plátků:
- pavéza (1 horní korunní plátek)
- křídla (2 postranní volné párové lístky)
- člunek (2 spodní srostlé lístky)
- květy v hroznovitých květenstvích (hrozny nebo strbouly)
Plod
lusk (pukavý nebo nepukavý -- obdoba nažky, případně zaškrcovaný -- obdoba struku)
Zástupci