Sekundární stavba kořene
Kořeny jednoděložných rostlin sekundárně netloustnou. Primární kůra zůstává zachována, periderm se netvoří a vnější ochranu kořene přejímá exodermis.
Sekundární tloustnutí kořenů probíhá u nahosemenných a dvouděložných rostlin prostřednictvím kambia a felogenu. Kambium se v kořenech vytváří nejprve na vnitřní straně floémových buněk z prokambia a později se propojí v souvislou vrstvičku nad dřevními úseky svazku cévního z pericyklu. Tvar kambia závisí na typu svazku cévního, zpočátku je u diarchních svazků cévních oválný, u triarchních trojúhelníkovitý, u polyarchních hvězdicovitý atd.
Obrázek: Schéma založení a počátku činnosti kambia kořene, I. dřevo a lýko = primární dřevo a lýko, II. dřevo a lýko = sekundární dřevo a lýko"
Tento zvlněný tvar kambia se nestejnoměrnou činností postupně vyrovná v pravidelný kruh. Směrem ven odděluje kambium vrstvičky sekundárního lýka. Směrem dovnitř pak odděluje pravidelné přírůstky sekundárního dřeva a tvoří se tak letokruhy. Periodicita v činnosti kambia souvisí v kořenech stejně jako ve stoncích s aktivací rostlinných hormonů v pupenech a rašících listech, přičemž kořenové kambium zahajuje svou aktivitu později než stonkové a také jeho aktivita pokračuje déle do podzimu. V teplejších obdobích zimy může růst kořenů pokračovat. Hranice letokruhů jsou tudíž ve dřevě kořenů méně výrazné než ve dřevě kmenů a silných větví.
Obrázek: Schéma sekundární stavby kořene
Sekundárním tloustnutím se primární kůra roztrhává a postupně odlupuje. Krycí funkci pak přebírá periderm, který vzniká činností felogenu. Ten směrem vně odděluje korkovou vrstvu a někdy směrem dovnitř parenchymatický feloderm (základní parenchym). Felogen se vytváří v jedné z vnějších vrstev pericyklu kořene.
U zásobních kořenů (např. kořenové zeleniny) kambium odděluje především parenchymatické elementy lýka a dřeva a v nich se ukládají zásobní látky. Vodivé elementy svazků cévních jsou v těchto kořenech omezeny a mechanické se netvoří vůbec. U některých kořenů převažuje parenchym lýka a kůry (mrkev), u jiných parenchym dřeva a dřeně (křen). V bulvě řepy (u níž můžeme rozlišit kořenovou, hypokotylovou a stonkovou část - obrázek) se postupně vytváří několik následných (sukcesivních) kruhů kambia. První následné kambium se vytváří z parenchymu primárního lýka a z perikambia, jeho buňky se dělí a vnitřní vrstva nově vzniklých buněk vytváří kruhový přírůstek ze sukcesívních kolaterálních svazků cévních, vnější vrstva se stává dalším následným kambiem. Takto pokračuje růst zásobního kořene. Kromě vzniku svazků cévních dochází především k tvorbě mezikruhového (zásobního) parenchymu, v němž se ukládá sacharóza.
Obrázky: Stavba a schéma vývoje bulvy řepy obecné
Praktická část:
Mikroskopické preparáty pro sekundární stavbu kořene byly připravovány z dostupného materiálu - převážně zásobních kořenů rostlin. V některých případech byla pro zvýraznění struktur použita barviva. Postup přípravy a barvení je popsán u každého preparátu.
Příčný řez zásobním kořenem mrkve obecné příprava preparátu
