Předpokladem úspěšného pěstování je výběr vhodného stanoviště, které odpovídá vypracované rajonizaci (druhová, odrůdová rajonizace). Současně projekt musí obsahovat všechny základní údaje, podle kterých bude výsadba realizována. Návrh a realizace výsadby musí odpovídat platným předpisům
Vlastní založení sadu:
Získání podkladů pro založení výsadby:
P ř í r o d n í podmínky
H o s p o d á ř s k é podmínky
Příprava pozemku před výsadbou je zaměřena na:
Nejvhodnější předplodiny jsou jeteloviny a luskoviny. Základní příprava půdy před založením výsadby spočívá v zapravení zeleného hnojení – hluboká orba 3 – 4 týdny před výsadbou. Před výsadbou 2 – 3 roky zohledníme potřebu terénních úprav, hydrotechnických opatření, zásobního hnojení i rigolace. Pozornost věnujeme přípravě kolů – vytyčovací, opěrné. Poskytování opory v době zakořenění, zpravidla do 6 roků po výsadbě.
Založení výsadby začíná urovnáním pozemku (smykem, bránami). Po tomto následuje rozměřování pozemku podle výsadbového plánu – označení míst výsadby, vymezení bloků a cestné sítě (cestná síť je volena tak, aby vytvářela bloky, středem pozemku, nebo po jeho obvodu). Šířka cest musí odpovídat použité mechanizaci.
Zabezpečení výsadbového materiálu je zaměřeno na jeho převzetí, dopravě či zakládání. Následuje příprava a úprava stromků před výsadbou (úprava kořenové soustavy, máčení kořenů). Odřezáváme kořeny poškozené, zaschlé, dlouhé – úměrně je zkracujeme. Způsob výsadby volíme podle velikosti vysazované plochy. V současné době se používá výsadba tradiční – ruční, hydrovrtem (proudem tlakové vody) nebo různými typy sázecích strojů.
Doba výsadby bývá nejčastěji vázána na klimatické podmínky, podzimní a jarní období. Většina ovocných druhů se vysazuje na podzim, na jaře vysazujeme broskvoně metodou
„z půdy do půdy“. Kořenový krček by měl být 50 – 80 mm nad úrovní půdy. Po výsadbě je prospěšná zálivka vodou. Při podzimní výsadbě se osvědčilo nahrnutí půdy do výšky
0,3 m.
Tvar ovocných druhů
Volba tvaru odpovídá pěstitelské technologii, kde jsou požadovány určité zásady tvarování a řezu.
Odrůdová skladba
Je určována sortimentem (Seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize), nebo
i zpracovanou rajonizací odrůd. Optimální počet odrůd ve výsadbě bývá 3 – 5, kde 2 – 3 slouží jako odrůdy hlavní. Počet navrhovaných odrůd závisí i na opylovacích poměrech. Z provozních důvodů je vhodné zařadit opylovače se shodnými nároky na agrotechniku
a ochranu vůči chorobám a škůdcům.
Spony
Základní spony pro intenzivní výsadby podle současných doporučení v ČR
Ovocný druh |
Typ výsadby |
Vzdálenost řad (m) |
Vzdálenost v řadě (m) |
jabloně |
ovocná stěna na zakrslých podnožích |
3,5-4,5 |
1-2 |
|
výsadba vřeten |
3-4 |
0,8-1,5 |
|
pásová výsadba zákrsků |
4-5 |
2-4 |
hrušně |
stěnová výsadba |
3,5-4,5 |
1,5-4 |
|
výsadba vřeten |
3-4 |
0,8-1,5 |
|
pásová výsadba zákrsků |
4-6 |
2-4 |
třešně |
stěnová výsadba |
4-6 |
2-5 |
|
pásová výsadba zákrsků |
4-5 |
1-3 |
|
pásová výsadba |
6-7 |
4-5 |
višně |
stěnová výsadba |
4-5 |
2-3 |
|
pásová výsadba |
5-6 |
3-4 |
slivoně |
pásová výsadba |
4-6 |
2-5 |
broskvoně |
pásová výsadba |
5-6 |
3-4 |
meruňky |
pásová výsadba |
6-7 |
4-5 |
rybíz |
pásová výsadba |
3-3,5 |
1,5-2,5 |
|
Zahuštěná pásová výsadba |
3-3,5 |
0,5-0,8 |
angrešt |
pásová výsadba stromků |
3 |
1 |
V současné době se životnost výsadeb pohybuje od 12 do 25 let. Rozhodující je ekonomické hledisko, jinak přirozená životnost je výrazně delší. Nejčastějším důvodem likvidace ovocné výsadby je vysoký výpad rostlin (mezerovitost), špatný zdravotní stav, nízká ekonomická efektivnost, zastaralá odrůdová skladba, nevhodný pěstitelský tvar apod.
Při plánované likvidaci vyloučíme nejméně 2 roky předem z používání kořenové herbicidy, jejich vyšší obsah v půdě prodlužuje délku období obnovy. Zásadou je, aby při vyklučení byla současně se stromem vyklučena co největší část kořenové soustavy. Nejvhodnější období pro likvidaci sadů je suché období během podzimu (po sklizni ovoce), nebo po prvních podzimních mrazech. Po 2 -3 letech po likvidaci výsadby se dokončuje odstraňování zbytků kořenů, což výrazně omezuje únavu půdy.
Příznakem je celkové zeslabení růstu ovocných dřevin včetně kořenů. Výhony jsou slabé
a krátké, počet internodií je menší, listy jsou malé. Kořeny jsou tmavší mírně ztlustlé
a vytvářejí méně vlášení. Nejsilnější retardace růstu je během prvního roku po výsadbě. Obvykle v dalších létech se jejich růst postupně zlepšuje. Únava půdy po likvidaci starého sadu obvykle přetrvává nejméně 5 let. Nejčastěji bývají únavou postihovány podnože hrušňové pláně s kdouloní broskvoně, jabloně, třešně, višně a rybíz. Třešně pěstované na ptáčnici rostou ve výsadbě špatně, pokud tato podnož byla použita ve staré výsadbě, růst je mnohem lepší, byla-li jako podnož použita mahalebka. Podobně u hrušní klesá riziko únavy půdy, jestliže po sobě následují podnože hrušňové pláně s kdouloní a naopak.
Únavu půdy vyvolává mnoho faktorů:
Hlavní podíl na únavě půdy má půdní mikroflóra, v unavené půdě se obecně vyskytuje více bakterií a mikromycet. Obsah těchto mikroorganismů může být snížen desinfekcí půdy, nebo fyzikální cestou – propařováním.
Ochrana vůči únavě půdy je nejčastěji založena na preventivní metodě. Při likvidaci staré výsadby dbáme na odstranění veškerých zbytků (zejména kořenů). Zvolíme vhodný osevní postup, kde jsou vedle obilovin zařazeny i vikvovité rostliny obohacující půdu
o organickou hmotu a vzdušný dusík. Při výskytu háďátek je vhodné zařazovat jako meziplodinu hořčici, která výskyt omezuje, naopak vikev a peluška rozmnožování háďátek podporuje. Předseťová příprava k těmto plodinám by měla spočívat v hluboké orbě spojené s neustálým odstraňováním zbytků.
Při obnově sadu dodržujeme zásadu střídání skupin ovocných druhů. Po jádrovinách vysazujeme peckoviny nebo bobuloviny, po peckovinách jádroviny nebo bobuloviny apod. v krajním případě střídáme ovocné druhy, po jabloních hrušně, po broskvoních meruňky nebo použijeme jiné druhy podnoží.
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005 |
Následující |