ŠKOLA JAKO ZAHRADA
7 Agrotechnika ovocných výsadeb
7.1 Řez ovocných stromů
Řez a jeho poslání
Je součástí komplexního systému ovocné dřeviny. Jeho cíl je zaměřen na následující požadavky:
- vytvoření pevné kostry s účelným rozmístěním kosterních větví
- podpoření časného vstupu do plodnosti
- udržení koruny v rozměrech, který odpovídá zvolenému sponu a způsobu pěstování
- zabezpečení optimálního olistění a provzdušnění všech částí koruny
- zajištění fyziologické rovnováhy mezi růstem a plodností
- stabilizace každoročních výnosů kvalitního ovoce
- zlepšení zdravotního stavu a prodloužení životnosti
Řezem rozumíme veškeré zkracování či úplné odstraňování větví a výhonů z koruny ovocného stromu. Řezem usměrňujeme růst ovocného stromku ve školce, po výsadbě upravujeme poměr mezi nadzemní a podzemní části ovocného stromku nebo keře.
Rozdělení řezu
Nejčastěji je řez rozdělován podle:
- vývojových období (řez výchovný – základní, udržovací, zmlazovací)
- délky ponechaných větví (krátký, střední, dlouhý)
- ročního období (letní, zimní)
- požadavků druhů a odrůd
- autorů (Lorettův, Gaucherův, Pekrunův, Šittův, Zahnův, Pillar systém)
Dle vývojových období bývá řez rozdělován na:
- řez v mládí – řez výchovný, každoročně od 1. do 4. roku po výsadbě, je zaměřen na vypěstování kmene a základní kostry koruny a pokračuje na stanovišti v tvarování pevné pružné a včas plodné koruny
- řez v období plodnosti – udržovací řez (průklest) je zaměřen na udržení růstu, pravidelné a jakostní plodnosti
- řez ve stáří – řez zmlazovací, obnovuje kondici stromu, požadovaný růst a zlepšení plodnosti
Řez výchovný je nezbytný pro vytvoření dostatečných přírůstků, ale podporuje i ujmutí stromků. Při podzimní výsadbě upravujeme korunku řezem až na jaře. Cílem je vytvoření pevné, pružné kostry korunní, dostatečně prosvětlené se zajištěním plodnosti. V prvním roce po výsadbě odstraníme konkurenční výhon v blízkosti prodloužení a pro základ koruny vybereme 3 – 4 postranní výhony, nadbytečné odstraníme v místech větevních kroužků. Postranní výhony zkrátíme o 2/3, nižší ramena mírně, vyšší hlouběji vždy na pupen směřující ven z koruny. Střední výhon ponecháme o 0,1 - 0,2 m nad úrovní postranních ramen, zkracujeme jej metodou střídavého řezu – řez na pupen stojící nad jizvou z minulého roku.
Ve druhém roce po výsadbě odstraníme nevhodně rostoucí, konkurenční výhony
a zkracujeme mírněji o 1/3 – ½ délky.
Ve třetím roce prodlužující výhony hlavních větví zkracujeme mírně o 1/5 – 1/6 délky, odstraníme nadbytečné a konkurenční výhony.
Ve třetí a čtvrtém roce přistupujeme k založení patra druhého, vzdálenost mezi patry bývá od 0,7 do 1,2 m. V tomto období končí výchovný řez.
Řez udržovací podporuje obnovu plodného dřeva. S ohledem na různý tvar koruny, charakter růstu, stupeň zestárnutí, vyžaduje každý strom samostatný přístup. Spočívá v odstraňování bujných kolmo rostoucích větví, ve zkracování a probírce obrostu. Odstraňujeme větve a výhony, které se kříží, zastiňují nebo vyrůstají blízko nad sebou a ty, které jsou nemocné nebo poškozené. Řez se neprovádí každoročně, ale podle potřeby nejčastěji jedenkrát za 3 roky.
Řez zmlazovací prodlužuje období životnosti (až o 1/3) hlubokým zkrácením až obnovením nové koruny. Podle stupně zestárnutí zanedbanosti či poškození stromu použijeme:
- mírné zmlazení (nejlépe již v období udržovacího řezu
- středně hluboké zmlazení (do 4. až 6. letého dřeva)
- hluboké zmlazení (do dřeva ještě staršího, zkracujeme i kosterní větve)
Stromy přestárlé, nemocné, nemá význam zmlazovat. Jádroviny zmlazujeme v předjaří, peckoviny a ořešáky po sklizni (srpen, září).
Řez podle zkrácení kosterních větví
- řez krátký – odřezáváme větší část výhonu, projevuje se silným zmlazením, vyraší všechny pupeny a celá část se ovětví
- řez střední – odřezáváme takovou část výhonu, aby celá ponechaná část ovětvila bez přílišného zmlazení
- řez dlouhý – odřezáváme krátkou část výhonu, větší část výhonu zůstává neovětvená
Řez podle ročního období
Řez zimní – v době vegetačního klidu. Nejvhodnější doba je po přejítí hlavních mrazů, kdy teplota neklesá pod -10o C
Řez letní – v době vegetace (u peckovin řez po sklizni), tvorba plodného obrostu
Řez podle požadavků druhů a odrůd
Vyskytují se značné druhové i odrůdové rozdíly nejen v intenzitě růstu, ale i v charakteru plodnosti, hustotě ovětvování, v délce zóny vyholování větví apod.
7.2 Sklizeň ovoce
- nejnáročnější a nejdůležitější činnost v technologii pěstování. Pracovní náklady představují 40 až 60% celkových pracovních nákladů
Odhad výnosu, význam pro
- plánování a organizování sklizně
- skladování a odbyt ovoce
Stanovení doby sklizně
- optimální sklizňové období je charakterizováno takovým stupňem zralosti, ve kterém plody nejlépe snáší transport, skladování a dosahují nejlepší kvality. Nejvhodnější období se u jednotlivých druhů pohybuje od 5 do 20 dnů
- předčasná sklizeň – plody mají menší chuťovou nebo nutriční hodnotu, nižší obsah cukru, aromatických látek, plody trpí fyziologickými poruchami, vadnutím slupky a spálou slupky
- pozdní sklizeň – zkracuje dobu uchovatelnosti, zvyšuje jejich citlivost k otlačení. U peckovin se několikanásobně zvyšují ztráty. Jablka trpí sklovitostí, výskytem vnitřního rozpadu dužniny a řadou dalších fyziologických poruch
JABLONĚ – sklizňová zralost
- odlučitelnost stopky od plodonoše (předsklizňový opad – odrůdy ´Mc Intosh´, Spartan, Zvonkové)
- obsah škrobu (škrob se barví jodidem draselným modře), změna základní nebo krycí barvy (9ti bodová stupnice)
- barva semen
- pevnost dužniny
Nejpřesnější biochemické metody
- tvorba etylenu v plodech – plynový chromatogram
- pevnost dužniny – penetrometricky
STUPNĚ ZRALOSTI
Fyziologická zralost: končí dělení buněk plodu. Buňky se dále jen zvětšují, vzniká krycí zabarvení. Semena jsou vyvinuta, schopná vyklíčení
Technologická zralost: fáze vývinu plodů, které jsou vhodné pro určitý způsob technologického zpracování
- nedozrálé (na proslazování – ořechy, mandle)
- dozrávající (na výrobu želé a kompotů)
- dozrálé (na výrobu džemů a marmelád)
- přezrálé (na výrobu povidel, vín, destilátů)
Obchodní zralost: fáze sklizně určené pro prodej, přičemž ovoce dosáhne požadovaný stupeň zralosti během dopravy, distribuce, uskladnění
Konzumní zralost: ovoce dosáhlo maximální obsah a správný poměr jednotlivých nutričních a biologických složek. Všímáme se vybarvení, pevnosti dužniny, chuti – příznačná pro zralé a nezralé ovoce
Sklizňová zralost: je nejvhodnější termín pro sklizeň, plody se lehce oddělují od plodonošů
7.2.1 Technika organizace sklizně
Většina ovocných druhů se sklízí“
- ručně – stolní ovoce
- mechanizovaně – s návazností na zpracování
Organizace sklizně
- správná technika česání (podle jednotlivých druhů a odrůd)
- sklizeň probírkou (na několikrát, broskvoně, hrušně, letní jabloně)
- sklizeň jednorázová, sklízí se standardní plody, (poškozené, deformované, červivé se sbírají jako moštové ovoce)
- sklízí se od spodních větví a postupuje se směrem nahoru, od okraje koruny ke středu
- sklízí se za suchého počasí
- sklizené ovoce se co nejdříve transportuje do skladu
- mechanizace následných operací (při posklizňové manipulaci a dopravě sklizeného ovoce)
Mezi sklizňové práce počítáme
- sklizeň ovoce ze stromů
- nakládání, doprava, skládání ve skladu
- posklizňová úprava
Moderní způsoby sklizně jsou založeny na paletizaci s
- umístěnými standardními obaly (maloobjemové obaly na paletách)
- s použitím speciálních velkoobjemových beden (ohradové palety)
Pomůcky
- sklízecí sáčky (10kg) s vyprazdňovacím dnem
- plastiková vědra
- žebříky, plošiny se stálou a nastavitelnou výškou
- tyčové, lanové, pneumatické setřásače
Denní výkonnost závisí na
- druhu ovoce
- velikosti úrody
- stupni mechanizace
- kvalifikaci pracovníků
Sklizeň jádrovin
Pracovní postupy lze rozdělit:
- tradiční způsob sklizně (PVC přepravky – 13 kg, sklízí se přímo do beden)
- proudový způsob sklizně (obaly se pohybují s pracovníky při sklizni a plní se přímo)
- dělená sklizeň (obaly se plní v pohybu mimo sklizeň, Neufahrlandský způsob
- sklizeň do předem připravených velkoobjemových obalů (obaly jsou rozmístěny v meziřadí, pracovníci je plní ze sklizených nádob)
Sklizeň peckovin
- ruční sklizeň pro přímý konzum (PVC přepravky, loubkové košíky)
- setřasače – pro průmyslové zpracování (typy setřasačů, Balkán, Schaumann, HROT - 25-80 stromů za hod., ztráty 5 – 10%)
Sklizeň drobného ovoce
- ruční sklizeň, stolní ovoce pro přímý konzum (rybízy, angrešt, maliník)
- setřasače - pro průmyslové zpracování. Typy setřasačů: Hydrapick Twin, Smallford (Anglie), Danpluk (Dánsko), KPS LOS (Polsko), Jonas (Finsko), Teros ČR) – 1,5 – 2,0 ha za hod. na jeden stroj se počítá plocha 40 ha, ztráty 10 – 35 %
- jahody – ruční, mechanizovaná sklizeň, pročesávání, sežínání, odrůdy vhodné pro mechanizovanou sklizeň, největší zastoupení zralých plodů, úroda 0,4 – 1,0 kg.m2 , výnos 6 – 12 t. ha-1 , hmotnost plodu 10-20g, výška rostlin pod 0,35 m, šířka pásu 0,35m
7.2.2 Třídění a tržní úprava ovoce
- třídění plodů podle velikosti umožňuje jejich dobré balení, vylučuje poškození během dopravy a manipulace třídí se ovoce určené k přímému konzumu, netřídí se pro průmyslové zpracování letní a část podzimních odrůd jádrovin se třídí ihned po sklizni
- podzimní a zimní odrůdy jádrovin se třídí až po vyskladnění
- zásady pro třídění jsou uvedeny ve státních normách (výběr, I., II. jakostní třída a ovoce nestandardní)
- základní hlediska jednotlivých jakostních tříd, jakost, vzhled a rozměry plodů
- ovoce se třídí podle rozměrů, nebo podle hmotnosti (třídící linky)
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ
číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005
|
Následující
|