Příprava plochy
Zakládání trávníku lze provést buď klasicky tj. na původní nebo dovezené zemině a nebo na umělém substrátu. Při zakládání trávníku na původním stanovišti, případně s položením zeminy z jiné plochy je nutné odstranění nežádoucích příměsí (často zbytky kořenů dřevin, kamenů a drtě a jiné). Základní problém spočívá ve výběru vhodné zeminy, nejlépe jednoho půdního druhu (písčitohlinitá nebo hlinitopísčitá). Zeminy těžší - hlinité až jílovitohlinité jsou méně žádoucí z hlediska vodního režimu. Zvláště při snaze o vylepšení fyzikálních vlastností těžších zemin jejich promícháním s pískem může dojít k vytvoření "sklovité" povrchové vrstvy naprosto nevhodné pro rozvoj kořenové vrstvy v podpovrchové a nejvíce antropogenně zatěžované části trávníku. V těchto případech je vhodnější aplikovat vrstvu písku na povrch jílovité zeminy a do ní provést výsev obilek. Před výsevem je nutné provést příslušná odplevelovací opatření jak mechanická (vláčení plochy), tak chemická, zvl. proti houževnatým plevelům (aplikace systémově působícího herbicidu, např. Roundup).
Zásada: Nejen vhodný půdní druh, ale i jeho rovnoměrné jednotné rozprostření
po celé ploše má význam nejen pro tvorbu žádoucího drnu, ale i jeho estetický vzhled, zvláště v období nedostatku vláhy. Nezbytným zásahem je systémové odplevelování zeminy před (na skládce) a i po rozmístění na ploše a vzejití plevelů.
Kdy provést výsev?
V podmínkách s pravidelným a vyšším úhrnem dešťových srážek je nejvhodnějším
obdobím provedení výsevu v jarním termínu cca od poloviny dubna do konce května až poloviny června. Z grafického znázornění (obrázek) je patrno, že při příliš brzkém jarním výsevu je zpomalováno klíčení a vzcházení hlavních "tvořitelů" drnové části trávníku (lipnice luční, kostřavy červené) a na druhé straně podporováno uplatnění konkurenčního jílku vytrvalého, který pak v trávníku dominuje. Letní výsev lze doporučit jen v řízených
podmínkách tj. při aplikaci doplňkové závlahy. I v tomto případě vzniká nebezpečí nižší vzcházivosti a nižší tvorby odnoží u žádoucích, výše uvedených výběžkatých druhů. Doporučené řešení týkající se zvýšení výsevku může však vlivem jak vnější mezidruhové konkurence (jílek), zejména však vlivem vnitřní konkurence (vysoká hustota klíčenců)
k "boji" o vodu a živiny a tím k zeslabení růstu a odumírání klíčenců. Letněpodzimní termín výsevu v období září - do poloviny října (čím dříve, tím vyšší jistota)
lze obecně doporučit v sušších podmínkách. Z provozních důvodů se jako vhodný tento termín jeví pro zatravňování vinic, rekultivovaných ploch aj. Výhodou je, i přes pomalejší a nízký nárůst nadzemní fytomasy do nástupu zimy, dobré zakořenění a založení odnožovací uzliny. Na jaře pak trávy vytváří rychle dceřiné odnože a poměrně dobře zapojený drn. Výhodou je v případě dílčího poškození nebo nerovnoměrnosti vzejití možnost provedení včasného jarního přísevu.
Kolik vysévat?
Výše výsevku doporučovaná realizátory tj. 2,0 kg/100 m2 z ekonomického hlediska není příliš zatěžující pro „malotrávníkáře“. Pro větší plochy již může být výše výsevku posuzována z hlediska ekonomického. Např. finanční rozdíl v zatravnění 1 ha vinice při doporučovaném výsevku 100 kg a 150 kg/ha činí při ceně osiva (cca 80,- Kč/kg) 4.000,00 Kč.
Orientační výsevky:
Druh trávníku |
kg .100 m2 |
Okrasné trávníky |
1,5 – 2,5 |
Užitkové trávníky |
1,0 – 2,5 |
Fotbalová hřiště (zatěžované hrací trávníky) |
2,0 – 2,5 |
Vinice, sady |
0,5 – 1,5 |
Svahy |
2,0 – 3,0 |
Doporučení:
Z přehledu vyplývá doporučení průměrného výsevku 1,5 kg/100 m2. S opožďováním výsevu vzrůstá i požadavek na jeho zvýšení, zvláště u užitkových a okrasných trávníků.
V protikladu u extenzivních trávníků (vinice, sady) lze doporučený výsevek 1,0 kg/100 m2
i snížit nejen s ohledem na ekonomiku (poznámka: cena 1,0 kg osiva 80-120 Kč), ale i ve vztahu půdnímu druhu. Na lehčích až středně těžších půdách na rovině. Na svahu je potřeba naopak vyset až 1,5 kg osiva na 100 m2.
Přihnojování založených trávníků
Po posouzení vitality porostu (vzrůstu, vzhledu, zbarvení) po vzejití na jaře a v létě provedeme regenerační přihnojení v dávce 3-4 g/1m2 v ledkové formě (LAV 27,5%-1,1-1,5 kg/m2). Při aplikaci této formy hnojiva na vlhký trávník může dojít k jeho poškození "popálení" a uhynu rostlin. Vhodnější je použití tekutého dusíkatého hnojiva.
Ochrana proti plevelům
Trávník je po vzejití méně konkurenčním plevelům. Taktéž při aplikaci herbicidů na mladý trávník může při nedodržení zásad pro jejich aplikaci k retardaci růstu. Proto přednostně omezujeme růst, zvláště jednoletých plevelů opakovaným sečením. Teprve později použijeme u porostů vysetých na jaře a v létě herbicidy omezující rozšiřování víceletých plevelných druhů využitím kombinovaného přípravku Lontrel/Starane (Bofix). U trávníků z letně podzimního výsevu podzimní ochranu herbicidy neprovádíme. Část plevelných druhů je zničena mrazem. Na jaře postupujeme obdobně jako u jarního výsevu. U trávníků ve vinicích je však nebezpečí poškození révy. Plevele jsou omezovány mulčováním.
Doporučení:
Trávník lze zakládat téměř po celou vegetační sezonu. Jistota založení se s opožďováním výsevu v průběhu vegetace snižuje. Při dodržení doporučení lze úspěšně založit trávník
v počátku podzimního období.
Trávník – má-li splnit svou určenou funkci, vyžaduje odpovídající úroveň péče, která však nemůže být náhodná, ale systémová. Z přehledu (viz níže) je patrno členění předmětných do systému:
Rozsah regeneračních opatření - cca 18-20 v návaznosti na jejich realizaci v souladu
s dynamikou tvorby travní fytomasy - jak nadzemní, tak kořenové - vyžaduje nejen jejich řádné provedení, ale téměř každodenní starost o trávník. U větších ploch trávníků se jedná
i složitou ekonomickou a ekologickou tématiku. Například trávník na golfových drahách je sečen až 80x za sezonu, což je při vysoké ceně sekaček velmi náročné. Rovněž
u extenzivních trávníků kosených např. 5x za rok dochází k tvorbě nadzemní fytomasy na úrovni 5,0-8,0 t suché fytomasy na 1 ha tj. 25-40 t v čerstvém stavu. Náklad na skladování (likvidaci jako odpadu) 1,0 t činí 600,00 Kč.
Systémy péče o trávníky
Základní péče
Do souboru základních pěstebních opatření lze zahrnout sečení trávníků, závlahu, výživu
a hnojení. Jednotlivé oblasti této péče jsou patrné z obr. 1.
Sečení trávníků
Sečení je pro trávník stresový faktor, který významně ovlivňuje fyziologii rostlin a rychlost znovuobrůstání.
Při rozhodování o výšce a četnosti sečení rozhoduje stáří trávníku, tolerance jednotlivých druhů na výšku sečení, druh a kategorie trávníku (předpěstovaný nebo setý, zatěžovaný nebo rekreační či okrasný, krajinný aj.). Neméně významným faktorem působícím na kvalitu trávníku je druh žacího ústrojí.
Sečení mladých trávníků
Vývoj a růst trav a trávníku po výsevu je dán dominantním druhem ve směsi. Rychlé klíčení, vzcházení i růst nadzemí je charakteristický např. pro jílek vytrvalý, též i pro psineček výběžkatý (zvl. při použití „folií“ po výsevu), naopak pomalejší je např. u lipnice luční, kostřavy červené.
Cílem sečení mladého trávníku je především podpora tvorby nových „dceřiných“ odnoží a tím i hustoty drnu na základě znalostí teorie apikální dominance (omezení zejména konkurence „starších“ odnoží) a dále omezení růstu a konkurence rychle rostoucích jednoletých plevelných druhů.
U nově založených trávníků postupně snižujeme výšku sečení ve vztahu k účelu využívání.
Obecné doporučení pro sečení mladých užitkových trávníků je následující:
1. seč při výšce 80 - 100 mm na výšku drnu 60 - 80 mm
2. seč při výšce 80 - 60 mm na výšku drnu 60 – 45 mm
3. seč při výšce 60 mm na výšku 40 – 35 mm
U hřišťových (fotbalových) trávníků lze postupně snižovat na výšku drnu 20-35 mm u golfových pak dle typu trávníku na 20 mm (dráhy) až na 4 – 7 mm u jamkovišť.
Kdy a jak často sekat využívané trávníky?
Zásada: Sečení využívaných trávníků provádět tak často, abychom odstranili cca jen 1/3 asimilační plochy.
Při porušení uvedené zásady značně snižujeme asimilační plochu trávníků a tím
i schopnost rychlé regenerace. Nízkým sečením (viz obr.) např. z výšky 60 mm na 40 mm snížíme asimilační plochu lipnice luční z 6,5 m2/m2 na 3,3 m2/m2, tj. o 50 % a obdobně
u jílku vytrvalého z 8,6 m2/m2 na 4,2 m2/m2.
Ztráta asimilační plochy se projeví ve zpomalené regeneraci (vitalitě) obrůstání
a prořídnutí drnu.
Asimilační plocha |
![]() |
Čím sekat trávníky?
Kvalitní trávník vyžaduje kvalitní řez a použití vhodného žacího ústrojí.
![]() |
Nenaostřené kosící ústrojí rotační sekačky způsobuje „roztřepený řez" a zpožďuje obrůstání trávníku. |
Prstové žací ústrojí zaručuje kvalitní „střih“ trávníkových porostů. Uplatňuje se především na rovinatých plochách u vyšších porostů parkových a krajinných trávníků při výšce porostu do 200-250 mm. Nevýhodou je nižší plošný výkon za jednotku času, náročnost na obsluhu a údržbu a nutnost následného úklidu hmoty trávníku.
Vřetenové žací ústrojí umožňuje provedení vysoce kvalitního a nízkého (0,4-1,0 mm) řezu u velmi často sečených golfových trávníků, zejména jamkovišť (s přídavným, t.z. gromingem), příp. odpališť. Taktéž se využívá při – v agregaci 3-5 oddělených sekaček, kopírujících lépe terén – sečení golfových drah při současném sběru drobné posečené hmoty do závěsných košů. Nevýhodou vřetenových sekaček je vyšší pořizovací cena, náročnost na obsluhu a údržbu a omezení sečení trávníků do výšky cca 80 mm.
![]() |
![]() |
Vřetenové žací ústrojí | Prstové žací ústrojí |
Rotační žací ústrojí je konstruováno u klasických sekaček na principu rotujícího nože
v horizontální rovině, při němž střih je vlastně „utržení“ trávy, tj. její větší řezná a nerovná plocha. Trávníkový drn se vyznačuje po posečení nejen horším vizuálním vzhledem, ale
i zpožděnou regenerací, zvl. není-li rotující nůž dobře nabroušen (viz. obr. 1). Rotační sekačky se vyznačují vysokou výkonností, snadnou ovladatelností a údržbou. Nevýhodou je však nebezpečí skalpování trávníkového drnu na nerovném a členitějším terénu a z toho vyplývající i nedodržení rovnoměrné výšky kosení, přispívající k „vlnovitému“ obrůstání trávníku.
Mulčovací ústrojí
Speciální technikou pro sečení např. přestárlých porostů okrajů golfových drah (sečených 1-2x za rok) nebo tzv. květnatých (slamnatých) krajinných luk jsou mulčovače. U větších strojů se rotační „kladívka“ otáčejí ve vertikální rovině a usekávají trsy trávy; tyto jsou při pohybu mezi bubnem (krytem) a „kladívky“ mělněny na větší či menší části, tzv. mulč, který podléhá na povrchu rozkladným procesům. Využití mulčování při ošetřování komunálních trávníků je v současné době exaktně ověřováno. Může mít uplatnění
u trávníků v podmínkách slabého narůstání trávníkové hmoty a spíše v sušších podmínkách, kde může mulč přispívat k omezení výparu vody z trávníku. Naopak ve vlhčích podmínkách může být rozkládající se drn zdrojem infekce pro rozšiřování chorob trav. U některých vybraných druhů (asociací) krajinných lučních porostů lze uplatnit mulčování 1x za rok nebo za 2 roky jako prostředek k uchování druhové diverzity (Spatz, 2005).
![]() |
![]() |
Rotační žací ústrojí | Mulčovací ústrojí (kladívkové) |
Výživa a hnojení trávníků
Výživa a hnojení v návaznosti na vláhový režim stanoviště a doplňkovou závlahu náleží k nejvýznamnějším pěstebním opatření a vyžaduje hlubší teoretické znalosti.
Zahrnuje níže uvedené problémové situace (okruhy).
Potřeba živin
V současné době je věnována pozornost cca 16 živinám (viz obr. níže), které lze z hlediska významnosti rozdělit do tří stupňů. Vždy však platí „zákon minima“, tj. nedostatek jedné živiny nelze kompenzovat jinou živinou.
Příznivý vliv živin na trávník se projevuje v rychlé obnově listů, podpoře tvorby odnoží (hustota drnu), tvorbě chlorofylu a zbarvení v tvorbě fytohormonů a na celkové vitalitě
a vzhledu trávníku. Nadbytek živin, zvl. přehnojení dusíkem způsobuje přílišný růst trávníku a spotřeby vody, „houbovitý“ list se sníženou odolností proti biotickému stresu
a chorobám. Taktéž vede k nežádoucí změně porostové skladby (sukcesi) trávníku.
Úroveň výživy vyplývá především z vysoké potřeby živin – zejména dusíku a draslíku – na tvorbu nadzemní a kořenové biomasy (4,0-6,0 t z 1 ha nadzemní a 10-16 t.ha-1 kořenové fytomasy) představující potřebu dusíku více jak 250-300 kg.ha-1.rok-1. Při stanovení potřeby – viz údaje v tabulce a dle ČSN 839051 - je nutno zohlednit možné kategorie
a druhy trávníku i dominantní travní složku v trávníku.
Druh trávníku (dle ČSN 839031) |
Dávka (g.m2.rok-1) |
||
čistý N |
P2O5 |
K2O |
|
parterový (okrasný) |
15 - 20 |
0 - 8 |
0 - 16 |
parkový (rekreační) |
6 - 10 |
||
sportovní (zátěžový) |
15 - 20 |
||
krajinný (extenzivní) |
0 - 3 |
Mezi jednotlivými druhy trav a kategoriemi trávníků jsou značné rozdíly v požadavcích na živiny, jak je patrno z obrázku.
Potřeba dusíku (N) ve vztahu k travnímu drnu
Poměr živin
Z grafického znázornění je patrný téměř vyrovnaný poměr mezi dusíkem a draslíkem. V souvislosti se změnou klimatu je stále více zdůrazňována potřeba zvýšení úrovně
u draslíku zvyšujícího odolnost trávníkových druhů vůči vodnímu i teplotnímu stresu
a i proti chorobám.
Poměr živin pro „zdraví“ růst trávníku
Doba hnojení trávníku
Systém výživy a hnojení musí splňovat požadavky na rychlou regeneraci trávníkového drnu po posečení a dále rovnoměrný nárůst nadzemní části drnu a jeho hustoty v průběhu vegetace. Z důvodu mělké kořenové soustavy trav a i nebezpečí vyplavení některých živin a jejich forem např. iontu NO3-N z minerálních hnojiv je potřeba aplikovat v průběhu vegetačního období hnojiva v několika dávkách. Zohlednit je nutno v prvé řadě dynamiku tvorby (rozvoje) nadzemní a kořenové fytomasy zvl. období zakládání nových odnoží. Neméně významným faktorem zejména u hlavní živiny dusíku je převládající forma hnojiva, např. rychle rozpustná a rostlinami přijatelná NO3-N (např. ledek vápenatý) či formy NH4 s pomaleji uvolňujícím se dusíkem (LAV – 27,5 %). K postupnému uvolňování na principu pomalého fyzikálního rozpouštění obalu granule hnojiva lze dosáhnout i ve formě obalovaného N-hnojiva a též u tzv. dlouhodobě působících hnojiv vzniklých řetězením molekul močoviny (Urea-N).
Vztah mezi dynamikou tvorby drnu a aplikací speciálních hnojiv s pomalým uvolňováním dusíku je patrný z následujícího obrázku:
V tomto případě je doporučována systémová aplikace ve třech dávkách, a sice v jarním období, před hlavním období tvorby kořenů pro podporu odnožování a rychlosti obrůstání nadzemní části (III.-V.). Druhá dávka v období VI.-VII. měsíce jako hlavní a u užitkových trávníků již konečná a u hřišťových trávníků jako regenerační pro tvorbu listových výhonků. Třetí dávka – podzimní (IX/2-XI/1) ve formě NK hnojiv má za cíl podpořit zakládání nových odnoží pro příští rok. Draslík přispívá ke zvýšení odolnosti vůči chladu
a chorobám.
Zásada:
Doba aplikace dlouhodobě působících hnojiv je nutno posuzovat k aktuálnímu průběhu povětrnosti, zejména srážek. Při vyšších dešťových srážkách se může rychlost uvolňování dusíku zkrátit z deklarované délky působící 4-6 týdnů. V těchto případech je nutno provést další aplikaci hnojiv.
Při použití klasických jedno a vícesložkových minerálních hnojiv - ledek vápenatý (15 %), ledek amonnovápenatý, močovina, NPK hnojiva, Cererit obsahující i mikroprvky – je nutná aplikace ve 4-5 dávkách. Na jaře lze použít k základnímu hnojení (březen) NPK, Cererit, případně s LV nebo LAV. V období duben-červen lze provést opakovanou (2x) aplikaci močoviny nebo LAV. V letním období, z důvodu možného „popálení“ trávníku výše uvedenými hnojivy, jsou vhodnější k přihnojení tekutá hnojiva (např. Kristalon). Podzimní hnojení pro podporu tvorby nových odnoží může být opět provedeno NK hnojivem, případně i v kombinaci s mikroelementy (Cererit).
Smykování a vláčení trávníků
Cílem smykování trávníkových ploch obecně je rozhrnutí nerovnoměrnosti (např. krtičinců) a základní vyrovnání povrchu plochy. U zaplavovaných ploch je cílem rozrušení „půdní krusty“ a rozhrnutí nánosu naplavenin po ploše. U intenzivně ošetřovaných hřišťových trávníků je cílem smykování zatažení písku a top-dressing materiálu do jamek vytvořených při aerifikaci. Cílem smykování je též rozrušování rozpadajících se „špuntů“ po aerifikaci a zrovnoměrnění této vynesené zeminy (substrátu) na povrchu plochy. K plošnému smykování menších ploch lze využít zatahovací sítě. U větších ploch lze využít speciální smyk s možností provedení mělčí aerifikace. U větších parkových celků k urovnání povrchu a odstranění krtičinců lze využít smyk v kombinaci s prutovými branami a současným přísevem trav a jiných druhů (viz dále stať „Biologická regenerace“).
![]() |
![]() |
Válcování trávníků
Cíl válcování:
Závlaha trávníků
Voda je základ života. Vysoké nároky trav na vodu vyplývají z řady faktorů. Například travní porost má vysoký t.z. transpirační koeficient (= množství vody potřebné k tvorbě 1 kg sušiny nadzemní fytomasy) na úrovni 700-800 l, tj. 1,5-2x více jako příbuzné obiloviny. Další příčinou je vysoká evapotranspirace (= odpařování) vody travním porostem, tj. včetně z povrchu půdy. Obměna vody u lučního porostu tímto procesem v horkém a suchém dni může být 3-5ti násobná. Uvážíme-li, že hmotnost extenzivně sečeného trávníku (5x za rok) činí v průměru na jednu seč cca 0,60 kg.m2, pak to znamená při 80 % obsahu vody výpar na úrovni 0,48 x 5 = 2,4 kg.m2 za den, tj. až 25 tisíc l.ha-1 za den. Spíše jsou udávány hodnoty vyšší, tj. 2-6 litrů na 1 m2 a den-1.
Základní otázky, mimo kvality a vhodnosti závlahové vody dle ČSN 757143 – Jakost vody pro závlahy (1991), se soustřeďují na tyto okruhy:
Kdy zavlažovat?
Složitá otázka, která se u sportovních trávníků řeší s využitím počítačových modelů na základě průběhu povětrnostních a půdních podmínek v návaznosti na AZS. Taktéž dochází k inovaci technologií zavlažovacích systémů, včetně podpovrchové aplikace. Stanovit optimální dobu aplikace doplňkové závlahy není jednoduché. Praktičtější závlaháři udávají jako vhodnou fázi, kdy trávník začíná zavadat. Reakce travních druhů, respektive odolnost proti suchu je však různá – řídit se dominantním druhem, např. odolnou, ale po suchu pomalu regenerující kostřavou červenou nebo subdominantním na vodu vysoce náročným psinečkem tenkým na greenu. Zkušenost zde bude hrát významnou roli.
Jak vysoká má být úroveň závlahové dávky?
Úroveň doplňkové závlahy je též ve vztahu ke stáří trávníku. U trávníků po výsevu (první měsíc) je žádoucí udržovat vlhkost vegetačního substrátu každodenní závlahou a v menší dávce (5-7 l/m2/den). V dalším měsíci lze přijít na systém 2x za týden 10-15 l/m2.
U starších využívaných trávníků by měla dávka zajistit nasycenost vegetační vrstvy (plná vodní kapacita) do té míry, aby nedošlo k odtoku vody drenážním systémem a případnému vyplavování živin mimo ekosystém.
V praxi u využívaných trávníků by měla být pravidlem vydatná závlaha v dávce
20-25 mm/m2. Tato nepravidelná, cca v 1týdenním intervalu, prováděná závlaha přispívá k přirozenému vodnímu režimu a k tvorbě hlubší kořenové soustavy. Délka mezidobí mezi jednotlivými dávkami ve vztahu k teplotě vzduchu je následující:
teplota 20o C - asi 12 dnů
25o C - asi 8 dnů
30o C - asi 6 dnů
> 30o C - asi 5 dnů
V které denní době zavlažovat?
Z hlediska účinnosti závlahy, tj. omezení neproduktivního výparu je vhodné provádět závlahu časně ráno. V této době je též nejnižší rozdíl mezi teplotou závlahové vody
a rostlinami. Při vysoké teplotě a intenzitě slunečního záření může být odpařování až na úrovni 50 % závlahové vody. Při zavlažování v období vysoké teploty až 40-45 oC na povrchu trávníku může aplikace chladné závlahové vody vést k poškození trávníku (teplotní šok). V těchto případech je vhodné mírné ochlazení trávníku v průběhu dne malými dávkami závlahy, zvl. u golfových jamkovišť.
Obecná zásada:
Nově založený trávník po dobu 4 týdnů udržovat stále vlhký tedy 5-10 mm každý den, následně 2x týdně dávka cca 20 l/m2 a po zapojení drnu 1x týdně 20-25 l/m2.
Využívané (starší) trávníky zavlažovat 1x týdně v dávce 20-25 l/m2 dle průběhu a úrovně teploty vzduchu.
Udržovací péče
Ochrana trávníků proti plevelům a chorobám
Jedná se o speciální tématiku, jež je podrobně uvedena v publikaci Hrabě, F. a kol. Trávník pro zahradu, krajinu a sport (viz Literatura).
Vertikutace (pročesávání trávníku)
Cíl:
Vertikutace s mělkým prořezáváním (aerifikací – dole) a rotačním způsobem (vpravo). |
![]() |
![]() |
Aerifikace
Aerifikace je mechanické opatření trávníkové plochy zasahující do drnové a zejména vegetační vrstvy s cílem úpravy fyzikálních vlastností zhutnělého vegetačního substrátu (půdy) pro zlepšení jeho vzdušného a vlhkostního režimu a tím i vytvoření vhodných podmínek pro regeneraci drnové části tj. nadzemní zelené a kořenové hmoty.
Příčina: nevhodná půdní zrnitost (i přirozených zemin);
nevhodná skladba substrátů vegetační vrstvy;
nevhodná konstrukce profilů hřiště;
nadměrná antropogenní zátěž.
![]() |
![]() |
Aerifikace prořezáváním drnu | Aerifikace „jamkováním“ |
![]() |
„Špunty“ po jamkování je nutno z plochy buď odstranit Technika
|
Cíl:
Princip:
Pískování
![]() |
![]() |
Regenerační péče
Cíl: Zásadní opatření ke zlepšení fyzikálních charakteristik vegetační vrstva a vytvoření podmínek pro rychlou regeneraci travní(kového) drnu, zejména kořenů a pokryvnosti nadzemní části.
Skarifikace
Cíl:
Princip:
Využití:
![]() |
![]() |
Skarifikace (zmlazování) drnu | Hloubkové kypření radlicemi s prořezáváním |
Hloubkové kypření
Cíl:
Princip:
Následné opatření:
|
|
Hloubkové kypření – VERTI DRAIN Princip: obdobný jako u mělké aerifikace, ale s penetrací až do hloubky 350-400 mm. Plné hroty:
|
Pasivní kypření vrtáním půdního profilu
Cíl: hluboké vertikální narušení (prokypření) silně utužených, zejména nosných substrátů nebo přírodních zemin obvykle na plochách bez drenážní konstrukce
![]() |
![]() |
Tlakové kypření
- vzduchem (Teralift) - vodou (HydroJect)
![]() |
![]() |
![]() |
Meliorační frézování drnové části
|
|
Drážka:
|
Drnování – způsob rychlého založení trávníku nebo oprav části poškozeného trávníku
Druhy předpěstovaných trávníků se zeminou
Firma Zehetbauer
Firma KVĚT Rozměr: 2,50 x 0,40 m = 1,00 m2 Tloušťka: 1,50-2,0 cm Hmotnost: 25-30 kg Paleta = 33,00 m2, tj. 800 – 1000 kg |
Moderní vysoce výkonný „kombajn“ pro slupování trávníkového drnu |
Trávníkový drn bez substrátu
![]() |
Princip: dokonalé vyprání substrátu z velmi nízce sečeného drnu a slabé vrstvy kořenů. (viz obr. role – vlevo) |
Požadavky:
Biologické způsoby regenerace travní(kového) drnu
Přísev drnu
Dosévací stroj štěrbinový Šířka: 1,58-2,08 m Vzdálenost řádků: 75 mm Hloubka: max. 20 mm Výsevek: 0,2-2,8 g/m2 Výkon: 1,89-2,50 ha/hod. |
![]() |
Dosévací stroj jamkový
Šířka: 1,6m
Počet vpichů: 940/m2 – 1850/m2
Stroj pro bezorebný přesev trávníků (povrchový)
Vhodný pro regeneraci krajinných trávníků!
Přisvětlování trávníků
|
Pravidelná součást regenerace trávníků na velkých fotbalových stadionech (zastíněné plochy)
|
Top-dressing
![]() |
![]() |
Aplikace pomocných růstových látek
Jedná se o látky organického původu, mající podpůrné účinky na klíčení, vzcházení, odolnost vůči stresu aj.:
Blíže Hejduk, S. a kol. Trávníkářství (viz Literatura).
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005 |
Následující |