Ovocné druhy
Stavba ovocných dřevin
Kořenový systém – kořeny hlavní (kořen kůlový), vedlejší kořeny (kořeny 1., 2. a dalších řádů), kořenové vlášení
Generativně množené podnože – silně geotropicky orientovaný hlavní kořen
Vegetativně množené podnože – nemají hlavní kořen, z podzemní osy vyrůstají vedlejší kořeny horizontálně orientované
Část mezi kořenovým krčkem a nadzemní částí – stonkem tvoří kořenový krček
Kmen – nerozvětvená část – různá pěstitelská výška
Korunu – tvoří soubor větví, uspořádaný:
Různé typy korun, u některých druhů kosterní větve seskupeny v patra
Anatomická stavba kořene má všechny charakteristické znaky krytosemenných rostlin a do značné míry se shoduje s anatomickou stavbou nadzemních orgánů
Ovocné dřeviny a prostředí
Požadavky našich ovocných druhů na ekologické faktory můžeme rozdělit na
Většina ovocných druhů se řadí mezi světlomilné a teplomilné.
Vyznačují se dobrou adaptabilitou k hodnotám ekologických faktorů. Rentabilita pěstování zpravidla souvisí s určitým optimálním rozsahem.
Ekologické faktory
Přírodní podmínky, které vytvářejí určité vnější podmínky se nazývají ekologické faktory. Nepůsobí na ovocnou dřevinu osamoceně, ale společně.
Nejčastěji se rozdělují na:
a) podnební (klimatické)
b) půdní (edafické)
c) zeměpisné (topografické)
d) biotické (vliv rostlin, živočichů)
e) antropogenní (vliv člověka a civilizace)
ad a) podnební: světlo, teplo, voda, vzduch,vzdušná vlhkost, srážky
ad b) půdní: fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd
ad c) zeměpisné: zeměpisná šířka, délka, nadmořská výška, konfigurace terénu (expozice – výslunnou, inklinace – sklon svahu, svažitost – úhel sklonu, stupeň svažitosti)
ad d) biotické: vodní plochy, lesy, louky, pastviny, města, vliv blízkých pohoří
ad e) antropogenní: hustota výsadeb, tvar korun, chemická, biologická ochrana, tvar, velikost a přístupnost pozemku
Polohy podle nadmořské výšky rozdělujeme na :
Polohy podle charakteru okolního terénu:
Polohy podle jednotlivých kvadrantů:
Polohy pole konfigurace terénu:
Rajonizace
Ovocnářská rajonizace zahrnuje výběr a kategorizaci oblastí vhodných pro pěstování ovocných druhů
Pro hlavní ovocné druhy byly stanoveny 4 zóny (pásma) vhodnosti:
Tržnímu ovocnářství odpovídá 1. a 2. zóna vhodnosti
Při výběru konkrétních stanovišť se upřednostňují lokality, kde se pěstování ovocných druhů osvědčilo a při rozšiřování lze přecházet na stanoviště s obdobnými podmínkami
Diskutabilní je současná tendence rozšiřování teplomilných druhů (meruňky, broskvoně, vlašský ořešák) do chladnějších oblastí (globální oteplování klimatu – vysoké riziko při možném zvratu této pozitivní klimatické amplitudy)
Citlivé ovocné druhy: mandloň, broskvoň, vlašský ořešák (teploty -18 do -25o C). Jen
o málo odolnější jsou meruňky
Odolnější ovocné druhy: hrušně, třešně, višně, slivoně, jabloně ((teploty -22 do -30o C)
Odolné ovocné druhy: červený, bílý rybíz, angrešt (teploty -30o C)
Ochrana vůči poškození mrazem:
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005 |
Následující |