ŠKOLA JAKO ZAHRADA
3 Botanická klasifikace ovocných druhů
Pěstované druhy na území ČR patří do 9 čeledí a 17 rodů
Ovocné druhy tvoří různorodou skupinu rostlinných čeledí
Hospodářské členění je založeno na charakteru plodů
- Jádroviny – jabloň, hrušeň, mišpule, jeřáb, aronie, oskeruše, hloh
- čeleď růžovité (Rosaceae), užitková část – nepravý plod, malvice
- Peckoviny – slivoň (švestka, pološvestka, slíva, renklóda, mirabelka, třešeň, višeň, meruňka, broskvoň)
- čeleď růžovité (Rosaceae), užitková část – jednosemenný plod, peckovice, různá velikost, vybarvení
- Bobuloviny
rybíz, angrešt - užitková část bobule
čeleď lomikamenovité (Saxifragaceae)
maliník, ostružiník - užitková část – souplodí peckoviček
čeleď růžovité (Rosaceae)
jahodník - užitková část – jahoda, zdužnatělé lůžko s nažkami
čeleď růžovité (Rosaceae),
ořešák vlašský – užitková část peckovice
čeleď ořešákovité (Junglandaceae),
líska - užitková část peckovice, oříšek
čeleď břízovité (Betulaceae),
kaštanovník - užitková část – jednosemenná nažka
čeleď bukovité (Fagaceae)
mandloň - užitková část – peckovice
čeleď růžovité (Rosaceae)
- Netradiční ovoce – rozšiřuje sortiment tradičních druhů, zdroj vitamínu C, bioflavonoidů, minerálních látek: bez černý, dřín obecný, rakytník řešetlákový, růže dužnoplodá, moruše trnavská, kanadské, kamčatské borůvky apod.
Třídění, charakteristika ovocných rostlin – jednotlivých rodů
- podle zeměpisných pásem:
- tropické
- subtropické
- mírného pásma
JÁDROVINY
JABLOŇ (rod Malus Mill.)
- pochází z Asie, kde roste divoce
- stromy dorůstají výšky 10 – 12 m a dosahují stáří 60 – 100 roků
- květy sestaveny po 6 -8 v chocholících
- plody malé, trpké (z planých stromů – pláňata, z kulturních odrůd semenáče)
- keřový vzrůst je využíván pro podnože
ü duzéry, mírnější vzrůst, kořenový systém rozvětvený, brzy plodí, mají bujnější růst než janče
ü jančata, keřový vzrůst, kořenová soustava povrchová, mohutně rozvětvená
ü další druhy rodu Malus
ü jabloň Niedzwetzkého červená
ü jabloň ojíněná
ü jabloň drobnoplodá
ü jabloň slivolistá
ü jabloň Sieversova
ü jabloň kavkazská
HRUŠEŇ (rod Pyrus L.)
- pochází pravděpodobně z Číny
- tvoří mohutné stromy s jehlancovitou korunou, dožívá se vysokého věku, více než jabloně
- květy sestaveny po 8 – 9 v chocholících
- plody drobné, trpké malvice
- kůlový kořen proniká hluboce do půdy
- hrušeň se zpravidla dělí na:
ü hrušeň obecnou polničku
ü hrušeň obecnou sněžnou
ü hrušeň obecnou, pěstovanou (pěstované kulturní odrůdy)
ü a další druhy rodu Pyrus
ü hrušeň ussurijská (nejodolnější vůči mrazu)
ü hrušeň čínská (písečná)
KDOULOŇ (rod Cydonia Mill.)
- pochází ze severního Iránu, ze Zakavkazí a Malé Asie
- strom, nebo keř dorůstá výšky 4 - 5 m, dosahuje stáří okolo 50 roků
- květy jsou velké, jednotlivé
- plody velké, jablkovitého, hruškovitého tvaru, nejčastěji pro konzervárenské zpracování
- vegetativně množené slouží jako podnože pro hrušně, mají mnoho nevýhod,
- malá odolnost vůči nízkým teplotám, suchu, špatná afinita - nesnášenlivost
s naštěpovanou odrůdou
KDOULOVEC (rod Chaenomeles Lindl.)
- je trnitý nízký keř, vysoký l - 2 m
- květy červené, velké (využívá se jako okrasný keř)
- plody jablkovitého tvaru žlutozelené, kyselé, aromatické
MIŠPULE (rod Mespilus L.)
- pravděpodobně pochází z Kavkazu, rozšířena ve střední a jižní Evropě
- tvoří keř nebo strom
- květy velké, bílé barvy
- plod nepravá peckovice, obsahuje 2 - 5 tvrdých pecek, (použitelnost plodů až po přejití mrazem)
OSKERUŠE (rod Sorbus L.)
- pochází z jihovýchodní Evropy
- v našich podmínkách roste ve vinařských oblastech jižní Moravy
- vytváří mohutné stromy až 15 m vysoké
- plody drobné, tvaru jablkovitého, hruškovitého (použitelnost až po přechodu mrazem)
JEŘÁB (rod Sorbus L.)
- roste zejména ve vyšších polohách
- v lesích je řazen k dřevinám melioračním
- květy vytváří v bohatých latách
- plody červené, dužnaté malvice
- jeřáb moravský poskytuje jedlé plody s uplatněním v konzervárenství
PECKOVINY
TŘEŠEŇ (rod Cerasus L.)
- patří k nejstarším ovocným druhům
- vytváří mohutné stromy dorůstající 10 - 15 m výšky a stáří 60 - 80 roků
- květy velké, v květním pupenu se nachází jednoduché okoličnaté květenství o 2-3 květech
- plody malé, kulovité, srdčitého nebo oválného tvaru, černé, žluté či růžové barvy
- semenáče třešně ptačí se využívají jako podnože
- ušlechtilé odrůdy třešní se dělí na chrupky, srdcovky, polochrupky
VIŠEŇ (rod Cerasus L.)
- pochází z východního pobřeží Černého moře
- vyznačuje se stromovitým vzrůstem, dosahuje výšky až 8 m a stáří 30 – 40 roků
- višeň křovitá vytváří keře, velmi lehce odnožuje, má krátkou vegetační dobu, je mrazuvzdorná i odolává suchu
- kořenová soustava se rozprostírá mělce pod povrchem
MAHALEBKA (rod Cerasus L.)
- je rozšířena v teplejších oblastech střední Evropy
- tvoří keř, nebo strom 4 – 7 m vysoký, dosahuje stáří 40 – 50 let
- koruna hustá, mohutně větví
- kořenová soustava proniká hlouběji, vzdoruje suchu i mrazu, nenáročná na stanoviště
- používá se jako podnož pro třešně i višně
SLIVOŇ (rod Prunus L.)
- druhy se liší stromovitým či keřovitým vzrůstem
- květy slivoní jsou pětičetné, bílé, u švestek s nazelenalým nádechem
- plody jsou peckovice, do skupiny slív řadíme durancie, špendlíky, žilienku (podobá se slívě, kulovačce)
- vyskytuje se v četných variacích, plody se liší tvarem, velikostí i chutí
- z hlediska ovocnářského se nejčastěji dělí na švestky, pološvestky, slívy, renklódy
a mirabelky
- jsou velmi plodné s různou náročností na pěstitelské podmínky
- slivoň – trnka vytváří keře, má krátké trnité větve, silně odnožuje
MYROBALÁN (rod Prunus L.)
- dorůstá ve statný strom, vyniká bujností, keřové typy silně odnožují
- květy bílé, zpravidla po jednom v květním pupenu
- peckovice kulatá, drobná s nakyslou chutí, červenoplodé, žlutoplodé, modroplodé
- je vhodnou podnoží pro sušší půdy a teplejší polohy
MERUŇKA (rod Armeniaca Mill.)
- pochází ze střední Asie, z Mandžuska a Číny
- dorůstá ve strom 4 – 5 m vysoký, dosahuje stáří 30 – 40 roků
- květy narůžovělé i bílé, ojedinělé nebo po dvou
- peckovice sametově plstnaté, na sluneční straně načervenalé
- má krátkou dobu vegetačního klidu, brzy raší
- z hlediska šlechtitelského jsou využívány
- meruňka sibiřská
- meruňka černá, čínská
- meruňka mandžuská
- meruňka japonská
BROSKVOŇ (rod Amygdalus L.)
- pochází z Číny, postupně se dostala do střední Evropy
- tvoří keře nebo malé stromy s korunou do výšky 4 – 6 m, délka života 8 – 10 roků
- květy velké růžové miskovité, zvonkovité
- pomologie dělí broskvoně podle plstnatosti slupky plodů a podle přilnavosti dužniny k pecce (broskve pravé, tvrdky, nektarinky, bryňonky)
- broskvoň Davidova je cenná ze šlechtitelských důvodů
MANDLOŇ (rod Amygdalus L.)
- byla pěstována Římany a odtud se rozšířila do celé jižní Evropy
- stromy dosahují větší výšky i stáří než stromy meruněk a broskvoní
- květy jsou růžové pětičetné, rozkvétají brzy na jaře
- peckovice je vejčitá, suchá na povrchu, plstnatá, semenné jádro je bílé
- kořenová soustava má značnou regenerační schopnost, proniká do hloubky
SKOŘÁPKATÉ
OŘEŠÁK VLAŠSKÝ (rod Juglans L.)
- nejstarší zprávy jsou z Číny, Japonská, Indie
- v našich podmínkách se rozšířil od nejteplejších až do mírně vyšších poloh
- dorůstá v mohutný strom 10 – 15 m vysoký, dosahuje stáří až do 100 roků
- květy jednodomé, opylují se větrem
- plod je peckovice, dužnaté oplodí se nazývá rubina
- dělí se podle tloušťky skořápky (papírek, polopapírek, kamenáč, křapáč, hroznovitý)
- má hlubokou kořenovou soustavu
LÍSKA (rod Corylus L.)
- vyskytuje se nejčastěji v Turecku, Řecku
- prašníkové květy tvoří válcovité jehnědy
- pestíkové květy jsou směstnány v pupeny podobné listovým z nichž vyrůstají nitkové červené blizny
KAŠTANOVNÍK (rod Castanea Mill.)
- vytváří strom až 20 m vysoký, tvoří vysoké značně rozložité koruny
- je rostlinou jednodomou
- květy v klubíčkách na vzpřímených zelenavě bílých jehnědách. Samičí květy jsou ve spodní části jehněd
BOBULOVÉ
RYBÍZ (rod Ribes L.)
- tvoří 1-2 vysoké keře
- květy zelenavé, jsou sestaveny v převislých hroznech
- z řady botanických druhů vznikly pěstované odrůdy rybízu s různě barevnými bobulemi
ANGREŠT (rod Grossularia A.Rich.)
- tvoří keř 1 m vysoký s více kmínky vyrůstající z kořenového krčku
- květy obojaké, sdruženy po 1 – 3 v hrozny
- plody rozličných tvarů i barvy
MALINÍK (rod Rubus L.)
- tvoří keře, někdy i trnité, květy bílé, pětičetné
- plod složen z četných peckoviček, barvy červené, žluté
- kulturní odrůdy dělíme na jednou plodící a remontantní
OSTRUŽINÍK (rod Rubus L.)
- má keřovitý vzrůst
- květy bílé pětičetné
- plod ostružina, neodděluje se od suchého lůžka, zpravidla bývá lesklý, modře ojíněný
JAHODNÍK (rod Fragaria L.)
- rostliny jsou řazeny mezi vytrvalé – pereny s růžicí nadzemních listů
- květní stvoly nesou vrcholík bílých květů
- kulturní odrůdy velkoplodých zahradních jahodníků vznikly vzájemným křížením
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ
číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005
|
Následující
|