Travní biom- souhrnné označení ekosystémů stejných kategorií, např. travní biom – ekosystém luk, ekosystém savan, ekosystém trávníků.
Ekosystém - dynamický cirkulační systém producentů, konzumentů a reducentů, který je propojený energeticky s abiotickým prostředím a se značnou mírou stability a se schopností samostatné existence (samoobnovy) bez podstatnější dotace dodatkové energie.
Trávník
Pod pojmem trávník rozumíme účelové rostlinné společenstvo složené převážně z travních druhů (hřišťové trávníky), případně s dílčím zastoupením bylin (pestré, bylinné trávníky), výjimečně i bobovitých druhů (druhově pestré louky, trávníky v sadech aj.) obvykle nízkého vzrůstu a vytvářející hustý, pružný a pevný drn, jehož zelená hmota většinou není využívána pro krmení zvířat.
Trávníky patří po vodních plochách k nejsvětlejším prvkům prostředí, dobře kopírují terén a změkčují jeho kontury. Jsou spojovacím článkem mezi krajinnými prvky, pomáhají zvýraznit hodnotu všech druhů rostlin, které jej obklopují a představují přirozenou protiváhu barev kvetoucích rostlin. Čím jsou trávníkové plochy uspořádanější a jemnější, tím více se projevuje jejich kontrastní působení a tím větší je jejich pojící schopnost.
Travní drn– nadzemní živá a odumřelá travní hmota a kořenová fytomasa
Trávníkový drn - podzemní fytomasa (surový humus) vznikající při drnotvorném procesu, tvořená více či méně mineralizovanou organickou hmotou ze spleti svazčitých kořenů trav, výhonků, nadzemních stvolů a odumřelých částí „strniště“ o mocnosti 60-150 mm.
Travní druh – přirozená, stejnorodá skupina populací, která je vlivem řady faktorů morfologicky a biologicky odlišná od ostatních travních populací. V Evropském katalogu odrůd je zařazeno 27 travních druhů a téměř 2 500 odrůd pro pícní a trávníkové využití
(40 %).
Obr. 1: Struktura travního drnu intenzivního trávníku na přirozeném půdním profilu
|
1. Zelená listová vrstva, kosená (20 – 40 mm), nekosená (60 – 100 mm) 2. Vrstva plsti, nedostatečně rozložená (5 - 30 mm) 3. Vrstva plsti, silně rozložená (5 – 10 mm) 4. Odnožovací zóna 5. Hlavní kořenová zóna (50 – 100 mm) 6. Vegetační půdní vrstva (100 – 400 mm) 6a. Vegetační půdní vrstva s vyšším obsahem humusu 6b. Vegetační půdní vrstva s nízkým obsahem humusu 7. Zóna vyplavování živin 8. Akumulační vrstva pro jílovité částice, soli, ionty K+ 9. Podložní skeletovitá vrstva, světle zbarvená 10. Matečná hornina – půdotvorný substrát
|
Odrůda – ustálená skupina populací v rámci příslušného druhu vytvořenou záměrnou lidskou činností procesem výběru a šlechtění.
Kategorie trávníků - v širším slova smyslu skupina trávníků sloužících určitému podobnému účelu (např. reprezentační trávníky, hřišťové trávníky, parkové a okrasné trávníky, předpěstované trávníky - trávníkové koberce aj.).
Druh trávníku - vyjadřuje v rámci kategorie určité užší poslání (účel); např. tenisový trávník, fotbalový, golfový trávník - jamkoviště, odpaliště, dráhy, okraje.
Třída trávníků - vyjadřuje vztah k úrovni caespestechniky a požadovaným cílům, např. intenzivní a extenzivní trávníky.
Caespestechnika - soubor pěstebních a technických opatření zajišťujících požadovaný účel a funkčnost příslušné kategorie, příp. druhu trávníku.
V Evropských podmínkách se v kategorizaci a tvorbě směsí prosazuje systém RSM (Regel-Saatgut-Mischungen Rasen).
RSM specifikuje pro sestavování trávníkových směsí následující faktory (příklad):
RSM - 2.4. Užitkové trávníky - bylinné
Prostředí: bez omezení
Stanoviště: pro všechna stanoviště s výjimkou externě mokrých a živinami chudých
stanovištích
Využitelnost: volná příroda, sídliště, zahrady
Ošetřování: malé až velmi malé, 5-8 sečí/rok, výška sečení 40-50 mm
Výsevek: 10-15 g/m2
Při návrhu vhodných druhů je udáváno jejich průměrné % zastoupení (váhové) ve výsevku s úrovní možného rozpětí – většinou ±10 % od průměru – ve vztahu ke specifickým podmínkám prostředí. Vhodnost odrůdy je v RSM zpracována bodovým hodnocením 1až 9 a musí pro daný účel využití dosahovat minimálně stanovené hodnoty.
Dle tohoto systému je členění trávníků do kategorií a druhů následující:
![]() |
![]() |
Poznámka: 8.0 Biotopy – dělí se na 4 druhy trávníků 8.1 – 8.4
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005 |
Následující |