Trávníkářství je speciální obor pícninářství zabývající se biologií tvorby trávníkového drnu a pěstebně – technologickými opatřeními, nutnými pro splnění funkcí na něj kladenými. Tyto funkce jsou, na rozdíl od produkčního charakteru příbuzných oborů-lukařství
a pastvinářství, převážně t.z. mimoprodukčního charakteru. Vedle základní ekostabilizační funkce týkající se koloběhu uhlíku a dusíku, je to funkce krajinná a ekologická (protierozní, protiabrazní, zasakovací a filtrační spojená s omezováním ztrát živin vyplavováním, znečišťováním zdrojů podzemní vody nitráty, omezováním povrchového splachu živin, “blokací„ těžkých kovů v kořenové soustavě). Významná je funkce sportovně - rekreační, dále kulturní (malířství, poezie).
Rozsah pěstebních ploch travních porostů nejen produkčního charakteru tj. cca 1,0 mil. ha luka pastvin dále cca 0,45 mil. ha ploch s komunální zelení (stromovou, kořenovou
a převažující trávníkovou zelení) vyžaduje mimořádnou péči dotýkající se každého daňového poplatníka. Náklad na ošetřování 1 ha městské zeleně se pohybuje od 50 tis. do 130 tis. Kč. Každý občan by si měl položit otázku, zda-li stav (kvalita) této zeleně je na úrovni odpovídajícím nákladům.
Trávníkářství je spojováno nejčastěji s provozováním silně zatěžovaných sportovních fotbalových a golfových trávníků. V ČR je v současné době provozováno cca 100 golfových areálů, tvořících téměř 50-ti % podíl na všech areálech ve střední a východní Evropě. V této oblasti lze doslova hovořit o silně vyspělé průmyslové produkci nejen trávníkového drnu (ve vztahu ke znalosti například produkce předpěstovaných trávníků), ale i návazných „servisních„ služeb v oblasti péče o travní plochy a v konečném důsledku
i v oblasti služeb a péče o zákazníky. Náklady na vybudování golfového hřiště jsou enormně vysoké, často více jak 50 až 100 mil. Kč a u fotbalových hřišť s vyhříváním plochy cca 15-20 mil. Kč. O to usilovnější musí být snaha o racionální nákladovost jejich provozu. Nelze však opomenout i tematiku speciálních travních ploch, například oblast krajinotvorných „květnatých luk“, obnovy biotopů, regenerace „opuštěných“
a nevyužívaných podhorských porostů, sadů, vinic. Funkčnost trávníků je v přímém vztahu ke znalosti teorie. Kritériem dobré teorie je praxe tj. kvalitní trávník.
Předchozí |
Připraveno v rámci řešení projektu Environmentální vzdělávání pro pedagogy ZŠ číslo: CZ.1.07/1.3.10/03.0005 |
Následující |