Třída: Conjugatophyceae - spájivé řasy, spájivky

Zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, spájení neboli konjugace, charakterizuje 2. třídu kmene Chlorophyta. Při spájení se mění celé protoplasty buněk v gamety a kopulují párovitě buď tak, že jako améby vystoupí z rozpůlených membrán, anebo že se spojí prostřednictvím kopulačních kanálků, jež vytvořily kopulující buňky. Zygota, která takto vznikla, si vytvoří silnou buněč. blánu, takže může přetrvat i nepříznivé podmínky.

Velké chromatofory vyplňují obvykle značnou část buňky a jsou většinou osní. V menším počtu případů nacházíme též nástěnné chromatofory v podobě tenkých, spirálně vinutých pentlic. Buňky obsahují jen jedno jádro.

Většina druhů třídy Conjugatophyceae je jednobuněčná a je zřejmé, že tímto směrem půjde i jejich další vývoj. Existuje zde ovšem také celá řada typů vláknitých, avšak tato vlákna jsou velmi jednoduchá, buňky v nich si ponechávají svou autonomii, vlákna se snadno rozpadají, nevětví se a jsou složena ze stejných buněk. V třídě se nevytvořila žádná vývojová posloupnost organizačních stupňů. Zcela postrádáme bičíkaté formy a obrvené rozmnožovací útvary. Všechny spájivky mají svůj typický vzhled a při troše zkušenosti je můžeme od ostatních zelených řas lehce rozeznat. Svým výskytem jsou vázány pouze na sladké vody.

Systém spájivek:

1. řád Zygnematales – jařmatkovité, vláknité formy

Rod Spirogyra - šroubatka

Je nejznámější a nejrozšířenější jařmatkovitou řasou. Jméno dostala od šroubovitého, nástěnného chromatoforu, laločnatého na okraji a opatřeného četnými pyrenoidy. Buňky zpravidla obsahují více těchto šroubovitých chromatoforů. Buňky vytvářejí dlouhá, slizká (neboť vylučují sliz) a nevětvená vlákna, která vytvářejí temnězelené chomáče na povrchu vod, s nádechem do modrozelena.

Střed buňky vyplňuje velká vakuola s buněčnou šťávou a v jejím středu je shluk plasmy, obsahující jádro. Z tohoto centrálního shluku plasmy vedou na všechny strany k obvodu buňky plasmatické provazce, spojující středovou plasmu s nástěnnou plasmatickou vrstvou, v níž leží chromatofory.

Pohlavní rozmnožování neboli konjugace vláken u rodu Spirogyra probíhá takto: nejprve se vlákna k sobě rovnoběžně přiloží a spojí slizem, jímž jsou vždy na povrchu obalena. Potom buňky každého z vláken počnou vytvářet kopulační kanálky, které vznikají po jednom u každé buňky. V místě dotyku kanálků se buněčná blána rozpustí a kanálky spojí, takže je umožněno pohyblivému gametu, aby přešel do druhého vlákna. Funkci gametů převezmou protoplasty kopulujících buněk. Jeden z nich se stane pohyblivým, amébovitě projde kopulačním kanálkem a vstoupí do sousední buňky. Oba protoplasty splynou v jediný útvar zvaný zygota. Celý proces konjugace netrvá ani 24 hodin. Po skončení konjugace leží zygoty jen v jednom z kopulujících vláken, druhé je prázdné. Chová se tedy jedno vlákno jako samčí, druhé jako samičí rostlina.

Zástupce rodu rostou ve vodách všech druhů, častěji v čistších a chladnějších. Objevují se zpravidla brzy na jaře a koncem jara svou vegetaci končí. Determinace je založena na způsobu kopulace a tvorbě zygot a jejich ornamentaci, proto není možno obvykle sterilní vlákna určit.

Foto zástupci: Spirogyra sp1, Spirogyra sp2, Spirogyra sp3, Spirogyra sp4, Spirogyra sp5, Spirogyra sp6, Spirogyra jádro, Spirogyra pyrenoidy1, Spirogyra pyrenoidy2, Spirogyra dělení1, Spirogyra dělení2, Spirogyra jádro1, Spirogyra zygota klíčení, Spirogyra spájení1, Spirogyra spájení2, Spirogyra více druhů.

Rod Zygnema

Vyznačuje se dvěma osními hvězdicovými chromatofory, z nichž každý obsahuje jeden pyrenoid. Vlákna jsou opět jednoduchá, nevětvená a vylučují sliz. Jádro leží mezi chromatofory. Kopulace probíhá podobně jako u šroubatky, ale zygota se tvoří u některých druhů v kopulačním kanálku. Pokud se týká ekologie druhů rodu Zygnema, je stejná jako u rodu Spirogyra.

Foto zástupci: Zygnema sp1, Zygnema sp2, Zygnema Spirogyra, Mougeotia.

Rod Mougeotia

Má dlouhé tenké buňky s jedním osním chromatoforem tvaru desky se 2 nebo častěji více pyrenoidy. Chromatofor se může při nadměrné intenzitě světla obrátit hranou k jeho zdroji.

Zygoty vznikají v kopulačním kanálku a jsou pokryty dvouvrstevnou membránou., jejíž vnější část je barevná a často nese rozmanitou skulpturu. Ekologie zástupců rodu je stejná jako u předchozích rodů.

Foto zástupci: Mougeotia genuflexa, Mougeotia sp, Mougeotia zygota, Mougeotia spájení.

2. řád Desmidiales – dvojčatkovité, krásivky, dvojdílná buněčná blána, jednobuněčné formy

Rod Cylindrocystis

Má válcovité nebo elipsoidní buňky, 2-3krát delší než jejich šířka, na koncích široce zaoblené, uprostřed nezúžené, na průřezu kruhové. Rozmnožují se dělením: buňka se protáhne, jádro se rozdělí, pak se dělí chromatofor a pyrenoidy, načež se vytvoří příčná membrána. V ní se rozpustí příčná lamela a uvolní se dvě stejné buňky. V každé polovině buňky je hvězdicovitý chromatofor s tyčinkovitým nebo kulatým pyrenoidem. Buněčná blána vylučuje sliz.

Zástupci rodu žijí nejraději v kyselých vodách horských rašelinišť a bažin.

Foto zástupci: Cylindrocystis sp1, Cylindrocystis sp2.

Rod Closterium

Buňky zástupců rodu jsou zpravidla měsíčitě prohnuté a ke koncům se zužují. Na průřezu jsou vždy okrouhlé, nikdy nejsou smáčklé. Buněč. blána je podélně rýhována a obsahuje jemné póry. Chromatofor je obvykle osní a hvězdicovitý, složený z podélných lišt, které se uprostřed buňky spojují v mohutné těleso chromatoforu. V každé polovině buňky leží jeden chromatofor s pyrenoidy uspořádanými v podélné ose. Na obou koncích buňky jsou umístěny kulovité vakuoly s živě se pohybujícími zrnky síranu vápenatého. Někdy se vakuoly tvarem přizpůsobují tvaru buňky. Vytláčení slizu z pórů na konci buněk se mohou organismy pohybovat, reagujíce zpravidla na světlo a gravitaci.

Foto zástupci: Closterium aciculare, Closterium libellula, Closterium lunula, Closterium moniliferum, Closterium venus, Closterium pohlavní proces, Closterium sp1, Closterium sp2, Closterium sp3, Closterium sp4.

Rod Cosmarium

Vyznačuje se u většiny druhů plochými buňkami, zřetelně rozdělenými zářezem uprostřed na dvě poloviny. membrána je vždy opatřena póry a je buď hladká, nebo bradavičnatá, ale bez ostnů. Chromatofory mají různý tvar: jsou buď hvězdicovité a axiální, nebo deskovité s jedním nebo dvěma pyrenoidy; pak je v každé polovině buňky jeden chromatofor.

Cosmarium je nejbohatší rod spájivých řas vůbec, má kolem 1.000 druhů, jejichž determinace je dosti obtížná a vyžaduje značné zkušenosti. Roste hlavně v rašelinných tůňkách, v sedimentech a nárostech na vodních rostlinách a rašelinících.

Foto zástupci: Cosmarium botrytis, Cosmarium holmiense, Cosmarium sp1, Cosmarium sp2, Cosmarium sp3, Cosmarium sp4, Cosmarium sp5.

Rod Mesotaenium

Rod má krátce cylindrické buňky s celistvou stěnou, uloženou v hojném slizu. V buňkách je páskovitý chloroplast. Na vlhké zemi nebo na skalách tvoří slizová ložiska M. endlicherianum.

Foto zástupci: Mesotaenium sp1, Mesotaenium sp2.

Rod Euastrum

Rod má buňky s výrazným zářezem a zaobleně vykrajovanými polovinami. Při pohledu shora jsou buňky oválné.

Foto zástupci: Euastrum binale, Euastrum oblongum, Euastrum spinosum, Euastrum verrucosum, Euastrum zygota, Euastrum sp.

Rod Micrasterias

Rod má buňky široce oválné, s úzkým hlubokým zářezem mezi oběma polovinami. Okraje jsou rozděleny v několik souměrných laloků. Z boku je buňka silně zploštělá.

Foto zástupci: Micrasterias crux-melitensis, Micrasterias cytokinesis, Micrasterias foliacea, Micrasterias radiata, Micrasterias rotata, Micrasterias dělení, Micrasterias sp1, Micrasterias sp2, Micrasterias sp3, Micrasterias sp4, Micrasterias sp5.

ROD Staurastrum

Rod má buňky shora trojúhelníkovité, polygonální nebo vybíhající v dlouhá úzká ramena.

Foto zástupci: Staurastrum sp1, Staurastrum sp2, Staurastrum sp3, Staurastrum sp4, Staurastrum sp5, Staurastrum sp6, Staurastrum sp7, Staurastrum sp8, Staurastrum pohlavní proces, Staurastrum sp9, Staurastrum sp10, Staurastrum sp11.

Foto zástupci další druhy“

Arthrodesmus sp.

Hyalotheca sp, Hyalotheca dissilensis.

Netrium oblongum, Netrium sp.

Pleurotaenium ehrenbergii, Pleurotaenium nodosum, Pleurotaenium sp1, Pleurotaenium sp2.

Spirotaenia condensata, Spirotaenia sp.

Spondylosium sp.

Xanthidium sp1, Xanthidium sp2, Xanthidium dělení1, Xanthidium dělení2.