Morfologie semen

Při vývoji semene probíhá přestavba pletiv vajíčka na pletiva semene. Z vaječné buňky vzniká zárodek - embryo, z centrální buňky zárodečného vaku triploidní endosperm, z nucellu perisperm, z vaječných obalů osemení - testa. Osemení může mít složitou strukturu. Na příčném řezu osemením lze rozlišit například slizové, sklerenchymatické a pigmentové vrstvy. Povrch testy může být hladký, lesklý, rýhovaný, štětinatý nebo opatřený háčky či výrůstky, přispívající k zoochorii (rozšiřování semen pomocí zvířat).

Na povrchu osemení zralého semene můžeme rozlišit malou jizvičku - cikatrikulu, která vzniká v místě mikropylárního otvoru vajíčka. V tomto místě je osemení nejtenčí, a proto k němu směřuje špička radikuly embrya. Při klíčení semen jako prvý vyrůstá kořen a v tomto místě může osemení nejsnadněji roztrhnout. Dále na osemení bývá výrazná, oválná ploška označovaná jako pupek - hilum. Je to místo, kde se oddělilo poutko od semene. U obrácených a příčných vajíček je někdy patrný semenný šev (poutec) - raphe, což je hrana v místě srůstu poutka s obalem vajíčka. Na bázi poutce je spermotylium, což je malý hrbolek v místě chalázy vajíčka.

Obrázek: Schéma přeměny oplozeného přímého vajíčka v semeno

 Obrázek: Schéma přeměny oplozeného přímého vajíčka v semeno

Embryo semene dvouděložných rostlin se vždy skládá z plumuly, dvou děloh, hypokotylu a radikuly. Embryo leží v semeni buď rovně, nebo je svinuto či charakteristicky zakřiveno. Zásobní látky se ukládají buď do velkých děloh (bobovité, brukvovité) nebo do endospermu (lilkovité, lipnicovité, miříkovité). U třetí, původnější skupiny rostlin se z nucellu vyvíjí perisperm, který někdy vytěsňuje endosperm nebo se vyvíjí současně s ním (merlíkovité, hvozdíkovité). V takových případech je v semenech perisperm umístěn kolem endospermu. Nahromaděné látky v pletivech zabezpečují počáteční klíčení rostliny a mnohdy jsou využívány také pro výživu člověka.

Klíčení semen může probíhat dvěma způsoby. Při hypogeickém klíčení zůstávají dělohy pod zemí a nad půdu prorůstá první nadděložní článek - epikotyl (např. hrách, líska, dub). Při epigeickém klíčení se prodlužuje podděložní článek - hypokotyl, který vynáší dělohy nad půdu (např. len, slunečnice, buk). Ty zezelenají a jsou prvními asimilačními listy.

Obrázek: Schéma hypogeického (A) a epigeického (B) klíčení semen

Obrázek: Schéma hypogeického (A) a epigeického (B) klíčení semen

Praktická část:

V této části jsme se zaměřili na pozorování stavby semene a embrya hrachu nebo fazolu pod lupou.

Stavba semene hrachu setého nebo fazolu obecného příprava preparátu