Morfologie listu
Typický plochý lupenitý list (bifaciální) má rozšířenou čepel a zúžený řapík, kterým přisedá ke stonku. Někdy jsou na bázi řapíku párové výrůstky - palisty s postranními nebo úžlabními oušky, které někdy srůstají ve válcovitý útvar - botku (u rdesnovitých).
Obrázek: Schéma jednoduchého lupenitého listu
Žilnatina listů je tvořena soustavou svazků cévních, ovlivňuje tvar čepele, dává jí pevnost a je důležitým kritériem pro rozlišování listů.
Původnější je žilnatina vidličnatá (u některých kapradin a jinanu) - z báze listu vybíhá silnější žilka, která se několikrát vidličnatě větví a jednotlivé žilky nejsou propojeny. Nazýváme ji proto také žilnatinou otevřenou.
Krytosemenné rostliny mají žilnatinu uzavřenou, která výskytem spojů vytváří jemnou síťovitou strukturu. Dvouděložné rostliny mají nejčastěji žilnatinu zpeřenou (z hlavní žilky odbočují oboustranně žilky postranní, které se dále větví, např. buk, lípa) nebo dlanitou (z vrcholu řapíku vybíhá paprskovitě několik hlavních žilek, které se dále větví, např. kontryhel, javor). Vzácněji se vyskytuje žilnatina znožená, kdy z báze čepele vybíhá jedna žilka, z níž vybíhají další žilky jen na vnější straně (např. čemeřice).
Jednoděložné rostliny mají nejčastěji žilnatinu rovnoběžnou, která je tvořena stejně silnými žilkami probíhajícími rovnoběžně po celé délce čepele (např. trávy). Jestliže cévní svazky probíhají souběžně obloukem od báze k vrcholu čepele, kde se spojují, hovoříme o souběžné žilnatině (např. kýchavice).
Rozdělení listů podle tvaru a členitosti čepele
Listové čepele jsou buď jednoduché nebo složené z lístků.
Jednoduché listy dělíme na listy celistvé a členěné.
Listy celistvé mají nečleněnou čepel různých tvarů bez větších úkrojků a hlubších zářezů. Podle okrajů čepele označujeme celistvé listy jako celokrajné (např. jaterník), pilovité (např. bříza), zubaté (např. podběl), vroubkované (např.šalvěj) a laločnaté.
Členěné listy mají čepel dlanitě nebo zpeřeně členěnou. Podle hloubky zářezů členěných listů rozlišujeme laločné, klané, dílné a sečné listy. Přehledné rozdělení listů podle tvaru a členitosti čepele znázorňují následující obrázky.
Listy jednoduché celistvé - čepel je bez větších úkrojků a hlubších zářezů. Okraje listů mohou být rovné nebo pouze s mělkými zářezy.
Listy jednoduché členěné - čepel má různě hluboké zářezy
- peřenolaločný do 1/3
- peřenoklaný do 1/2
- peřenodílný do2/3
- peřenosečný téměř k hlavní žilce
Listy složené mají čepel rozdělenou na samostatné lístky a podle uspořádání jsou buď zpeřené nebo dlanitě složené.
Listy zpeřeně složené - mají na vřetenu řapíčkaté nebo přisedlé lístky seřazeny v párech (jařmech)
- lichozpeřené - list zakončen terminálním (lichým) lístkem (mohou být i přetrhovaně nebo lyrovitě zpeřené)
- sudozpeřené - list ukončen párem lístků (chybí terminální)
Listy dlanitě složené - jsou tvořené z paprsčitě uspořádaných lístků na konci řapíku
- trojčetné, čtyřčetné až mnohočetné
Postavení listů na stonku (fylotaxie)
Listy se zakládají na vzrostném vrcholu v určitém sledu a uspořádání. Nejrozšířenější postavení listů na stonku je střídavé, kdy listy vznikají a vyrůstají jednotlivě. U druhů rostlin se vstřícnými listy se nacházejí vždy dva listy proti sobě a přeslenité listy vyrůstají na nodu po třech a více.
U střídavě uspořádaných listů jsou listy uspořádány na pomyslné genetické spirále a současně tvoří řady listů stojících nad sebou (ortostichy). Fylotaxie může být charakterizována počtem otáček a počtem listů na spirále od nulového k následujícímu, který stojí nad ním na témže ortostichu. Tento poměr se vyjadřuje zlomkem, např. 1/2, 1/3, 2/5, 3/8, 5/12 apod. Velmi časté je postavení listů 2/5 u většiny dřevin (např. dubu, topolu, jabloně apod.), kde listy stojí střídavě v pěti řadách a genetická spirála se otočí dvakrát kolem stonku.
Vstřícné uspořádání listů se vyskytuje častěji u vývojově odvozenějších skupin rostlin, např. hluchavkovitých. Páry vstřícných listů tvoří v uzlinách nad sebou obvykle kříž (tzv. křižmostojné listy) - jeden pár je postaven kolmo k páru nad nebo pod ním. Ve všech způsobech postavení listů jsou listy rozestaveny tak, aby si vzájemně nestínily.