Květ u krytosemenných rostlin představuje orgán pohlavního rozmnožování a je tvořen souborem specializovaných sterilních (květní obaly) a fertilních (tyčinky a pestík) částí, které vyrůstají na rozšířeném květním lůžku.
U původnějších květů se setkáváme s větším počtem volných květních částí uspořádaných ve spirále na prodlouženém květním lůžku a u odvozenějších skupin bývá počet částí květu nižší, jsou uspořádány v kruzích a členové některých kruhů často srůstají.
Hlavní funkcí květu je zajištění pohlavního rozmnožování rostlin. Svým uspořádáním na rostlině a barevností květních obalů umožňuje opylení a poskytuje ochranu pohlavním buňkám.
Většina krytosemenných rostlin má květy oboupohlavné obsahující tyčinky a pestíky. Z nich se vyvinuly i květy jednopohlavné - samčí (obsahují jen tyčinky) a samičí (mají pouze pestík). Vyrůstají-li samčí i samičí květy na jednom jedinci, jedná se o rostliny jednodomé (např. tykvovité, kukuřice). Pokud se vytvářejí na oddělených rostlinách pak je označujeme jako dvoudomé (např. knotovka, chmel, vrby apod.). Někdy se u jednoho rostlinného druhu vyskytují květy oboupohlavné, ale i jednopohlavné, a pak tyto rostliny označujeme jako mnohomanželné (např. javor, jasan). Nevyvíjejí-li se v květu ani tyčinky, ani pestíky, pak vznikají květy sterilní (např. obvodové květy kaliny, chrpy apod.)