Histologie se zabývá studiem rostlinných pletiv. Rostlinnými pletivy tedy rozumíme soubory navzájem spojených buněk společného původu, zpravidla stejného tvaru a obdobné funkce. Tato pletiva lze rozdělit a charakterizovat podle různých hledisek.
Podle původu dělíme pletiva na nepravá a pravá. Pletiva nepravá vznikla proplétáním a druhotným nahloučením buněčných elementů, původně volných. Často jsou označována jako pseudoparenchym nebo plektenchym a jsou z nich tvořeny plodnice hub nebo sklerocia (např. paličkovice nachová) a některé zelené řasy.
Vyšší rostliny mají těla složená z pletiv pravých, která vznikají dělením mateřských buněk. Rozdělujeme je podle tvaru buněk a síly buněčné stěny (parenchym, kolenchym, sklerenchym a prozenchym), podle stáří a stádia vývoje (dělivá a trvalá) a podle funkce (krycí, provětrávací, absorpční, vyměšovací, vodivá, mechanická, asimilační a zásobní).