Poškození rostlin světlem

Nadbytek světla může vést k poškození buněčných struktur zajišťujících primární fázi fotosyntézy nadbytkem energie. Dojde k tvorbě volných kyslíkových radikálů, které poškozují membrány.  Při předpěstování rostlin ve sklenících je riziko poškození UV zářením po přesunu na venkovní plochy, jelikož sklo UV záření nepropouští. Poškození světlem se vyskytuje zřídka, příznakem jsou žlutohnědé až stříbřité papírově nekrotické skvrny na listech, časté jsou např. při výsadbě rajčat, paprik a letniček na venkovní stanoviště. Citlivější jsou také stínomilné pokojové rostliny, azalky, rododendrony a kapradiny.

Poškození rostlin přímým slunečním zářením může nastat v různých fázích vývoje, poškozeny bývají nadzemní části, poškození cibulí a hlíz nastává jen při jejich dlouhodobém odkrytí a projevuje se většinou zezelenáním světlu vystavených částí. K intenzivnějšímu poškození dochází za sucha, větru a nízké relativní vzdušné vlhkosti, také po nástupu slunečného a horkého počasí po předchozích deštích. Intenzivní záření zesiluje příznaky chloróz a nekróz z nedostatku K, Mg a Zn. Při nadbytku světla často dochází k přehřátí rostlin a následnému poškození vysokou teplotou.

Úžeh plodů vzniká při působení slunečního záření na povrch plodů. Teplota plodů na povrchu může být o 10-15°C vyšší než v okolí, pletiva tak mohou být poškozena. Poškozené místo je nejdříve vodnaté, měkké, později nekrotizuje,  při nezávažném poškození se úžeh projeví jen vznikem chlorotické skvrny. Citlivé jsou rajče, paprika, jablka, plody peckovin a melouny.

Prevence a ochrana poškození světlem spočívá v otužování rostlin před jejich vystavením světlu, přičemž otužovat je nutno i rostliny sluncemilné a světlomilné, stínování – mechanické (stínovky) nebo nátěr skla speciálními barvami např. amarit modrý.

 

Nedostatek světla vede k vybělení – etiolizaci, listy jsou světle zelené, tvorba chlorofylu je nízká, stonky jsou dlouhé, slabé, náchylné k poléhání, jelikož je omezena tvorba mechanických pletiv, zastíněné listy mohou opadnout.

Častý je nedostatek světla u pokojových rostlin, ve volné půdě jen při přehoustlém porostu. Etiolizace se používá i záměrně např. pro bělení chřestu a čekankových puků s cílem zajistit specifickou jemnou chuť a konzistenci.

Prevence a ochrana: nutné je zajistit dostatek světla, zejména mladé citlivé rostliny (např. bromélie) je nutno přisvětlovat. Přisvětlování či zatemňování se používá i pro řízené kultury (např. chryzantémy, poinsetie). Umělé zdroje světla jako jsou zářivky, žárovky, výbojky emitují různé vlnové délky v různém podílu, zároveň emitují i teplo.

 

 

 

Ficus benjamina popálený sluncem

Poškození rododendronu slunečním zářením

Spálení listů rajčete sluncem po výsadbě - typická je papírovitá struktura poškozeného místa

Úžeh plodu

Etiolizace listů narcisu