|
Poškození půdními herbicidy a jejich rezidui Projevuje se odumíráním růstového vrcholu, děložní lístky a první pravé listy odumírají od okrajů. Kořeny jsou krátké a deformované. U starších rostlin se poškození projevuje nejdříve na spodních listech mezižilkovou chlorózou a nekrózou, zatímco horní části rostlin jsou nepoškozené. Rostliny jsou retardované.
Inhibitory růstu rostlin Narušují vývoj a růst mladých rostlin, redukují schopnost klíčit a schopnost mladých rostlin se normálně vyvíjet. Efektivní jsou proti jednoletým i vytrvalým plevelům. Mohou působit dvěma způsoby: Jako inhibitory růstu kořenů (dinitroanily), přičemž jimi zasažené rostliny jsou zakrnělé, mají menší listy, které rostou oproti nezasaženým rostlinám více vzpřímeně. Jako inhibitory vzcházení (acetanilidy) působí hynutí některých rostlin ještě před vzejitím, ty, které vzejdou jsou zakrslé. Do stejné skupiny patří i thiokarbamáty, jimi zasažené rostliny mohou být zakrnělé, listy jsou zkrácené a vývoj pravých listů je zbržděn.
Regulátory růstu rostlin Způsobují deformace rychle rostoucích částí, zkadeřování a zkrucování listů, retardaci růstu rostlin. K rostlinám náchylným na poškození těmito látkami patří cukrová řepa, vinná réva a chmel. Používá se několik skupin růstových regulátorů: Fenoxymočoviny – 2,4 D, MCPA, benzoové kyseliny - dicamba , pyridiny – clopyralid, triclopyr.
Inhibitory fotosyntézy Triaziny (např. atrazin, cyanazine, simazine, metribuzin) působí na roslinu po rycheji při slunečném počasí, děložní listy hnědnou a okraje pravých listů žloutnou, pokud jsou aplikovány postemergentně působí nejdříve žloutnutí a následně usychání a hnědnutí listů. Fenylmočoviny mají podobný mechanismus účinku jako triaziny, z čehož plyne i podobné poškození rostlin. Uracily inhibují proces fotosyntézy, příznakem poškození je chloróza s následnou nekrózou listů. Benzothiadiazoly působí zpočátku chlorózu, následně hnědnutí a odumírání listů. Nitrily způsobují chlorózu, hnědnutí a odumírání listů. Pokud jsou zasaženy listy úletem kapek dochází ke vzniku skvrn nebo teček na listech. Je-li zasažena cukrovka, pak starší listy jsou postiženy více než mladší. Karbamáty působí podobné poškození rostlin jako nitrily, starší listy bývají poškozeny dříve a dříve odumírají. Dikarboxylové kyseliny působí podobné poškození rostlin jako nitrily a karbamáty.
Inhibitory tvorby pigmentů Způsobují destrukci chlorofylu, následkem je vybělení rostlinných pletiv. Listy se mohou zbarvovat do fialova, pokud je poškozen chlorofyl a méně poškozena syntéza antokyanů.
Destruktory buněčných membrán Jsou to postemergentní kontaktní přípravky, které jsou aktivovány slunečním zářením a v rostlině vyvolávají tvorbu peroxidu. Symptomy poškození se mohou objevit již za dvě hodiny po zasažení.
Inhibitory syntézy lipidů Inhibitory syntézy lipidů narušují tvorbu mastných kyselin, které jsou základem pro produkci lipidů v rostlinách. Působí jako inhibitory enzymu acetyl-coenzymu A karboxylázy (ACCasa) u trav. Dvouděložné rostliny jsou k této skupině herbicidů tolerantní. Poškození se projevuje relativně pomalu, po 6-10 dnech. Začíná nejdříve na mladých listech.
Inhibitory syntézy aminokyselin Působí specificky na enzymy podílející se na syntéze aminokyselin. Poškození se projevuje asi po jednom týdnu po aplikaci. Dochází ke zpomalení růstu a pomalému úhynu rostliny.
|
|
7.1 PŘÍZNAKY POŠKOZENÍ ROSTLIN HERBICIDY |
|
Toxicita aminobenzoové kyseliny-dicamba |
|
Fytotoxicita přípravku Roundup |
|
Reziduální fytotoxicita půdního herbicidu |
|
Fytotoxicita tvorby pigmentů |
|
Fytotoxicita herbicidu na révě (pravděpodobně 2,4 D) |