Poškození rostlin působením některého z meteorologických prvků je jedním z nejčastějších abiotických poškození rostlin vůbec. Může k němu docházet v různých obdobích roku, včetně období vegetačního klidu. Významná je zejména ta skutečnost, že takto způsobené škody téměř nelze eliminovat, v některých případech je možné omezit jejich následky. Neplatí „Poručíme větru, dešti“.

 

Meteorologický prvek charakterizuje meteorologické procesy, je to jev vyjádřený určitou fyzikální veličinou (teplota, rychlost větru, množství srážek, intenzita světla). Soubor meteorologických prvků na určitém místě a v určitém čase se nazývá počasí. Dlouhodobý režim počasí tvoří klima (podnebí). Na velkých územích se hovoří o makroklimatu, o mikroklimatu na prostorově malých celcích např. porostu, skleníku, skladu.

 

Rozdělení škodlivých meteorologických vlivů:

· dle povahy meteorologického jevu – extrémní teploty, srážky, vítr, krupobití, blesk,

· dle délky trvání určitého stavu  - sucho, srážky,

· dle intenzity jevu – přívalový déšť, vichřice, námraza aj,

· dle doby výskytu -  v neobvyklé době (pozdní jarní, časné podzimní mrazíky).

 

3.1 POŠKOZENÍ ROSTLIN POVĚTRNOSTNÍMI VLIVY

 

Vítr

Vítr je obecně definován jako základní meteorologický prvek popisující pohyb vzduchu v určitém místě atmosféry v daném časovém okamžiku vzhledem k zemskému povrchu. Za vítr se považuje jen horizontální složka vektoru větru. Základními charakteristikami jsou směr, udávaný v úhlových stupních, v běžné praxi však označovaný světovou stranou odkud vane, a rychlost uváděná v metrech za sekundu nebo kilometrech za hodinu. Rychlost větru se měří  anemometrem, nebo ji lze odhadnout pomocí Beaufortovy stupnice, která vychází z účinků větru na předměty na zemském povrchu.

Rostliny jsou ovlivňovány větrem:

a) příznivě:

- dochází k výměně vzduchu a tím k optimalizaci složení plynů v jejich okolí,

- působí proti inverzním teplotám, může zabránit chladovému poškození,

- podílí se na ochlazování povrchu rostlin,

- významný pro anemofilní a anemochorní druhy rostlin.

b) nepříznivě:

         - silný vítr spolu s teplem může vést k nadměrné transpiraci,

         - větrem erodovaný materiál může mechanicky poškozovat pletiva rostlin,

         - může docházet k přímým škodám např. opad plodů, lámání větví, vyvracení stromů,

- vznikají deformace korun stromů – tzv. vlajkové stromy – koruna na návětrné straně je méně vyvinutá než  v závětří.

Poškození rostlin větrem je závislé na kvalitě porostu a síle větru.

 

                 Srážky

Déšť je forma padajících kapalných srážek, pokud jsou v zimě kapky podchlazené pod 0 °C, dochází při dopadu na povrch půdy či jiné plochy ke vzniku ledovky. Větve rostlin se obalují vrstvou ledu, křehnou a mohou se lámat.

Poškození rostlin deštěm je nejčastěji způsobeno lijáky a průtržemi mračen spolu s větrem, kdy dochází zejména k poléhání rostlin. Přímé škody na rostlinách spočívají v poškození květů a plodů, květy nebývají opyleny a plody vlivem náhlého nadbytku vody praskají. Při dlouhotrvajících deštích může docházet u některých plodin k vypadávání semen, ta mohou také předčasně klíčit. K nepřímým škodám patří znečištění plodů nebo jiných užitkových částí rostlin, utužení povrchu půdy, rozbahnění půdy, což může vést k následnému poškození kořenů rostlin nedostatkem vzduchu.

Kroupy jsou rovněž pevným skupenstvím vody, jsou to kulovité, nebo nepravidelné útvary z ledu, které vznikají nabalováním ledových vrstev na kondenzační jádro. Velikost krup může být od 5 do 50 mm a hmotnost může dosahovat až 500 g ³⁰⁾.

Poškození rostlin krupobitím záleží na velikosti a hustotě krup, zmírnit jej může současný silnější déšť, důležitá je velikost a stupeň vývoje rostliny, vliv může mít i druh rostliny.

Poranění kroupami je patrné na zasažené straně, hlavními příznaky jsou roztřepené listy, léze na větvích, postupně bělavé až nažloutlé skvrny, částečné nebo úplné zničení květů či plodů, odlistění rostlin, odlámání letorostů, zničení mladých rostlin.

Rostliny poškozené kroupami lze v závislosti na míře poškození ošetřit různými způsoby tak, aby dopad poškození byl co nejmenší. Většinou je nutné poškozené části odstranit, ošetřit rostliny fungicidy a použít regenerační přihnojení.

Sníh je voda v pevném skupenství, má tvar vloček, jejichž velikost závisí na teplotě. Při nízkých teplotách jsou vločky menší, při vyšších teplotách mohou tvořit větší útvary. Sněhem bývají poškozovány stromy, zejména pokud jde o sníh těžký, nasycený vodou, důsledkem může být lámání větví, polomy a vývraty. Dlouhotrvající sněhová pokrývka může způsobit pozdější nástup vegetace. Sníh je příčinou vyležení porostů obilnin v případě, že napadne na nezamrzlou půdu. Pod sněhem vzniká specifické mikroklima příznivé pro rozvoj některých fytopatogenních hub. V souvislosti s táním sněhu na ještě zmrzlé půdě může dojít k tzv. vymáčení rostlin, kdy tyto nemají v důsledku zaplavení vodou dostatek kyslíku a CO₂.

 

Komplex povětrnostních faktorů poškozujících rostliny během zimy

Zimní sluneční spála je poškozením zejména stálezelených rostlin, je způsobena vystavením rostliny chladnému až mrazivému větru a zároveň intenzivnímu světlu. Dochází k otevření průduchů a odparu vody, rostlina nemá možnost ji ale přijmout ze zamrzlé půdy kořeny. Poškozené listy od okrajů nekrotizují, později vadnou a usychají. Pokud je nedostatek vody dlouhodobý a rostlina nemá možnost jej kompenzovat, hyne.

Zimní desikace vzniká zejména při střídání poměrně teplého počasí ve dne a mrazivého počasí v noci. Rostlina nemá možnost přijímat vodu kořeny, neboť ta je fyziologicky nedostupně vázaná v půdě, zároveň však dochází k poměrně intenzivním ztrátám vody z pletiv přes den. Rostlina postupně usychá.

Ledový krunýř vzniká při tání a opětovném zmrznutí sněhu, proniká-li do sněhu voda, proniká i do povrchu půdy a led obalí kořeny. Rostlina je „udušena“ ledem.

Ledová deska je označení pro slabou ledovou vrstvu vznikající na povrchu sněhu

např. nad trsy rostlin. Led působí jako izolace a ve dne zároveň dochází k ohřívání vzduchu pod ním. V noci se vzduch prudce ochlazuje a rostliny pod ledem jsou poškozovány chladem či mrazem.

Mrazové rozprasky vznikají převážně na jižní a jihozápadní straně kmene a kosterních větví, často na spodní části kmenů a větví. Dochází k ohřátí a následnému nočnímu zmrznutím kambia, voda v něm mění svůj objem a způsobuje praskání.

Mrazové desky vznikají stejným mechanismem jako mrazové rozprasky, jsou však plošné.

Ledovka je celistvá vrstva ledu, která vzniká dopadem vodních kapek na podchlazený povrch a jejich zmrznutím.

Námraza je tvořena ledovými krystaly na povrchu předmětů, vč. rostlin, vzniká mrznutím drobných kapek vzdušné vlhkosti na předmětech s teplotou nižší než 0°C, nebo srážením vzdušné vody na podchlazených předmětech. Může být buď „průsvitná“, tvořená souvislou vrstvou ledu, která se těžko odstraňuje, nebo „zrnitá“, která má charakter ledových vláken, snadno mechanicky odstranitelných, např. sklepáváním z větví.

Střídavé zmrzání a tání povrchu půdy poškozuje rostliny zejména trháním drobných kořenů. Docházet může také k nekrózám kůry kořenového krčku, pokud je utlačován mrznoucí půdou.

 

Poškození rostlin bleskem

Poškození stromů bleskem se projevuje rozštípnutím kmene, potrhaná jsou i pletiva. Kůra stromů je oddělená od dřeva, hlavní výhon se často láme, dřeň výhonů může nekrotizovat, bývá oddělena od dřeva. Žilky listů hnědnou, také listy hnědnou a opadávají. Rostlina je při zasažení bleskem poškozována teplem (při úderu blesku se během 100 miliontin sekundy zvýší teplota na 27 760 °C, rovněž se zvedá tlak v pletivech, a to na 10ti až 100 násobek tlaku přepočteného na hladinu moře, což vede k roztržení kmene³¹⁾ ). Elektrický výboj se může přenášet kořeny na okolní stromy, které mohou být také poškozeny, což se projevuje fyziologickými poruchami. Stromy ohrožené bleskem, soliterní, vysoké, lze chránit instalací bleskosvodu, toho se využívá zejména v případě památných stromů.

Často je těžké odlišit poškození rostlin bleskem od napadení některými patogeny a jejich projevy ³¹⁾

Poškození révy vinné bleskem vede k odumírání rostlin, keře mohou být poškozeny v kruzích nebo řadách – při vedení na drátech.

Poškození polních kultur bleskem je obvykle koncentrické kolem místa úderu,

poškozené rostliny bývají často v okolí drenáží nebo elektrického vedení, postupně vadnou a odumírají.

3  POŠKOZENÍ ROSTLIN V SOUVISLOSTI S METEOROLOGICKÝMI PRVKY A KLIMATEM