|
Příznaky nadbytku a toxicity živin Nadbytek a toxicita N Rostliny jsou bujné, tmavě zelené až s nádechem do modra, některé porosty zahušťují, jejich spodní patra jsou etiolizovaná. Pletiva jsou nevyzrálá, mechanicky málo odolná a snižuje se odolnost vůči patogenům. Nadbytek a toxicita K Nadbytek K v substrátu působí antagonisticky na příjem Mg2+, Ca2+, Zn2+, Mn2+, Na+ , to může mít za následek projevy nedostatku těchto prvků u rostlin 12). Nadbytek a toxicita P Nadbytek fosforu nebývá pozorován, může vést k předčasnému zrání rostlin. Bývá poměrně rychle vyplaven. Může také docházet k omezení příjmu Fe a Zn 16). Nadbytek a toxicita Ca Při přehnojení Ca a na vápenitých půdách se může u některých rostlin projevit chloróza, jelikož Ca antagonisticky působí na příjem Fe, Mn a Zn. Rostliny, které vápník nesnášejí tzv. kalkofobní rostliny (např. všechny vřesovištní rostliny) ve vápenitých substrátech neprospívají. Nadbytek a toxicita Mg Nadbytek hořčíku způsobuje redukci tvorby kořenů a následně také nadzemní hmoty rostlin. Toxicita Mg bývá u rostlin vzácná, nejprve bývají pozorovány příznaky nedostatku draslíku 15). Nadbytek a toxicita S Nadbytek síry může vyvolat předčasný opad listů 16). Nadbytek a toxicita Fe Nadbytek železa se projevuje bronzovitým zbarvením listů a vznikem drobných hnědavých skvrnek 16). Nadbytek a toxicita Zn Dochází k redukci růstu listů a kořenů, negativně je ovlivňován příjem P a Fe 12). Častěji se vyskytuje na kyselých půdách. Nadbytek a toxicita Mn Způsobuje chlorózy, na rubu listů jsou hnědavé skvrnky, které mohou splývat. Při toxické hladině listy, případně celé rostliny odumírají 12). Drobné žilky na rubu listů černají 14). Nadbytek a toxicita Cu Cu ovlivňuje negativně příjem Fe, proto se projevuje chlorózou 12). Mezi žilkami se objevují žlutavé až bělavé skvrnky 14). Poškození se může vyskytnout na rostlinách opakovaně ošetřovaných Cu fungicidy, případně na pozemcích po pěstování těchto rostlin. Nadbytek a toxicita B Nadbytek se projevuje chlorózou starších listů, pokračuje okrajovou nekrózou 12). Nadbytek a toxicita Mo Při běžném pěstování rostlin nebývá nadbytek a toxicita pozorována, pokud k ní dojde, je provázena červenožlutou chlorózou listů 12). Nadbytek a toxicita Cl Nadbytek a toxicita se může projevit při závlaze vodou obsahující Cl a při používání NaCl pro zimní údržbu komunikací. Příznakem je chloróza a hnědnutí vrcholů a okrajů listů a zakrnělost rostlin. Nadbytek a toxicita Na Toxicita Na bývá spojena s vyšší hladinou Cl, u polních a zahradních plodin k ní může dojít zejména při závlaze vodou nesplňující parametry závlahové vody. Zde záleží na poměru mezi poměrem Na ku Ca a Mg v této vodě, jelikož tyto živiny mají potenciál toxicitu Na redukovat 17). Citlivost jednotlivých druhů rostlin k poškození Na je různá, obecně lze za citlivější považovat opadavé dřeviny a méně citlivé jednoleté rostliny 17). Poškození se projevuje nejprve na starších listech usycháním okrajů, které může pokračovat až do střední části listu.
Příznaky nadbytku a toxicity abiogenních prvků a těžkých kovů Nadbytek a toxicita Al Toxicita Al se může projevit zejména na silně kyselých půdách, často je spojena s nedostatkem Ca a Mg na těchto půdách. Je příčinou redukce tvorby kořenů a následně i nadzemní části18). Tvorba postranních kořenů redukována není 12). S tímto problémem se však setkáváme na většině půd zřídka. Toxicita Al se projevuje také u leguminóz, kdy snižuje schopnost symbiotického poutání vzdušného dusíku 19). Nadbytek a toxicita Pb Toxicita olova se projevuje zakrnělým vzrůstem, chlorózou a černáním kořenů. Jsou narušeny procesy výživy, vodního režimu, fotosyntézy, hormonální procesy a narušena struktura a propustnost membrán 20). Nadbytek a toxicita Cd Nadbytek Cd narušuje v rostlině proces otvírání průduchů, transpirace, hospodaření s vodou, fotosyntézu a enzymatické pochody. Viditelnými příznaky jsou chloróza podobná jako při nedostatku Fe a P, svinování listů a zakrnění rostliny 21). Kořeny kořenové zeleniny mrcasatí 12). Nadbytek a toxicita Ni Nadbytek Ni snižuje intenzitu růstu, fotosyntézy a transpiraci 12). U citlivých rostlin se projevují chlorózy a nekrózy, je zpomalen růst a klíčení rostlin 24). Nadbytek a toxicita Hg Zdrojem kontaminace je zpracování těžkých kovů, dříve se používaly i rtuťnaté fungicidy, zejména mořidla. Rtuť negativně působí na růst rostlin, vývoj kořenů a fotosyntézu 12). Nadbytek a toxicita Sr Toxicita stroncia pro rostliny se projevuje inhibicí růstu kořenů, inhibice jejich větvení ani zbrzdění růstu nadzemní části rostlin nebylo zaznamenáno 22). Nadbytek a toxicita Cr Toxicita chromu se projevuje narušením metabolických procesů v rostlině, viditelnými příznaky jsou narušení procesů klíčení, růstu stonků a listů 23). Nadbytek a toxicita Be Berylium je pro rostlinu toxické už v malých dávkách, brzdí klíčení rostlin a příjem Mg a Ca 12). Nadbytek a toxicita As Arsen se vyskytuje v přirozeně v půdě, antropogenními zdroji jsou spalování fosilních paliv, zpracování kovů a dříve rovněž používání pesticidů obsahujících arsen. Nadbytek a toxicita arsenu se projevuje zpomalením růstu rostlin, vadnutím, fialověním listů a snížením výnosu 12). Faktory omezující příjem živin Příjem živin rostlinami ovlivňují: - chladno – při nízké teplotě půdy se snižuje aktivita mikroorganismů podílejících se na mineralizaci živin. Nižší je i příjem živin kořeny, zde však existují rozdíly mezi jednotlivými živinami. Chladno má vliv na omezení příjmu P – příkladem je nafialovělé zbarvení listů kukuřice na jaře, zejména v období s výskytem pozdních jarních mrazíků. - vysoké teploty – často působí v kombinaci se suchem, působí rovněž omezení příjmu živin. - sucho – živiny v půdě jsou omezeně přístupné, omezuje se pohyb živin v půdě, chybí voda pro jejich rozpouštění. Omezuje se také činnost půdních mikroorganismů, které nepodílejí na mineralizaci živin. Při aplikaci listové výživy roztok na listech rychle zasychá, příjem se zpomaluje. - vlhko – vysoký obsah vody v půdě vede k úbytku půdního vzduchu a tak i kyslíku, snižuje se mikrobiální aktivita a tím i mineralizace látek, kořeny mohou příjem živin omezit. Při aplikaci listové výživy je roztok z listech rychle smýván, příjem takto aplikovaných živin se snižuje.
Diagnostika nedostatku živin Nedostatek živin lze diagnostikovat orientačně (presumptivně). Diagnostika má několik rozhodovacích kroků: · zjištění typu příznaků a jejich lokalizace na rostlině, · posouzení, který prvek příznaky mohl způsobit, · ověření splnění podmínek pro vznik nedostatku daného prvku, · konfirmační (potvrzující) diagnostika, · vyloučení biotické příčiny, · chemická analýza rostlin, příp. substrátu.
|
|
Nadbytek živin |