Složení vzduchu optimální pro rostliny je 79 % N;  21 % O; 1 % CO₂.

Dusík obsažený ve vzduchu většina rostlin není schopna využít, výjimkou jsou čeledi Fabaceae, Mimosaceae a Caesalpiniaceae, které jsou schopny jej utilizovat díky symbiotickým bakteriím rodů Rhizobium, Bradyrhizobium a Sinorhizobium.

Kyslík rostlina přijímá při fotorespiraci, procesu, který probíhána světle a při němž vzniká CO₂. Proces fotorespirace je intenzivnější při vysokých teplotách a radiaci. Snižuje fixaci uhlíku při vyšších koncentracích kyslíku ²⁹⁾. Dalším procesem, při němž je kyslík nezbytný, je respirace – dýchání, probíhá v době, kdy nemůže probíhat fotosyntéza (např. v noci, kvetení stromů bez olistění, klíčení semen). Nedostatek kyslíku hrozí v půdě, projevuje se potlačením tvorby kořenů a ve skladech, kde při nízké hladině dochází k fyziologickému rozkladu pletiv.

Oxid uhličitý ze vzduchu je primárním zdrojem CO₂ pro fotosyntézu. Při nedostatku se snižuje intenzita fotosyntézy, umělé obohacování se provádí jen v uzavřených prostorách (skleníky). Nadbytek CO₂ vede ke zpomalení až zastavení růstu rostlin a zastavení dýchání (využití ve skladech).

 

Poškození rostlin suchým vzduchem

Suchý vzduch působí samostatné škody na rostlinách ve volném prostředí zřídka, avšak  při současném větru a vysoké teplotě dochází k tzv. větrným popáleninám, jejichž příčinou je nadměrný odpar vody z listu (častější na listech vzdálenějších od kořenů), dále ke scvrknutí plodů a vadnutí rostlin. Časté je toto poškození u pokojových rostlin v zimě při vytápění ústředním topením. Většina pokojových  rostli pochází z oblastí s vyšší vzdušnou vlhkostí a má tedy vysoké nároky na rvv. Ve sklenících je nebezpečí tohoto druhu poškození odpoledne při silném slunečním svitu.

Prevencí je rosení rostlin,  zmlžování vzduchu, polévání cest a stínování.

 

Poškození rostlin vlhkým vzduchem

Tento typ poškození vzniká při nadměrné vlhkosti vzduchu a půdy. Na rostlině se projevuje vznikem intumescencí (zduřenin) nebo edému.

Nejčastěji se v praxi lze setkat s porůstáním obilek v případě, že zralé zrno není včas sklizeno a nastane deštivé počasí. Problém je zejména u polehlého obilí a odrůd s krátkou dormancí nebo bez dormance. Následkem je ztráta zejména potravinářské kvality, jelikož dochází k porušení struktur lepku a škrobu. V extrémních případech, kdy je zrno poškozeno tak, že je nelze použít ani ke krmným či jiným účelům, lze hovořit o 100% ztrátě na výnosu.

1.1.5 VZDUCH

Asplenium nevhodně umístěné nad ústředním topením

Intumescence na listu pelargonie

Porůstání obilek