Nemoci a management zdraví zvířat
Nemoci ovcí a koz
V posledních letech dochází k opětovnému rozvoji chovu malých přežvýkavců, jejichž početní stavy se mírně zvyšují.
V chovu ovcí dochází k výrazné intenzifikaci s cílem minimalizovat náklady na výživu a ustájení zvířat. Převažujícím způsobem chovu se tak v posledních letech stává extenzivní, tzv. anglosaský způsob chovu, který využívá bahnění ovcí na jaře v období dostatečné úživnosti pastvy, aby zvířata nemusela být přikrmována jadrnými krmivy. V minulosti na našem území dominoval tradiční salašnický způsob chovu, kdy bahnění probíhá v zimě, a jehňata se přikrmují. Také se významně změnila proporce chovaných užitkových typů ovcí, kdy významně stoupá podíl plemen s masnou užitkovostí a rozšiřují se i chovy orientované na produkci ovčího mléka. Vzhledem k pastevnímu způsobu chovu jsou velmi rozšířenými zdravotními problémy v chovu parazitózy a karence. Další významnou oblastí jsou onemocnění vedoucí ke ztrátám jehňat.
 |
V chovu koz dominuje produkce mléka s tím, že vznikají i poměrně velké mléčné farmy dojených koz, čímž stoupají i zdravotní rizika vyplývající z vysoké koncentrace zvířat a také jejich intenzivní výživy ve snaze o dosahování vysoké mléčné produkce. Kozy s intenzivní mléčnou produkcí mají vysoké nároky na intenzitu metabolismu a tím i výživy a u dojených koz se proto často setkáváme s poruchami metabolismu - podobně jako u dojeného skotu. Komplex produkčních onemocnění je podrobněji popsán v prezentaci Krmivářské poradenství – produkční a metabolická onemocnění. V posledních letech však stoupá také počet chovů koz s masnou užitkovostí.
V první části prezentace budou stručně představeny nejčastější příčiny ztrát mláďat malých přežvýkavců, kam patří onemocnění vyvolávající aborty (potraty) a předčasné porody málo životaschopných mláďat.
Vzhledem k extenzivnímu způsobu chovu a menší kontrole porodů ze strany chovatele, které navíc mohou probíhat v období nepříznivých klimatických podmínek, jsou novorozená mláďata (zejména jehňata narozená na pastvinách) ohrožena chladovým stresem a také nedostatkem živin v případě, že se z různých příčin dostatečně nenapijí. Nejčastější je kombinace obou stavů, která vede ke vzniku komplexu hypoglykémie a chladového stresu. Nedostatečné napojení kolostrem vede u mláďat také ke vzniku hypogamaglobulinemie, protože mláďata přežvýkavců nemají po narození v krvi protilátky a přijímají je od matky až mlezivem.
 |
 |
 |
Vzhledem k tomu, že v České republice jsou půdy poměrně chudé na obsah mikroprvků, jsou extenzivně chovaní přežvýkavci ohrožováni karencemi, které vznikají v důsledku nedostatku prvků v rostlinách, které na deficitních půdách rostou. Vzhledem k tomu, že mikroprvky přestupují z matky do plodu přes placentu, může při jejich deficitu ve výživě matky, vzniknout také nedostatek prvku u mláděte již v průběhu jeho vývoje v děloze. Mláďata se pak rodí s klinickými syndromy, které jsou karencemi způsobeny. K dalším příčinám ztrát mláďat v období kolem porodu lze zařadit také udušení mláďat, pokud nedojde k jejich rychlému uvolnění z plodových obalů.
 |
Mimo výše uvedená metabolická onemocnění byl u kůzlat popsán a v ČR také zdiagnostikován tzv. „Syndrom svalové slabosti“ – Floppy kid syndrom. Jedná se o onemocnění postihující kůzlata nejčastěji ve věku 4 až 14 dnů a k hlavním příznakům patří svalová slabost, nechutenství, nezájem o okolí a ospalost. Syndrom byl poprvé popsán v Kanadě v roce 1991. V Evropě je diagnostikován v různých zemích od konce devadesátých let. První případy v České republice jsme popsali zhruba před 10 lety. Jedná se o neinfekční (nepřenosné) onemocnění charakterizované těžkou poruchou metabolismu kůzlat. Z ne zcela známých příčin u nich dochází k těžkému překyselení krve a celého organismu kyselinou mléčnou (metabolické acidóze). Onemocnění je v případě jeho včasného rozpoznání možno úspěšně léčit, ale má také vysoký potenciál způsobit značné ztráty kůzlat úhynem.
Popisuje se, že četnost výskytu onemocnění se mění rok od roku s tím, že o něco častější výskyty bývají u masných plemen koz oproti plemenům dojeným. Kůzlata se narodí jako zcela zdravá, ale v uvedeném věku přestanou přijímat mléko, v důsledku svalové slabosti uléhají, nemají zájem o okolí, málo reagují na podněty a při vyšetření jsou zcela slabá až „hadrovitá“. Mezi další příznaky patří mírné zvětšení břicha. Někteří autoři se domnívají, že jednou z příčin tvorby velkého množství kyseliny mléčné je přemnožení některých střevních bakterií (Clostridium perfringens typ A) při vysokém příjmu mleziva a mléka kůzlaty. Dále se jako možná příčina zvažuje nedostatek některých minerálních látek (draslíku) ve výživě a krvi koz a kůzlat. Překyselení organismu následně způsobuje poškození ledvin a srdce.
Námi popsané první případy syndromu svalové slabosti byly diagnostikovány ve stádě 37 plemenných bílých krátkosrstých koz, kterým se narodilo celkem 75 kůzlat. Z nich 20 onemocnělo. První příznaky se začínali objevovat ve věku čtyř až devíti dnů věku. Mezi klinické projevy postižených kůzlat na začátku onemocnění (první až druhý den) patřila snížená teplota, apatie, ospalost, neschopnost pohybu, „psí posed“, vykasané břicho, projevy bolesti (skřípání zuby) a u některých zvířat také poruchy dýchání. Při vyšetření krve byla zjišťována těžká metabolická acidóza. Pokud nebyla zahájena léčba, došlo k úhynu kůzlete do 24 hodin od zpozorování příznaků onemocnění. Z toho vyplývá, že je nutno onemocnění včas diagnostikovat a zahájit léčbu, která spočívá v neutralizaci překyseleného organismu kůzlat. Vzhledem k tomu, že úprava metabolické acidózy se provádí nitrožilní infuzí a musí být zcela přesně dávkována, je nutno ke kůzlatům vykazujícím uvedené příznaky urychleně přizvat veterinárního lékaře a zahájit intenzivní léčbu. Protože onemocnění může souviset s vysokým příjmem mléka, doporučuje se kůzlata po dobu výskytu klinických příznaků dočasně odstavit od matek a napájet je roztoky určenými k léčbě průjmových onemocnění s vysazením mléka. Po vymizení klinických příznaků se kůzlata postupně napájí malým množstvím mléka a po úplném uzdravení se vrací zpět k matkám. Ve většině případů dojde již po jednom nitrožilním podání léčiv upravujících překyselení organismu k výraznému ústupu příznaků a další aplikace již nejsou nutné. Další součástí léčby bývá také aplikace antibiotik, která mají eliminovat přemnožené bakterie odpovědné za nadprodukci kyseliny mléčné.
 |
 |
Z hlediska odlišení dalších podobných onemocnění je potřeba se zaměřit na vyloučení případů nutriční svalové dystrofie („nemoci bílých svalů“), která vyvolává podobné příznaky svalové slabosti u kůzlat, ale i dalších mláďat přežvýkavců, v oblastech s nedostatkem selenu v krmivu. K základním příznakům tohoto onemocnění patří kromě svalové slabosti také poruchy sání mleziva a mléka ihned od narození. U některých nemocných mláďat bává pozorován jazyk visící z dutiny ústní. Při pitvě se u uhynulých zvířat zjišťují ve svalovině okrsky vzhledu vařeného masa. Při vyšetření krve není zjišťováno překyselení a naopak jsou výrazně změněné některé parametry dokazující onemocnění svalů a také nedostatek selenu. Toto onemocnění, které je schopno způsobit až 100 % úhynů mláďat je u nemocných mláďat již obtížně léčitelné. Dá se ale úspěšně vyřešit podáváním doplňků selenu březím matkám.
Častou příčinou ztrát mláďat jsou průjmová onemocnění. Jejich výskyt u jehňat a kůzlat nemusí dosahovat vysokých výskytů za předpokladu, že mláďata jsou odchovávána pod matkami, což jim zabezpečí přísun protilátek a chrání jedince prostřednictvím tzv. laktogenní imunity. Při umělém odchovu a v případě velkých koncentrací zvířat jsou však i mláďata malých přežvýkavců úhyny souvisejícími s některými střevními infekcemi a parazitózami ohrožována.
K nejzávažnějším infekcím u malých přežvýkavců (mláďat, ale i dospělých) patří komplex klostridiových infekcí.
 |
 |
 |
 |
Dalším onemocněním, které je schopno způsobit značné ztráty kůzlat je kokcidióza (vyvolaná parazitem druhu Eimeria), která se však vyskytuje až u starších zvířat (od 1 měsíce věku). Většinou sice bývá doprovázena příznaky průjmu, ale může se vyskytovat i ve formě náhlých úhynů s nervovými příznaky bez průjmu. Kokcidiózou bývají postižena hlavně kůzlata dojených plemen farmových chovů s vyšší koncentrací kůzlat. K nákaze dochází od starších zvířat (matek), která kokcidie vylučují trusem, ale ke klinickému onemocnění u nich většinou nedochází (s výjimkou těžké imunosuprese a oslabení organismu). Onemocnění lze snadno diagnostikovat parazitologickým vyšetřením trusu kůzlat a jeho výskyt snížit také zoohygienickými opatřeními – častá výměna podestýlky, která musí být udržována stále suchá a zabránění kontaminace napájecí vody a krmiv trusem koz a kůzlat. U ovcí a koz se mohou vyskytovat i jiné druhy kokcidií jako jsou sarkocysty a kryptosporidie.
 |
Velké ztráty a zdravotní problémy, zejména v pastevních chovech, způsobují další parazitární onemocnění, která postihují nejčastěji trávicí trakt (tzv. žaludeční a střevní červivost; motoličnatost), dýchací ústrojí (tzv. plicní červovost), ale i další orgány (napadené např. boubeli tasemnic).
K významným onemocněním malých přežvýkavců se řadí také některé specifické infekce, které způsobují jak onemocnění mláďat (např. příměť pysková), ale zejména obraz „chronického chřadnutí“ u starších jedinců. Při těchto infekčních onemocněních často dochází k postupnému hubnutí, ztrátě kondice, vypadávání srsti, snížení užitkovosti a výskytu dalších sekundárních onemocnění. Příznaky jsou tak velmi podobné chronicky probíhajícím parazitózám. Mezi infekční bakteriální onemocnění s akutním průběhem patří listerióza, při které dominují nervové příznaky související s postižením mozku.
Mezi příčiny chronického chřadnutí nesmíme mimo parazitóz a chronických infekcí zapomenout zařadit také chyby ve výživě.
 |
|
Sommer A. (1994): CZS VUVZ, Pohořelice, 198 s.
|
 |
|
Sommer A. (1994): Nutrient demand and tables of nutritional value for ruminants (in Czech). CZS VUVZ, Pohorelice, 198 pp.
|
K terapii a prevenci karencí mikroprvků, se stejně jako u jiných zvířat, používají jak anorganické, tak organicky vázané mikroprvky. Přestože se často uvádí, že aplikace organicky vázaných prvků je efektivnější, výsledky z našich experimentů tuto skutečnost jednoznačně nepotvrzují a odbobný nebo dokonce i lepší efekt (na zvýšení koncentrací mikroprvků v krvi koz a kůzlat) mají anorganické formy prvku, které jsou navíc podstatně levnější. Výsledky vlastních experimentů porovnávajících použití anorganických a organicky vázaných mikroprvků u březích koz jsou uvedeny v následujícím posteru.
Další možný přístup v rozdělení nemocí zvířat je jejich popis podle dominujících postižení jednotlivých orgánových systémů. V tomto systému pak popisujeme, tzv. orgánová onemocnění. Popis vybraných, častých, relativně specifických onemocnění malých přežvýkavců je uveden v následujících schématech.
Řada dalších orgánových, ale i metabolických onemocnění ovcí a koz probíhá obdobně jako u skotu a jiných přežvýkavců.
Ke studiu dané problematiky lze proto využít také e-learningovou prezentaci Pavlata: Krmivářské poradenství – produkční a metabolická onemocnění, která je zveřejněná na stejném portálu.
____________________________________
Použité zdroje a doporučená literatura:
Pugh D. G., Baird A. N. (Eds.): Sheep and Goat Medicine, second edition, Elsevier, Saunders, 2012, 621 s. ISBN: 9781437723533
Radostits O. M, Gay C. C., Hinchcliff K. W., Constable P. D. (Eds.): Veterinary Medicine - A textbook of the diseases of cattle, horses, sheep, pigs, and goats. 10th edition, Saunders, Elsevier, 2007, 2156 s. ISBN: 9780702027772
Smith M. C., Sherman D. M. (Eds.): Goat Medicine, second edition, Wiley_Blackwell, 2009, 871 s. ISBN: 9780781796439
Pavlata L. et al. Multimediální databáze případových studií. Výstup projektu OPVK, https://databaze.op-vk.cz/Product/Detail/3320
Dokument byl vytvořen: 29. 09. 2023 12:27:04
Zdroj: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/
Připraveno v rámci řešení projektu CZ.1.07/2.2.00/28.0020
Inovace studijních programů AF MENDELU směrem k internacionalizaci studia wertyuıo
